Řada provedených studií již v minulosti potvrdila bezpečnost a účinnost monoterapie memantinem u nemocných se středně těžkou až těžkou Alzheimerovou chorobou. Studie publikovaná v medicínském časopise The Journal of the American Medical Association se zabývala efektivitou a bezpečností podávání memantinu osobám užívajícím inhibitor cholinesterázy.
Randomizované dvojitě zaslepené placebem kontrolované studie se zúčastnilo 404 pacientů se středně těžkou až těžkou Alzeimerovou chorobou, kteří v Mini Mental State Exam (MMSE) dosáhli od 5 do 14 bodů a byli léčeni stabilními dávkami inhibitoru cholinesterázy donepezilu. Účastníci studie byli rozděleni do dvou skupin podle toho, zda užívali memantin (v počáteční dávce 5 mg za den a následně se zvyšující na 20 mg za den), či placebo, a to po dobu 24 týdnů. Studii dokončilo 322 subjektů.
Studie ukázala, že přidání memantinu k léčbě donepezilem vedlo ve srovnání s přidáním placeba ke zlepšení skóre SIB (Severe Impairment Battery): 0,9 vs. –2,5 (p < 0,001) i ADCS-ADL19 (modifikovaná škála Alzheimer’s Disease Cooperative Study-Activities of Daily Living Scale): –2,0 vs. –3,4 (p = 0,03). K přerušení léčby v důsledku nežádoucích účinků došlo u memantinu v 15 případech (7,4 %) vs. ve 25 případech (12,4 %) u placeba.
Provedená studie prokázala benefit podávání memantinu v kombinované terapii s inhibitory cholinesterázy u nemocných se středně těžkou až těžkou Alzheimerovou chorobou. U pacientů léčených stabilními dávkami donepezilu vedlo přidání memantinu k významně lepším výsledkům z hlediska kognitivních funkcí, každodenních aktivit, celkového stavu a chování. Léčba byla dobře tolerována.
(veri)
Zdroj: Tariot et al. Memantine treatment in patients with moderate to severe AD already receiving donepezil: a randomized controlled trial, JAMA. 2004 Jan 21; 291 (3): 317–24.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
