Oftalmologové z amerického Baltimoru hodnotili vliv zrakové ostrosti a kontrastní citlivosti (schopnost oka rozlišovat mezi objektem a pozadím) a jejich změny na riziko rozvoje demence. Jednalo se o longitudinální analýzu dat z let 2021 a 2022 ze studie National Health and Aging Trends Study zahrnující 2159 dospělých průměrného věku 78 let.
Během 1 rok trvajícího sledování se u 6 % sledovaných rozvinula demence. Větší pravděpodobnost jejího vzniku byla zjištěna u jedinců s horší vstupní zrakovou ostrostí do dálky (poměr rizik [HR] 1,08; 95% interval spolehlivosti [CI] 1,02–1,14) i na blízko (HR 1,07; 95% CI 1,01–1,13) a s horší vstupní kontrastní citlivostí (HR 1,09; 95% CI 1,03–1,15). S rizikem vzniku demence korelovalo také zhoršení kontrastní citlivosti během roku sledování (HR 1,14; 95% CI 1,04–1,25), nikoli však zhoršení zrakové ostrosti.
Zdroj: Almidani L., Mihailovic A., Varadaraj V. et al. Longitudinal changes in visual acuity and contrast sensitivity and incident dementia. Am J Ophthalmol 2024 Jun 10: S0002-9394(24)00246-0, doi: 10.1016/j.ajo.2024.06.001 Epub ahead of print].
Čerstvě publikovaná studie ukázala, že artemisinin — molekula extrahovaná z pelyňku (Artemisia annua), která se používá již od 16. století k léčbě malárie – pomáhá zmírnit symptomy syndromu polycystických ovarií (PCOS).
PCOS je endokrinní porucha postihující ženy ve fertilním věku, jež způsobuje nadbytek androgenů, poruchy menstruačního cyklu, neplodnost a metabolické poruchy. Artemisinin dosahuje tohoto efektu zesílením vazby lon peptidázy 1 (LONP1) na cytochrom 450 (izoenzym CYP11A), která vede k degradaci CYP11A. Tento objev osvětluje dříve neznámou interakci mezi LONP1 a CYP11A1 v procesu syntézy androgenu a otevírá nové cesty pro terapii PCOS.
Zdroj: Liu Y., Jiang J. J., Du S. Y. et al. Artemisinins ameliorate polycystic ovarian syndrome by mediating LONP1-CYP11A1 interaction. Science 2024 Jun 14; 384 (6701): eadk5382, doi: 10.1126/science.adk5382.
Na kongresu Americké diabetologické asociace (ADA) byl prezentován konsenzus, který se zabývá monitorováním dětí i dospělých, u nichž byly v rámci screeningu zachyceny protilátky proti Langerhansovým ostrůvkům. Tyto jedince lze rozdělit dle rizika do stadia 0 s jedinou zjištěnou autoprotilátkou, stadia 1 s ≥ 2 autoprotilátkami a normoglykémií a stadia 2 s ≥ 2 autoprotilátkami a dysglykémií dosud nesplňující diagnostická kritéria diabetu mellitu 1. typu (DM1).
Hlavní body konsenzu jsou následující:
Zdroj: Phillip M., Achenbach P., Addala A. et al. Consensus guidance for monitoring individuals with islet autoantibody-positive pre-stage 3 type 1 diabetes. Diabetes Care 2024 Jun 24: dci240042, doi: 10.2337/dci24-0042 [Epub ahead of print].
Funkční zobrazení mozku magnetickou rezonancí (fMRI) v kombinaci s umělou inteligencí umožnilo odlišit 6 subtypů deprese a úzkosti, jež se liší výskytem symptomů, ale především predikují odpověď na různé farmakologické a behaviorální intervence. Například deprese charakterizovaná nadměrnou aktivitou kognitivního řídicího okruhu odpovídá lépe na antidepresivum venlafaxin. Deprese charakterizovaná vyšší klidovou aktivitou ve 3 okruzích souvisejících s depresí a řešením problémů reaguje lépe na behaviorální terapii. Naopak deprese se sníženou klidovou aktivitou v okruzích, jež řídí pozornost, odpovídá na behaviorální terapii jen velmi málo.
Na pojmenování jednotlivých subtypů se zatím pracuje. Možnost jejich identifikace však do budoucna slibuje další možnost individualizace léčby.
Zdroj: Tozzi L., Zhang X., Pines A. et al. Personalized brain circuit scores identify clinically distinct biotypes in depression and anxiety. Nat Med 2024 Jun 17, doi: 10.1038/s41591-024-03057-9 [Epub ahead of print].
(zza)
