Co je třeba vědět o IgA nefropatii?
IgA nefropatie je imunitní postižení ledvin, konkrétně ledvinných „klubíček“, která hrají zásadní úlohu při jejich fungování. Hlavním spouštěčem onemocnění je odlišná bílkovina (abnormálně glykosylovaný imunoglobulin A-Gd-IgA1), proti které se tvoří protilátky a vznikají imunitní komplexy, jež se ukládají v ledvinách a vedou k jejich poškození.
Jaké jsou rizikové příznaky této nemoci?
IgA nefropatie se nejčastěji projevuje přítomností červených krvinek v moči (erytrocyturií) nebo zvýšeným množstvím bílkovin v moči (proteinurií), někdy také okem viditelnou krví v moči. Postupně může dojít k chronickému onemocnění ledvin nebo až k jejich selhání.
Jakým způsobem se nemoc diagnostikuje a jaký dopad má včasná diagnostika na následnou léčbu?
Základní diagnostickou metodou je u tohoto onemocnění renální biopsie, tedy odebrání vzorku ledviny. Tento výkon se provádí v místní anestezii pod sonografickou kontrolou. Vyšetření by měli absolvovat všichni pacienti s glomerulární erytrocyturií, současnou proteinurií a/nebo chronickým onemocněním ledvin. Právě včasná diagnostika onemocnění s rychlým zahájením léčby má zásadní vliv na celkovou prognózu.
Jaké máme v současné době možnosti terapie tohoto onemocnění?
Základem je pečlivá kontrola krevního tlaku a užívání léků ze skupiny inhibitorů renin-angiotenzinového systému, které zjednodušeně řečeno chrání tkáň ledviny. Součástí léčby je také vyvážená strava, udržování optimální hmotnosti, omezení soli a abstinence od alkoholu. V neposlední řadě by pacienti měli přestat kouřit.
Z dalších protektivních léků lze nasadit glifloziny a využít i možnosti nových molekul v rámci klinických studií. Dnes se pacientům s rychlou progresí onemocnění otevírají nové možnosti léčby, jež cíleně působí v místě vzniku zánětu a zásadně ovlivňují průběh onemocnění. Jejich užívání je velice snadné, neboť jsou v perorální formě.
Proč je obzvlášť důležité, aby pacienti s tímto onemocněním dodržovali léčbu?
Cílem terapie je snížit zvýšené množství bílkovin v moči a stabilizovat funkci ledvin. V opačném případě může dojít ke zhoršení funkce ledvin, nebo dokonce k jejich selhání, které vyžaduje některou z metod náhrady funkce (hemodialýza, peritoneální dialýza, transplantace ledvin). Tyto metody bohužel vedou ke snížení kvality života a zvýšení rizika kardiovaskulárních onemocnění, a to i těch s následkem smrti. Z tohoto důvodu je nutné dbát na prevenci, včasnou diagnostiku, časné zahájení léčby a její dodržování.
Pacientskou brožuru srozumitelně vysvětlující základní informace naleznete ke stažení zde.
(pr)
