Deficit dihydropyrimidin dehydrogenázy (DPD) je rizikovým faktorem závažné toxicity 5-fluorouracilu (5-FU). Níže shrnujeme současné poznatky týkající se identifikace pacientů s patogenní variantou genu DPYD a výsledky studií zabývajících se bezpečností terapie s ohledem na individualizaci dávkování dle genotypizace.

Endoskopické výkony jsou indikovány jak z důvodů diagnostických, tak i terapeutických. Riziko krvácení při těchto výkonech u lidí s vrozeným krvácivým onemocněním není přesně definováno, ale obecně se před vyšetřením doporučuje korekce deficitního faktoru.

U pacientů s atopickou dermatitidou často dochází k impetiginizacím či sekundárním infekcím. Tyto komplikace si někdy žádají cílenou protizánětlivou léčbu. Následující kazuistika přibližuje případ 8leté dívky, u které došlo k exacerbaci atopické dermatitidy s impetiginizací.

Krvácení do zažívacího traktu se může stát velmi zásadní příčinou morbidity i mortality nemocných s von Willebrandovou chorobou (vWD). Bylo popsáno, že gastrointestinální (GI) krvácení spojené s angiodysplazií je u osob s vWD častější ve srovnání s jinými příčinami. Důkazy naznačují, že právě von Willebrandův faktor (vWF) je spojen s regulací angiogeneze a při jeho nedostatku se zvyšuje riziko angiodysplazie. Také je známo, že tento typ krvácení je obtížné léčit, protože je spojeno s rekurencemi. Velmi dobře tuto problematiku ilustruje a shrnuje i následující kazuistika.

Účinnost escitalopramu v léčbě depresivní poruchy byla potvrzena řadou klinických studií. Výzkumy prokázaly vyšší účinnost v porovnání s placebem a shodnou či vyšší účinnost ve srovnání s ostatními preparáty ze skupiny SSRI.

Léčba karcinomu žlučových cest se dnes rychle vyvíjí. Stále jde o onemocnění diagnostikované převážně v pokročilém stadiu s nepříznivou prognózou. Po řadě let přináší první světlo do léčby pokročilých cholangiokarcinomů imunoterapie.

Metaanalýza placebem kontrolovaných studií hodnotila účinnost intranazálně podávaných kortikosteroidů u akutní sinusitidy u dětí i dospělých. Ukázala nepříliš významný přínos, který byl ovšem větší při 3týdenním podávání léčby a při vyšších dávkách intranazálních kortikosteroidů.

Hodgkinův lymfom (HL) je relativně vzácné nádorové onemocnění lymfatické tkáně. Tvoří pouze 0,5 % všech malignit, incidence je 2,9 osob/100 000 obyvatel. V průmyslově vyspělých zemích má výskyt typickou dvouvrcholovou křivku: nejvíce postihuje mladé lidi (věk 70 % pacientů je v době diagnózy 20–35 let), druhý vzestup počtu onemocnění je ve věku nad šedesát let, častěji onemocní muži (3 : 2). V anamnéze mají pacienti často infekční mononukleózu, autoimunitní onemocnění nebo imunosupresi. Význam mají pravděpodobně i genetické faktory (rodinný výskyt). V současné době je HL jedno z nejlépe léčitelných hemato-onkologických onemocnění. Za úspěchy stojí nezměrné a finančně náročné úsilí světových hemato-onkologických center. Dlouhodobé remise dosahuje (podle stadia a rizikových faktorů) 85–95 % pacientů, jejich životní naděje je v současné době více než 40 let. Do popředí však začaly vystupovat pozdní následky léčby, především kardiotoxicita a sekundární malignity.

Trazodon patří mezi účinné modality v léčbě depresivních příznaků u seniorů. Stejně jako v případě jiných léků je však nutné uvážit přidružená onemocnění a medikaci. Kdy a jak trazodon u geriatrických pacientů nasadit, v jaké dávce a na co si dát pozor?

Nedaří se vám vysoký krevní tlak pacienta kompenzovat antihypertenzivy? I vyloučení sekundární hypertenze patří do diagnostického algoritmu. Prvně je však třeba pomýšlet na běžnější příčiny –⁠ některé se nabízejí, jiné vás možná překvapí.

Myasthenia gravis (MG) je vzácné chronické invalidizující nepředvídatelné a potenciálně život ohrožující autoimunitní nervosvalové onemocnění. Pro lepší naplňování potřeb pacientů s MG stále chybí dostatek dat z reálné klinické praxe. Jaká je aktuální situace v evropských zemích? A jak jsou na tom čeští pacienti?

Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) představují v současnosti jeden z nejčastěji předepisovaných druhů antidepresiv. Jejich vzrůstající obliba je založena zejména na vysokém klinickém účinku a dobrém profilu snášenlivosti. Mezi méně časté, ale závažné nežádoucí účinky této léčby patří zvýšené riziko krvácení, a to zejména do gastrointestinálního traktu.

Nedávný objev zcela nové třídy antibiotik vzbuzuje naději pro léčbu invazivních infekcí způsobených rezistentními bakteriemi rodu Acinetobacter. Jak nové antibiotikum zosurabalpin funguje?

Časopis JAMA Neurology recentně uveřejnil sérii kazuistik kalifornských neurologů, kteří u žen s roztroušenou sklerózou (RS), jejichž průměrný věk činil 35,2 roku, zkoumali vznik rebound fenoménu po ukončení léčby fingolimodem. Přestože má toto sledování limitující faktory (retrospektivní design a nedostatek imunologických údajů), zdůrazňuje potřebu hledat nové postupy pro optimální terapii a brát tento problém v potaz při zvažování, zda léčbu ukončit.