Arteriální hypertenze je dle celosvětových odhadů příčinou až 62 % cerebrovaskulárních a 49 % ischemických srdečních chorob. V prevenci těchto onemocnění WHO doporučuje snížit denní příjem soli pod hranici 5–6 g, přičemž důraz je kladen zejména na hypertoniky. Jejich počet činí celosvětově až 1 miliardu a dietní opatření tak mají mimo jiné i nemalý ekonomický smysl. Jedna z nizozemských studií ukázala, že dietní opatření týkající se spotřeby soli mohou zabránit až 5,8 % iktů, 4,8 % případů akutních infarktů myokardu a 1,7 % případů srdečního selhání.
Průzkumy naznačují, že průměrný denní příjem soli se u pacientů s arteriální hypertenzí pohybuje průměrně mezi 9 a 12 g. Některé zdroje dokonce uvádějí, že reálná spotřeba soli na jedince je oproti doporučením až trojnásobná. Zvýšená spotřeba soli je přitom dle průzkumů v ČR patrná již v dětské populaci od 18 měsíců věku.
Až 75 % sodíku získáváme z technologicky upravených potravin, 15 % pak v důsledku kuchyňské úpravy. Pacienty je tak třeba upozornit zejména na eliminaci potravinových aditiv a na nízkotučné výrobky, které mohou kvůli snaze o zvýraznění chuti obsahovat více soli než jejich „plnotučné“ varianty. Paradoxem je, že potraviny bohaté na sodík nemusejí vždy chutnat slaně, je proto nutné studovat složení. Dle výsledků jedné z australských studií provedené v dětské populaci na vzorku téměř 4500 dětí ve věku 2–16 let byl nejvyšší příjem sodíku zaznamenán z následujících potravin:
V roce 1948 zavedl dr. Walter Kempner v léčbě arteriální hypertenze tzv. rýžovou dietu, kterou nasadil u 500 pacientů. Tato dieta zajišťovala obsah soli < 0,5 g a byla založena zejména na podávání rýže a ovoce. Ve výsledku sice zlepšila léčebné výsledky hypertoniků včetně snížení velikosti srdce, zmírnění hypertenzní retinopatie a obrácení vln T na EKG, nicméně vzhledem k nevalné chuti se této formě diety nedostalo celosvětového rozšíření.
Časové možnosti v ordinaci jsou omezené a poskytnout každému jednotlivému pacientovi praktický návod, jak k omezení sodíku ve stravě přistoupit, je obvykle nereálné. Pouhé obecné doporučení „snižte obsah soli“ však ve většině případů nepadne na úrodnou půdu. Konkrétní praktické rady, jak snížit obsah soli v potravě, jsou dostupné například na webových stránkách společnosti STOB, kam můžeme pacienty odkázat: www.stob.cz/cs/jak-spravnym-vyberem-potravin-snizit-prijem-soli
Přestože se v posledních letech objevují i opačné názory, úzký vztah mezi arteriální hypertenzí a příjmem sodíku v potravě je odbornou veřejností široce uznáván a podporován mnoha studiemi. V průběhu let stále přibývají důkazy o zvýšeném kardiovaskulárním riziku a mortalitě v korelaci s vysokým příjmem soli v potravě, a neměli bychom proto zapomínat pacienty s arteriální hypertenzí upozorňovat na nutná dietní opatření a na jejich význam.
(tich)
Zdroje:
