Logo  proLékaře.cz
Přihlásit
  • Články
    • Z medicíny
    • Technologie
    • Lifestyle
    • Rozhovory
    • Infografika
    • Kazuistiky
    • Téma měsíce
  • Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky
  • Časopisy
  • Témata
  • Kongresy
    • Záznamy z kongresů
  • Videa
  • Podcasty
  • Práce v oboru
  • Praktické
    • Kalendář akcí
    • Dostupnost léků
Odebírejte náš newsletter
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
Logo proLékaře.cz
  • Články
    Články
    • Z medicíny
    • Technologie
    • Lifestyle
    • Rozhovory
    • Infografika
    • Kazuistiky
    • Téma měsíce

    Top novinky

    „Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2026/37
    Zkušenosti s Ovosanem v onkologii
    5× aktuálně a prakticky k DM: Světový den diabetu připomíná potřebu rané a komplexní péče o diabetika
    OCHUTNÁVKA: Dialog o smrti je třeba zahájit včas, říká paliatr Jan Maláska
  • Vzdělávání
    Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky

    Top články

    Svět praktické medicíny 3/2026 (znalostní test z časopisu)
    Mazová zátka a její řešení
    Citikolin v neuroprotekci a neuroregeneraci – nové poznatky
    Revma Focus: Spondyloartritidy
  • Časopisy
    Časopisy

    Top články

    DNA methylation-mediated modulation of rapid desiccation tolerance acquisition and dehydration stress memory in the resurrection plant Boea hygrometrica
    ANGPTL8 protein-truncating variant associated with lower serum triglycerides and risk of coronary disease
    Control of pre-replicative complex during the division cycle in Chlamydomonas reinhardtii
    Mobile Type VI secretion system loci of the gut Bacteroidales display extensive intra-ecosystem transfer, multi-species spread and geographical clustering

    Nové číslo

    5
    Česká a slovenská psychiatrie
    2026:Číslo 5
  • Témata
    Témata

    Top novinky

    Syndrom suchého oka v éře TFOS DEWS III – od příznaků k individuálně zacílené péči
    Proč nestačí určit typ „suchého oka“, ale je třeba hledat, co ho vyvolává a udržuje
    Urychlí dexpanthenol hojení rohovky po crosslinkingu?
    INFOGRAFIKA: Nově dostupná galenická forma vitaminu D₃ pro snadné užívání

    Jen pro vás

    Staňte se součástí komunity a získejte přístup k obsahu na míru.

    Přihlásit
  • Kongresy
    Kongresy
    • Záznamy z kongresů

    Nejčtenější

    Echodny 2026: Aktuálně k diagnostice a léčbě HCM
    Jak změnit trajektorii dopadu hypertrofické kardiomyopatie?
    EAHAD 2026: Hemofilie B v éře nefaktorové léčby – čerstvé zkušenosti z praxe
    Kongres ČGPS: Léčba obezity tirzepatidem z rukou gynekologa – šance začít včas
  • Videa
    Videa

    Nová videa

    VIDEO: Jak „ušít“ cílenou léčbu spondylartritid na míru každému pacientovi?
    VIDEO: Jak „ušít“ cílenou léčbu spondylartritid na míru každému pacientovi?
    VIDEO: Nový impuls v léčbě roztroušené sklerózy
    VIDEO: Nový impuls v léčbě roztroušené sklerózy
  • Podcasty
    Podcasty

    Nejčtenější

    Paliatr Jan Maláska: Dialog o smrti je třeba zahájit včas
    Data z reálné praxe u R/R CLL: Co z nich vyplývá pro retreatment i dlouhodobou strategii?
    MUDr. Pavel Sova: Jak využít AI v medicíně, aniž bychom přehlédli její rizika
    MUDr. Veronika Grinholc: Diabetes bez informačního chaosu − efektivní edukace pacientů on-line
  • Práce v oboru
    Práce v oboru

    Doporučené pozice

  • Praktické
    Praktické
    • Kalendář akcí
    • Dostupnost léků
PL logo
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
Články
  • Z medicíny
  • Technologie
  • Lifestyle
  • Rozhovory
  • Infografika
  • Kazuistiky
  • Téma měsíce
Vzdělávání
  • Kurzy
  • Interaktivní kazuistiky
Časopisy
Témata
Kongresy
  • Záznamy z kongresů
Videa
Podcasty
Práce v oboru
Praktické
  • Kalendář akcí
  • Dostupnost léků
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies

© 2008-2026 MeDitorial | ISSN 1803-6597
Stránky proLékaře.cz jsou určeny výhradně odborníkům ve zdravotnictví. Čtěte prohlášení a Zásady zpracování osobních údajů.

Přihlásit
proLékaře.czČlánkyZ medicíny
Z medicíny

Jak fungují nové mRNA vakcíny a jak to jednoduše vysvětlit? Molekulárně biologické minimum pro praxi

Téma: Covid-19
8. ledna 2021
2 min čtení
S masivním uvedením prvních vakcín založených na mRNA do klinické praxe se objevila také řada spekulací, domněnek a nepřesných informací, a to i mezi odbornou veřejností. Následující text proto přehledně a jednoduše shrnuje základní poznatky z molekulární biologie nutné pro porozumění mechanismu fungování vakcíny. Může posloužit i jako přehledná argumentační databanka, dobře využitelná při komunikaci s pacienty a při odpovídání na jejich dotazy.

Jak vakcína založená na mRNA přesně funguje?

Úkolem vakcín je vycvičit imunitní systém k tomu, aby rozpoznal část viru zodpovědnou za vznik onemocnění. Očkovací látky tradičně obsahují buď oslabený virus, nebo jeho purifikované proteiny. mRNA vakcína namísto toho obsahuje ribonukleovou kyselinu, která kóduje virový protein. Po aplikaci vakcíny potom svalové buňky použijí injikovanou mRNA jako templát („předlohu“ či „matrici“) pro syntézu části spike (S) proteinu viru SARS-CoV-2.

Reklama

Imunitní odpověď organismu na přítomnost tohoto cizorodého proteinu probíhá jako u běžně používaných tradičních vakcín. Vrchol produkce proteinů nastává přibližně 24−48 hodin po aplikaci a protein se může tvořit po dobu několika dalších dnů. Cizorodá mRNA se odbourá fyziologickými buněčnými procesy.

Reklama

A teď prosím trochu jednodušeji... aneb Jak to vysvětlit pacientům?

Buněčné jádro je jako knihovna, ve které jsou uloženy těžké objemné v kůži vázané knihy (chromosomy tvořené DNA) s recepty na výrobu proteinů. V každé knize je kromě receptů (geny) také spousta stránek s „nesmyslným“ textem (tzv. nekódující oblasti DNA). Protože při „vaření“ není praktické tahat s celou kuchařskou bichlí, v níž se špatně hledá a která by se kromě toho mohla ušpinit, roztrhat a poničit, je dobré si příslušný recept opsat na papírek. A to je právě mRNA –⁠ poslíček (messenger) na cestě od genetické informace k jejímu vyjádření. S tímto receptem pak jdeme do molekulární kuchyně (cytoplazma), kde se protein „ukuchtí“. Když se papírek ošoupe nebo je potřeba udělat změnu, buňka ho prostě skartuje a recept si přepíše na nový. A protože kuchařů je hodně, zatímco kuchařská kniha je jen jedna, lze tím pádem snadno vyrábět najednou víc než jednu kopii proteinu.

Z toho mimo jiné plyne následující:

  • Vakcína obchází nutnost uměle vytvořit a purifikovat kus spike (S) proteinu, který bychom potom injikovali. Je to recept, aby si ho buňka svalu, kam píchneme mRNA, vytvořila sama.
  • Protože je mRNA přirozeně nestabilní, za pár dní se odbourá tělu vlastními enzymy na tělu vlastní metabolity a cizorodý protein se přestane tvořit.
  • Není možné, aby mRNA měnila genetický kód. Na přepis cizorodé RNA do DNA člověk nemá enzymy (to umí jen retroviry, k velké radosti všech tvůrců sci-fi seriálů, kteří pokaždé, když potřebují něco předělat, použijí retrovirus). 
  • Je poněkud zavádějící nazývat vakcínu „genovou“ či „genetickou“ –⁠ použitá ribonukleová kyselina by se sice dala označit jako genetický materiál (jde o instrukci pro výrobu proteinu), ale tato informace se nemůže přenést do další generace.

Jak je možné, že se vakcína s „novou“ technologií objevila tak rychle?

Řadu lidí, včetně části zdravotníků, znepokojuje rychlost, s jakou byla vakcína vynalezena a schválena. Nicméně tato technologie a celý výrobní proces již byly známé, otestované a jednoduše přizpůsobitelné. Jediné, co nám chybělo, bylo přečíst genom viru a vybrat, který kousek bude efektivně imunizovat a lidské buňky si ho dokážou správně složit. 

Syntéza RNA je o mnoho rychlejší a relativně jednodušší než syntéza či purifikace proteinů. Všechny reakční komponenty nutné pro výrobu mRNA jsou komerčně snadno dostupné ve formě čistých chemikálií či bakteriálně produkovaných enzymů bez nutnosti využívat reagencie zvířecího původu nebo tkáňové kultury.

Jednou z překážek, kterou se podařilo překonat teprve nedávno, je inherentní nestabilita mRNA. Nukleová kyselina rychle degraduje, pokud není hluboce zmrazená nebo pokud je vystavena slunečnímu či ultrafialovému záření. Ve tkáních jsou navíc přítomné enzymy odbourávající RNA (RNázy), které znesnadňují doručení účinné látky na místo určení. Pro stabilizaci mRNA se používají liposomy (zjednodušeně řečeno, molekula RNA se nachází v kapičce tuku, kam na ni RNáza nemůže), i přes to je však nutné důsledně udržovat chladový řetězec po celou dobu od výroby až k aplikaci.

„Kus špatné zprávy“, který se stal zprávou dobrou

Virus sám o sobě je „špatná zpráva (RNA) zabalená do bílkoviny“. mRNA vakcína přináší upravený kousek této špatné zprávy, aby naučila tělo virus rozeznávat, aniž by bylo potřeba složitě vyrábět kvanta viru, zabíjet ho a izolovat z něj proteiny, jako se to dělá třeba při přípravě vakcíny proti chřipce. Takto se nám tedy podařilo obejít zdlouhavou výrobu virového proteinu ex vivo. Technologie mRNA vakcín se navíc jeví jako velmi slibná i pro případ dalších možných budoucích epidemií infekčních onemocnění.

(este)

Zdroje:
1. Pardi N., Hogan M., Porter F. et al. mRNA vaccines —⁠ a new era in vaccinology. Nat Rev Drug Discov 2018; 17 : 261–279, doi: 10.1038/nrd.2017.243.
2. Mishra S. How mRNA vaccines from Pfizer and Moderna work, why they’re a breakthrough and why they need to be kept so cold. The Conversation, 2020 Nov 18. Dostupné na: https://theconversation.com/how-mrna-vaccines-from-pfizer-and-moderna-work-why-theyre-a-breakthrough-and-why-they-need-to-be-kept-so-cold-150238

Populární články

Z medicínyLifestyle
CHOPN a OSA – dvojice, která zvedá riziko smrti do 5 let o třetinu

CHOPN a OSA –⁠ dvojice, která zvedá riziko smrti do 5 let o třetinu

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025
Při příležitosti letošního Světového dne chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), který připadá na 19. listopad, zástupci českých pneumologů otevřeli nové téma –⁠ nebezpečný překryv onemocnění s obstrukční spánkovou apnoí (OSA). Ač má tato kombinace silně negativní vliv na prognózu, je u ní patrná dlouhodobá poddiagnostikovanost.
Z medicíny
Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026
Mezinárodní studie zkoumala postoje lékařů ze 6 zemí ohledně přijatelnosti eutanazie u osob trpících demencí. Průzkum odhalil, že mezi odborníky panují na toto téma značné rozpory.
Z medicíny
Karcinomy děložního hrdla a orofaryngu způsobené HPV: Čím a proč se liší – a co to znamená pro praxi?

Karcinomy děložního hrdla a orofaryngu způsobené HPV: Čím a proč se liší –⁠ a co to znamená pro praxi?

19. listopadu 2025
19. listopadu 2025
Tentýž virus jako viník, a přesto výrazně jiné chování nádorů. Dlaždicobuněčný karcinom orofaryngu (OPSCC) způsobený lidským papilomavirem (HPV) je vysoce radiosenzitivní, což umožňuje deeskalaci léčby, a tedy snížení její toxicity. Dlaždicobuněčný karcinom děložního hrdla (CSCC) vyvolaný tímtéž virem naopak vyžaduje agresivní léčbu. Co může být za jejich rozdílným klinickým chováním jaké to má dopady na terapeutickou strategii?
Z medicíny
Cílená biologická léčba v indikaci těžkého astmatu

Cílená biologická léčba v indikaci těžkého astmatu

Téma: Astma pod kontrolou19. listopadu 2025
Téma: Astma pod kontrolou19. listopadu 2025
V podmínkách běžné ambulantní praxe není podstatné, aby byl pacient s obtížně léčitelným astmatem exaktně klasifikován podle tíže nemoci a fenotypu. To je úkolem specializovaných pracovišť v rámci sítě Národního centra pro těžké astma (NCTA). Pojďme se však podívat, jaký je rozdíl mezi obtížně léčitelným astmatem a těžkým refrakterním astmatem a jaké farmakologické možnosti jsou dostupné pro pacienta odeslaného k centrové léčbě.
Z medicínyTéma měsíceTechnologie
AI ve službách genetického výzkumu − (nejen) nástroj PARMESAN

AI ve službách genetického výzkumu −⁠ (nejen) nástroj PARMESAN

21. listopadu 2025
21. listopadu 2025
Zrychlit cestu od analýzy genetických dat k potenciální terapii si klade za cíl prediktivní nástroj PARMESAN, který využívá principy umělé inteligence (AI) ke zpracování biomedicínské literatury. Od svého představení v roce 2023 zůstává nástrojem s významným výzkumným potenciálem, ale bez dosud doloženého klinického nasazení.

Související

Reklama

Doporučujeme

Reklama
Z medicíny
„Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2026/37

„Jednohubky“ z klinického výzkumu –⁠ 2026/37

18. listopadu 2026
18. listopadu 2026
Ukazují nové listopadové „jednohubky“, co nás čeká v budoucnu? Vymýšlejí si pacienti symptomy, jen aby dostali předpis na antibiotika? Čeká nás něco nového v léčbě hypertriglyceridémie či obstrukční spánkové apnoe? A jak máme přistupovat k syndromu suchého oka?
Z medicíny
Zkušenosti s Ovosanem v onkologii

Zkušenosti s Ovosanem v onkologii

16. listopadu 2026
16. listopadu 2026
Dlouhodobé přežití pacientky, u níž byl během těhotenství diagnostikován glioblastom, přináší otázky týkající se průběhu léčby i interpretace individuálních zkušeností. Během standardní onkologické terapie užívala také doplněk stravy Ovosan. Co lze z tohoto příběhu a dalších pacientských sdělení vyvozovat a jaké údaje jsou potřebné k posouzení případného přínosu jeho souběžného užívání?
Z medicíny
5× aktuálně a prakticky k DM: Světový den diabetu připomíná potřebu rané a komplexní péče o diabetika

5× aktuálně a prakticky k DM: Světový den diabetu připomíná potřebu rané a komplexní péče o diabetika

16. listopadu 2026
16. listopadu 2026
Princip rané péče, který je tématem letošního Světového dne diabetu připadajícího na 14. listopadu, znamená u diabetika nečekat na rozvoj izolovaných zdravotních problémů, ale vnímat pacientova rizika komplexně a zasáhnout dříve, než dojde k orgánovému poškození. Nabízíme výběr 5 článků, jež vyšly na našem webu a toto téma rozvíjejí v různých směrech diabetologické péče.
Z medicíny
OCHUTNÁVKA: Dialog o smrti je třeba zahájit včas, říká paliatr Jan Maláska

OCHUTNÁVKA: Dialog o smrti je třeba zahájit včas, říká paliatr Jan Maláska

13. listopadu 2026
13. listopadu 2026
O umírání a smrti často začínáme hovořit až ve chvíli, kdy se nemocnému krátí čas. Jak poznat, že pacient vstupuje do závěru života? Kdy se léčba stává nepřiměřenou? A proč paliativní péče rozhodně neznamená rezignaci? Vybrali jsme 3 ukázky z videorozhovoru s vedoucím konziliárního týmu paliativní péče ve FN Brno a vedoucím Ústavu paliativní a podpůrné péče LF MU v Brně doc. MUDr. Janem Maláskou, Ph.D.
Z medicíny
Biomedicína a trhy – 2026/5: Farmaceutické miliardy hledají další generaci léčiv

Biomedicína a trhy –⁠ 2026/5: Farmaceutické miliardy hledají další generaci léčiv

12. listopadu 2026
12. listopadu 2026
Investice do mRNA technologie, která má umožnit tvorbu terapeutického proteinu přímo v organismu. Soupeření o klinickou i obchodní pozici v rámci 1. generace inhibitorů BTK indikovaných k léčbě roztroušené sklerózy. Jedna z největších letošních dohod v oblasti onkologických ADC. Nebo sázka na umělou inteligenci při vývoji nových proteinových antiobezitik. Pětice zpráv v dalším vydání naší nové rubriky ukazuje, jak se farmaceutický průmysl snaží zajistit růst prostřednictvím nových biotechnologických modalit na rychle expandujících trzích.
Z medicíny
Mačkání kostí, elektrizující kartáček, mateřské mléko a zářící nádory – „jednohubky“ z výzkumu 2026/36

Mačkání kostí, elektrizující kartáček, mateřské mléko a zářící nádory –⁠ „jednohubky“ z výzkumu 2026/36

11. listopadu 2026
11. listopadu 2026
V dnešních jednohubkách budeme bojovat proti stárnutí, zubnímu plaku, respiračním infekcím i plicním nádorům. Zbraně ovšem budou mnohdy nečekané, tak se nechte překvapit.
Z medicínyLifestyle
CHOPN a OSA – dvojice, která zvedá riziko smrti do 5 let o třetinu

CHOPN a OSA –⁠ dvojice, která zvedá riziko smrti do 5 let o třetinu

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026

Karcinomy děložního hrdla a orofaryngu způsobené HPV: Čím a proč se liší –⁠ a co to znamená pro praxi?

19. listopadu 2025
19. listopadu 2025
Z medicíny
Cílená biologická léčba v indikaci těžkého astmatu

Cílená biologická léčba v indikaci těžkého astmatu

Téma: Astma pod kontrolou19. listopadu 2025
Téma: Astma pod kontrolou19. listopadu 2025

AI ve službách genetického výzkumu −⁠ (nejen) nástroj PARMESAN

21. listopadu 2025
21. listopadu 2025

Intravezikální instilace HA‑CS v praxi urologa –⁠ potvrzená účinnost a šetrná aplikace pomocí nástavce IALUADAPTER

21. listopadu 2025
21. listopadu 2025
Z medicíny
„Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2025/38

„Jednohubky“ z klinického výzkumu –⁠ 2025/38

11. prosince 2025
11. prosince 2025

4× telegraficky z oblasti kardiovaskulární prevence –⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/3

22. ledna 2026
22. ledna 2026

Nostiriazyn –⁠ spolehlivá 1. volba u nekomplikovaných infekcí močových cest

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025
Z medicíny
Nové poznatky k roli a možnostem erdosteinu v léčbě akutních respiračních infekcí

Nové poznatky k roli a možnostem erdosteinu v léčbě akutních respiračních infekcí

Téma: Terapie kašle24. listopadu 2025
Téma: Terapie kašle24. listopadu 2025

Hořčík v gynekologické praxi: Proč zůstává často podceňovaným prvkem?

25. listopadu 2025
25. listopadu 2025

Hlasujte v průzkumu: Nejlepší nemocnice a Zdravotní pojišťovna roku 2026

8. června 2026
8. června 2026
Z medicínyLifestyle
CHOPN a OSA – dvojice, která zvedá riziko smrti do 5 let o třetinu

CHOPN a OSA –⁠ dvojice, která zvedá riziko smrti do 5 let o třetinu

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025
Z medicíny
Cílená biologická léčba v indikaci těžkého astmatu

Cílená biologická léčba v indikaci těžkého astmatu

Téma: Astma pod kontrolou19. listopadu 2025
Téma: Astma pod kontrolou19. listopadu 2025
Z medicíny
„Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2025/38

„Jednohubky“ z klinického výzkumu –⁠ 2025/38

11. prosince 2025
11. prosince 2025
Z medicíny
Nové poznatky k roli a možnostem erdosteinu v léčbě akutních respiračních infekcí

Nové poznatky k roli a možnostem erdosteinu v léčbě akutních respiračních infekcí

Téma: Terapie kašle24. listopadu 2025
Téma: Terapie kašle24. listopadu 2025

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026

AI ve službách genetického výzkumu −⁠ (nejen) nástroj PARMESAN

21. listopadu 2025
21. listopadu 2025

4× telegraficky z oblasti kardiovaskulární prevence –⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/3

22. ledna 2026
22. ledna 2026

Hořčík v gynekologické praxi: Proč zůstává často podceňovaným prvkem?

25. listopadu 2025
25. listopadu 2025

Karcinomy děložního hrdla a orofaryngu způsobené HPV: Čím a proč se liší –⁠ a co to znamená pro praxi?

19. listopadu 2025
19. listopadu 2025

Intravezikální instilace HA‑CS v praxi urologa –⁠ potvrzená účinnost a šetrná aplikace pomocí nástavce IALUADAPTER

21. listopadu 2025
21. listopadu 2025

Nostiriazyn –⁠ spolehlivá 1. volba u nekomplikovaných infekcí močových cest

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025

Hlasujte v průzkumu: Nejlepší nemocnice a Zdravotní pojišťovna roku 2026

8. června 2026
8. června 2026