Nový gynekologický výkon, iniciovaný spolkem Hnutí Pro život ČR, má být v červnu projednán v Parlamentu České republiky. V případě zařazení do seznamu zdravotních výkonů Ministerstvem zdravotnictví České republiky by rozšířil informovanost žen v situaci nečekaného těhotenství. Lékařům by přinesl vyšší míru právní jistoty proti případným stížnostem.
Nátlak na podstoupení interrupce
Ačkoli o umělém ukončení těhotenství smí rozhodnout jen sama těhotná žena, v reálném životě je často otázkou, nakolik je její rozhodnutí skutečně svobodné. Podle údajů Hnutí Pro život ČR se téměř 80 procent žen, které kontaktují jím provozovanou Linku pomoci, cítí být pod tlakem, aby podstoupily interrupci. Ženy přitom velmi často upozorňují na absenci podpory, zahrnující alespoň možnost si o dané situaci promluvit. V téměř 10 procentech případů jsou ženy telefonující na Linku pomoci k umělému potratu donucovány otevřeným násilím.
Je sice možné namítnout, že se jedná pouze o malý vzorek žen uvažujících o interrupci, na druhou stranu však mnoho zoufalých žen o Lince pomoci neví nebo se ji z nějakého důvodu nerozhodne kontaktovat. Podobný podíl žen pod nátlakem na interrupci uvádějí podle informací Hnutí Pro život ČR také zahraniční studie.
Často jde o donucování ze strany partnera či rodiny, ale také o obtížnou sociální či pracovní situaci. Žena pak nevidí jiné řešení, ačkoli by si za příznivějších podmínek dítě ráda ponechala.
Bez dostatečných informací není informovaného souhlasu
Mnoho se dnes hovoří o tom, že (až na zcela výjimečné situace) každý zdravotní výkon vyžaduje svobodný a informovaný souhlas pacienta. Přímý nebo nepřímý nátlak na podstoupení interrupce se mnohdy spojuje s nedostatečnou informovaností o alternativních možnostech řešení nastalé životní situace. Nečekané těhotenství je extrémní psychickou zátěží, ve které by často mohlo výrazně pomoci odborné psychologické, rodinné či sociální poradenství. Bez informací, které ženě umožní zvážit všechny její možnosti, lze její rozhodnutí těžko považovat za opravdu svobodné.
Porada o komplexních aspektech interrupce jako gynekologický výkon
Z těchto důvodu Hnutí Pro život ČR navrhuje, aby byl do seznamu zdravotních výkonů na rok 2019 zařazen nový výkon v autorském oboru gynekologie a porodnictví nazvaný „Podpora spojená s vysvětlením medicínských, psychických a sociálních aspektů umělého ukončení těhotenství“. Obsahem výkonu by bylo podrobné seznámení ženy se všemi medicínskými, psychickými, sociálními a právními aspekty umělého ukončení těhotenství a alternativními možnostmi řešení nečekaného těhotenství. Lékař by ženu mj. poučil o možnostech odborného poradenství a předal jí příslušné kontakty. Výkon by byl zapsán do zdravotnické dokumentace a podepsán pacientkou.
Podstatou navrhovaného výkonu není přesvědčování pacientky k určitému rozhodnutí, ale právě naopak rozšíření její informovanosti a potažmo významné posílení její rozhodovací autonomie.
Právní ochrana lékaře
Příslušné informace je samozřejmě možné pacientce poskytnout již v současnosti, zejména v rámci výkonu 9523 – edukační pohovor lékaře s nemocným či rodinou. Problém je, že obsah tohoto výkonu je vymezen velmi vágně, kdy jeho jádrem je „poučení a nácvik dovedností v rozsahu nezbytném k racionální spolupráci na léčbě“. I dnes tedy lékař může (a lze mít za to, že z etického hlediska by měl) pacientku poučit o alternativních řešeních nečekaného těhotenství a o možnostech vyhledat poradenství a krizovou intervenci.
Může se však stát, že pacientka, její partner nebo rodina budou tento postup lékaře, přesahující do sociální oblasti, považovat za překročení kompetencí zdravotnictví a nemístný zásah do pacientčina soukromého života. Pro lékaře by pak mohla nastat nepříjemná situace, kdy bude muset svůj postup obhajovat proti stížnosti pacientky (která mohla být i k podání stížnosti donucena svým okolím). Předseda Hnutí Pro život ČR Radim Ucháč vysvětluje, že „přesně formulovaný výkon pokrývající nejen zdravotní, ale i sociální aspekt poskytne gynekologům oporu v jejich práci a jistotu, že nabídka pomoci pro ně nebude mít negativní dopady, například právní“.
Motivace lékaře
Návrh nového výkonu počítá s jeho dobou trvání v rozsahu 30 minut a s omezením frekvence na dva výkony u jedné pacientky ročně. Hnutí Pro život ČR doporučuje velmi vstřícné bodové ohodnocení ve výši 480 bodů. Pro srovnání: celkové bodové ohodnocení výše vzpomenutého výkonu 9523 (obecného edukačního pohovoru) činí 223 bodů. Cílem je adekvátně lékaři kompenzovat čas, který věnuje stěžejnímu rozšíření informovanosti pacientky v jejích zásadním životním rozhodování. Příslušní specialisté mají být motivováni, aby se navrhovaný výkon stal zcela běžnou součástí praxe.
Podpora České gynekologické a porodnické společnosti
O řešení problému obtížného přístupu k informacím pro mnoho žen v situaci nečekaného těhotenství se přitom aktivně zajímá také Česká gynekologická a porodnická společnost ČLS JEP. Její předseda (a současně předseda Sdružení soukromých gynekologů) MUDr. Vladimír Dvořák, Ph.D., celý problém výstižně shrnuje: „Umělé ukončení těhotenství s sebou nese řadu medicínských, psychických a sociálních komplikací, o kterých jsou těhotné ženy nedostatečně informovány. Gynekolog by měl mít možnost a jasně formulované oprávnění věnovat svým pacientkám dostatek času a informovat je o alternativních možnostech řešení obav spojených s narozením nečekaně počatého dítěte.“
Poslední slovo bude mít Ministerstvo zdravotnictví ČR
Seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami tvoří přílohu vyhlášky č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami. Tato vyhláška je každoročně novelizována (aktualizována) novou vyhláškou Ministerstva zdravotnictví České republiky. Pokud by Ministerstvo zdravotnictví ČR s novým výkonem souhlasilo, mohlo by jej zařadit do seznamu výkonů již s účinností od 1. ledna příštího roku.
Zdroj: https://hnutiprozivot.cz/zpravy/2716-narodni-pochod-pro-zivot-a-rodinu
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
