VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
Novinky Použití přípravku Isoprinosine pro léčbu deficitů imunitního systému a pro rekurentní infekce způsobené herpes labialis a genitalis
Velmi početnou skupinou pacientů, kteří navštěvují svoje registrující lékaře, jsou ti, kteří přicházejí pro radu, jak léčit častá a opakovaná respirační onemocnění a jak jim předcházet a jak léčit úporná onemocnění způsobená lidskými herpesviry HSV-1 (Herpes labialis, gingivostomatitida, keratokonjunktivitida) a HS-2 (především genitální herpes). Při detailním vyšetření imunitního systému jsou lékaři zjišťovány mírné nebo rozsáhlejší deficity imunitního systému, kvůli kterým mohou opakované respirační záněty nebo herpetické infekce vznikat. Často ale není diagnostikována žádná změna imunitního systému.
Novinky Vliv statinů na snížení kardiovaskulárního rizika
Statiny představují nejvýznamnější pokrok v léčbě dyslipidémií. Při správné léčbě v rámci primární i sekundární prevence dochází k výraznému zlepšení prognózy nemocného. Léky jsou většinou pacientů velmi dobře tolerovány a výskyt nežádoucích účinků je nízký (myopatie, myotoxicita). Ohledně účinku statinů bylo provedeno mnoho studií a v následujícím článku budou prezentovány výsledky třech z nich – studie HPS, CARDS a Jupiter.
Novinky Kyselina obeticholová v léčbě pacientů s primární biliární cholangitidou s nedostatečnou odpovědí na kyselinu ursodeoxycholovou v běžné praxi
Interim analýza observační studie OCARELIFE prezentovaná na kongresu Evropské asociace pro studium jater (EASL) v srpnu 2020 se pokusila zhodnotit, zda bezpečnost a účinnost léčby kyselinou obeticholovou u pacientů s primární biliární cholangitidou (PBC) v podmínkách běžné praxe po 12 měsících odpovídá výsledkům klinických studií.
Novinky Diagnostika a léčba Gravesovy-Basedowovy nemoci u dětí a adolescentů
Stejně jako u dospělých je i u dětí více než 95 % případů hypertyreózy způsobeno Gravesovou-Basedowovou nemocí (GD). GD je komplexní autoimunitní choroba, která se objevuje u geneticky predisponované populace.
Novinky Erdostein jako lék volby (nejen) u kuřáků a pacientů léčených salbutamolem
Mukoaktivní medikace patří k základní terapii pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). Aktuálně platné guidelines doporučují zejména erdostein či N-acetylcystein. Ze kterého z nich mohou pacienti více profitovat?
Novinky Nedostatek hořčíku se projevuje u stále více lidí
Nedostatek hořčíku se projevuje u stále více lidí. Je způsoben převážně zevními vlivy, chronickým stresem, zvýšenou fyzickou námahou, působením některých léků a samozřejmě i nedostatečným příjmem tohoto minerálu.
Novinky Léčebné využití hořčíku: Kdy jej podávat a jak?
Přinášíme stručný přehled diagnóz, u kterých je podávání hořčíku užívaným a efektivním léčebným postupem, i dalších situací, ve kterých je jeho podání vhodné.
Novinky Data z reálné klinické praxe: Přínos cenobamátu v časné přídatné léčbě farmakorezistentní epilepsie se záchvaty s fokálním začátkem v porovnání s ostatními protizáchvatovými léky
Čerstvě publikovaná observační studie z reálné praxe poprvé přinesla výsledky dosažené s cenobamátem (CNB) jakožto časnou přídatnou léčbou farmakorezistentních epileptických záchvatů s fokálním začátkem. Data z německého registru Mainz Epilepsy Registry ukázala nejvyšší podíl pacientů s perzistencí na léčbě po 1 roce, s odpovědí na léčbu a s dosažením bezzáchvatovosti při přidání CNB ke stávající léčbě, v porovnání s přidáním lakosamidu, levetiracetamu, valproátu či topiramátu, a to při srovnatelné bezpečnosti.
Novinky Pregabalin je účinné léčivo s příznivým bezpečnostním profilem pro pacienty s neuropatickou bolestí
Ačkoliv se dnes pregabalin používá zejména pro zvládání neuropatické bolesti, původně byl vyvinut jako antikonvulzivum. Po více než dekádě používání tohoto léčiva praktické zkušenosti a klinické studie potvrdily, že profil jeho nežádoucích účinků je při léčbě neuropatické bolesti příznivý a léčivo zároveň vykazuje velmi dobrou účinnost.
Novinky Betablokátory v léčbě srdečního selhání: Víme, který je nejvhodnější?
Pozice betablokátorů v léčbě srdečního selhání je silná, není však jasné, která – a zda vůbec nějaká – molekula je nejvýhodnější. Dva z finalistů, bisoprolol a karvedilol, se v malé experimentální studii utkali o post vítěze.
Novinky Off-label indikace mirtazapinu
Mirtazapin je indikován k léčbě depresivních poruch, nicméně jeho unikátní duální mechanismus účinku vedl ke zkoumání potenciálního alternativního využití tohoto léčiva.
Novinky Důležitá rozhodnutí při zahájení dialýzy: Proč a jak je sdílet s pacientem?
Kdy zahájit dialyzační léčbu a jaký typ dialýzy zvolit – dvě zásadní, avšak často nesnadná rozhodnutí. Přinášíme vám praktický návod jakým způsobem do rozhodovacího procesu zapojit samotného pacienta a jeho blízké.
Novinky Nízké hladiny vitamínu D a infekce virem Epstein-Barrové jsou možná spojeny s rozvojem roztroušené sklerózy
Nové výsledky výzkumu roztroušené sklerózy (RS) ukazují, že vznik tohoto onemocnění je asociován s nízkými hladinami vitamínu D a předchozí expozicí viru Epstein-Barrové (EBV). Studie na toto téma byla nedávno publikována v časopise Journal of Neurology, Neurosurgery & Psychiatry.
Novinky Vliv doporučené léčby srdečního selhání na riziko vzniku FiS a její účinnost u pacientů s již rozvinutou FiS
Fibrilace síní (FiS) a srdeční selhání (HF) jsou stavy, které se často vyskytují současně. FiS má více než polovina nemocných s HF, obojí přitom významně zvyšuje morbiditu i mortalitu a prevalence těchto onemocnění stoupá. Přítomnost FiS u pacienta s HF je spojená s větším výskytem symptomů, vyšším rizikem hospitalizací a horší prognózou. Doporučená terapie HF může incidenci FiS snižovat a přítomnost FiS může ovlivnit účinnost jednotlivých tříd léků u HF. Mezinárodní tým autorů v přehledové práci z roku 2024, zaštítěné Časopisem Americké kardiologické společností (JACC), shrnuje vliv doporučené léčby HF na vznik FiS u pacientů s HF napříč spektrem ejekční frakce levé komory (EF LK) a přínos této terapie u nemocných s FiS i bez ní.
Novinky Přínos empagliflozinu v léčbě HFpEF nezávisle na přítomnosti fibrilace síní
Inhibitor sodíko-glukózového kotransportéru 2 (SGLT2i) empagliflozin prokázal snížení rizika úmrtí z kardiovaskulárních (KV) příčin nebo hospitalizace pro srdeční selhání (HF) a také zpomalení poklesu odhadové glomerulární filtrace (eGFR) u pacientů s HF s ejekční frakcí levé komory (EF LK) > 40 %, tj. se srdečním selháním se zachovanou EF LK (HFpEF). Častou komorbiditou pacientů s HFpEF je fibrilace síní (FiS). Cílem sekundární analýzy studie EMPEROR-Preserved bylo zhodnotit účinnost a bezpečnost empagliflozinu na uvedené i další sledované parametry u pacientů s HFpEF v závislosti na přítomnosti FiS.
Novinky Záchvaty pláče po iktu − kazuistika
Patologický pláč, který nemá emocionální podklad, může být následkem poškození různých struktur mozkového kmene a kortexu mozkových hemisfér. V této kazuistice autoři prezentují pacienta, který trpěl těžkými záchvaty patologického pláče po lehkém thalamickém iktu, a jeho úspěšnou léčbu pregabalinem.
Novinky Tramadol s dávkováním 1× denně může zvýšit compliance pacientů
Jak ukázal přehled prací týkajících se tramadolu podávaného 1× denně (OD), profil účinnosti a bezpečnosti předurčuje tento lék k dlouhodobé terapii chronické nenádorové bolesti. Léková forma umožňující podávání 1× denně navíc nabízí výhodu jednoduššího dávkovacího režimu s potenciálem vyšší compliance pacientů.
Novinky Boj s funkční zácpou mohou usnadnit probiotika
Funkční poruchy trávicího traktu představují nepříjemný a často celoživotní problém. Pacienti potřebují nejen úlevu od aktuálních symptomů, ale i dlouhodobou péči. Má smysl podávat jim probiotika?
Novinky Jak správně vysazovat benzodiazepiny?
Benzodiazepiny (BZD) jsou lékem volby při akutním rozvoji úzkosti a jsou určeny ke krátkodobému podávání. Optimálně by se měly vysadit do 6–8 týdnů. Pacienti však o vysazení BZD často neusilují a tato snaha spíše vede k exacerbaci úzkostných příznaků. Nemocní pak BZD užívají dlouhou dobu, nezřídka i několik let.
Novinky Mnohočetný myelom – výběr zajímavostí z kongresu EHA25
V rámci letošního kongresu Evropské hematologické asociace (EHA) zaznělo mnoho zajímavých informací. Jen v klinické sekci „Mnohočetný myelom a další monoklonální gamapatie“ bylo uvedeno 10 ústních a 126 posterových prezentací. Vybrat z nich ty nejdůležitější je prakticky nemožné. Následující souhrn 5 sdělení je tedy třeba vnímat především jako nástin některých z nejzajímavějších témat.
Novinky Riziko rozvoje deprese a úzkosti u pacientů s IBD po chirurgickém výkonu
S obtížemi psychiatrického rázu se u pacientů s Crohnovou nemocí (CD) a ulcerózní kolitidou (UC) setkáváme relativně často.
Novinky Hypotyreóza a její léčba u dětských pacientů
Hypotyreóza je častou endokrinopatií nejen mezi dospělými. Eutyreóza je přitom pro správný neurokognitivní vývoj a růst v prvních letech života zcela zásadní. V následujícím textu proto stručně shrnujeme management léčby hypofunkce štítné žlázy (ŠŽ) u dětských pacientů.
Podcasty S dr. Janem Vodičkou (nejen) o tom, jak biologická léčba a telemedicína mění otorinolaryngologii
AKTUÁLNĚ Z PRAXE − DÍL 68: Před necelými 5 lety byla v Česku schválena biologická terapie dupilumabem v indikaci těžké chronické rinosinusitidy s nosními polypy (CRSwNP). K dispozici jsou dnes v dané indikaci ještě další dva cílené léky, omalizumab a mepolizumab. Co tato nová modalita přinesla pacientům, vysvětluje v našem aktuálním podcastu přednosta Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku Pardubické nemocnice a vedoucí rinologické sekce ČSORLCHHK ČLS JEP MUDr. Jan Vodička, Ph.D. V další části rozhovoru potom diskutujeme mimo jiné o souvisejícím rozvoji telemedicíny v ORL.
Novinky Klinický profil a výsledky pacientů se srdeční amyloidózou – španělská zkušenost z reálné praxe
Srdeční amyloidóza je způsobená ukládáním amyloidových fibril v myokardu a patří mezi onemocnění se značným diagnostickým zpožděním. Lékaři z univerzitní nemocnice v Madridu v níže citované práci sdíleli své zkušenosti s diagnostikou a léčbou těchto pacientů v poslední dekádě.
Novinky Vztah užívání alkoholu a mužské fertility
Nadměrné užívání alkoholu je vážným medicínským problémem, dle WHO má za následek úmrtí 1,8 milionu lidí na celém světě ročně.