V kontextu moderní medicíny, kdy frekvence císařských řezů v rozvinutých zemích (například v USA) dosahuje až 32 % (v Česku v roce 2024 26,8 %), představuje volba anestezie kritický bod managementu. Nejnovější metaanalýza publikovaná v letošním roce shrnula výsledky 36 randomizovaných kontrolovaných studií porovnávajících regionální a celkovou anestezii u žen, které podstoupily císařský řez od ledna 1994 do listopadu 2023. Zahrnula 3456 novorozenců a zaměřila se především na časné neonatální ukazatele – skóre podle Apgarové v 1. a 5. minutě, potřebu dechové podpory po porodu a nutnost přijetí na novorozeneckou jednotku intenzivní péče. Cílem práce bylo kvantifikovat rozdíly v časných neonatálních výsledcích.
42,7 % novorozenců se narodilo matkám, u nichž byla při císařském řezu použita celková anestezie, a 57,3 % matkám s regionální anestezií. Regionální anestezie byla spojena s mírně vyšším Apgar skóre jak v 1. minutě (průměrný rozdíl 0,58 bodu; p < 0,001), tak v 5. minutě po porodu (průměrný rozdíl 0,09 bodu; p < 0,001). Dále byla po regionální anestezii méně často zaznamenána potřeba dechové podpory (poměr rizik [HR] 0,62; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,40–0,94; p = 0,03). Rozdíl v nutnosti přijetí na jednotku intenzivní péče novorozenců nebyl statisticky významný. Všechny studie však měly vysoké nebo nejasné riziko zkreslení. Autoři metaanalýzy proto doporučují provedení dalších klinických výzkumů.
Závěry nejnovější metaanalýzy jsou v souladu s dříve publikovanými systematickými přehledy. Cochrane review, jehož autoři hodnotili randomizované studie porovnávající regionální a celkovou anestezii u císařského řezu, neprokázalo jednoznačnou převahu žádné z technik.
Podobně i síťová metaanalýza porovnávající jednotlivé typy anestezie naznačila mírně příznivější časné neonatální ukazatele při neuroaxiálních technikách, zejména v 1. minutě po porodu, tyto rozdíly se však v pozdějších časových bodech zmenšovaly a autoři zdůraznili jejich omezený klinický význam. Souhrnně tak nová data spíše zpřesňují velikost rozdílů na větším vzorku, než aby zásadně měnila dosavadní pohled na problematiku.
Skóre dle Apgarové bylo navrženo jako rychlý nástroj pro bezprostřední klinické zhodnocení stavu novorozence a rozhodování o nutnosti okamžité intervence. Není určeno k hodnocení kvality porodnické či anesteziologické péče ani k predikci dlouhodobého neurologického vývoje.
Nízké skóre v 1. minutě je poměrně časté a často přechodné, skóre v 5. minutě má vyšší prognostickou hodnotu, ale ani to nepředstavuje spolehlivý individuální prediktor pozdějšího vývoje. Odborné společnosti proto upozorňují na riziko nadužívání Apgar skóre a na nutnost opatrné interpretace zejména tehdy, jsou-li mezi skupinami zjištěny jen malé absolutní rozdíly.
Vedle randomizovaných studií jsou k dispozici také rozsáhlá observační a populační data, která často ukazují méně příznivé neonatální výsledky u císařských řezů provedených v celkové anestezii. Analýzy databází Světové zdravotnické organizace i populační studie z vyspělých zemí popisují vyšší výskyt nízkého Apgar skóre nebo potřeby resuscitačních zásahů u novorozenců po celkové anestezii.
Autoři těchto prací však zdůrazňují, že se jedná o data zatížená významným rizikem zkreslení. Celková anestezie je častěji volena u urgentních a rizikových porodů, což může pozorované rozdíly vysvětlovat. Tyto studie proto poskytují cenný pohled na reálnou klinickou praxi, nikoli důkaz kauzálního vztahu mezi typem anestezie a neonatálním výsledkem.
Souhrn dostupných randomizovaných i observačních dat naznačuje, že regionální anestezie je spojena s mírně příznivějšími časnými neonatálními ukazateli, zatímco celková anestezie není ve vyspělých zemích provázena dramatickým zhoršením neonatálních výsledků. Zjištěné rozdíly je nutné interpretovat v kontextu jejich klinické situace, ve které je volba anestezie činěna.
Dostupná evidence tak podporuje spíše individuální rozhodování založené na stavu matky, urgentnosti výkonu a organizačních možnostech pracoviště než rigidní hierarchii anesteziologických technik z hlediska neonatálních výsledků.
(lp)
Zdroje:
1. Langer S., Lim G., Qiu Y. et al. Neonatal outcomes with regional versus general anesthesia for cesarean delivery: a meta-analysis of randomized controlled trials. Anesthesiology 2026; 144 (3): 325–336, doi: 10.1097/ALN.0000000000005785.
2. Lumbiganon P., Moe H., Kamsa-ard S. et al. Outcomes associated with anaesthetic techniques for caesarean section in low - and middle-income countries: a secondary analysis of WHO surveys. Sci Rep 2020; 10 (1): 10221, doi: 10.1038/s41598-020-66897-8.
3. Kim W. H., Hur M., Park S.-K. et al. Comparison between general, spinal, epidural, and combined spinal-epidural anesthesia for cesarean delivery: a network meta-analysis. Int J Obstet Anesth 2019; 37 : 5–15, doi: 10.1016/j.ijoa.2018.09.012.
4. Afolabi B. B., Lesi F. E. A. Regional versus general anaesthesia for caesarean section. Cochrane Database Syst Rev 2012; 10: CD004350, doi: 10.1002/14651858.CD004350.pub3.
5. American Academy of Pediatrics Committee on Fetus and Newborn; American College of Obstetricians and Gynecologists Committee on Obstetric Practice. The Apgar Score. Pediatrics 2015; 136 (4): 819−822, doi: 10.1542/peds.2015-2651.
6. Výsledky individuálních perinatálních dat za rok 2024. Národní zdravotnický informační portál (NZIP). Dostupné na: www.nzip.cz/data/2419-narodni-registr-reprodukcniho-zdravi-perinatalni-vysledky-2024-analyticka-studie
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
