Inhibitory CDK 4/6 (cyklin-dependentních kináz) – palbociklib, abemaciklib, ribociklib – představují slibnou možnost léčby pacientek s pokročilým karcinomem prsu s pozitivními hormonálními receptory (HR+) a negativními receptory pro lidský epidermální růstový faktor (HER2−). V případě tohoto onemocnění je metodou první volby hormonální terapie, nicméně při zjištěné rezistenci jsou právě inhibitory CDK 4/6 další účinnou možností.
Palbociklib je jediný specifický inhibitor CDK 4/6, který je v současné době schválený Státním ústavem pro kontrolu léčiv, a to pro léčbu lokálně pokročilého nebo metastazujícího HR+/HER2− karcinomu prsu v kombinaci s hormonální léčbou. Palbociklib blokuje přechod buněčného cyklu z fáze G1 do fáze S a právě u karcinomu prsu s pozitivními estrogenními receptory je pozorována inhibice růstu nádorových buněk. Jedná se o léčivo, které je velmi dobře tolerováno při perorálním podávání.
Problematickou stránkou všech inhibitorů CDK4/6 je jejich hematotoxicita způsobená pravděpodobně inhibicí progenitorových buněk kostní dřeně, která vede k neutropenii a leukopenii, zatímco anémie a trombocytopenie nejsou tak časté či závažné. V případě palbociklibu v monoterapii se neutropenie vyskytla u 92 % nemocných, v kombinaci s letrozolem u 80 % a s fulvestrantem u 81 % pacientek; závažná neutropenie pak při monoterapii u 54 % a v rámci kombinační léčby s letrozolem u 66 % a s fulvestrantem u 65 % nemocných.
Neutropenie je jedním z typických nežádoucích účinků chemoterapie, avšak v tomto případě je situace zásadně odlišná, neboť mechanismus vzniku cytopenie se liší. Neutropenie u inhibitorů CDK 4/6 je velmi rychle reverzibilní (v rámci klinických studií obvykle do 7 dní). V kostní dřeni mají buňky pozastavenou proliferaci, nicméně nedochází k jejich apoptóze, a celularita kostní dřeně tak zůstává vysoká. Navíc ve studiích nebyly popisovány související závažné infekce, stejně tak výskyt febrilní neutropenie je u inhibitorů CDK velice nízký (0,9−2,5 %) v porovnání s výskytem febrilní neutropenie po chemoterapii (až 23 %). Závažná neutropenie může být snadno zvládnuta snížením dávky léku či jeho vysazením. Je popisován lehce zvýšený výskyt chřipkového onemocnění nebo infekcí horních cest dýchacích.
Mezi další nežádoucí účinky inhibitorů CDK 4/6 patří únava či gastrointestinální obtíže (průjem, nevolnost, zvracení), jež jsou zpravidla lehčího charakteru. Pouze v případě abemaciklibu se vyskytovaly i těžké průjmy. Při kombinaci inhibitorů CDK s hormonální terapií může dojít k elevaci jaterních testů. Tromboembolické komplikace se řadí mezi nejčastější příčiny úmrtí onkologických pacientů léčených chemoterapií (9 %). Ani v případě užívání inhibitorů CDK 4/6 v kombinaci s hormonální terapií není možné se tromboembolickým příhodám zcela vyhnout a ve studiích byl popsán výskyt u 2 % případů.
Žádná léčba není prosta nežádoucích účinků, a už vůbec to neplatí o protinádorové terapii, ovšem s každým zlepšením kvality života onkologických pacientů se počítá další úspěch.
(boba)
Zdroje:
