Má smysl říkat hypertonikům „nesolte“?

12. 8. 2021

Dodržování maximálního doporučeného denního přísunu soli v potravě může zabránit skoro 6 % mozkových příhod, 5 % akutních infarktů myokardu a téměř 2 % případů srdečního selhání. Přesto obecné doporučení „nesolit“ pacienti často ignorují. Účinnější může být poskytnout jim konkrétní informace.

WHO doporučuje denní příjem soli 5–6 g

Arteriální hypertenze je dle celosvětových odhadů příčinou až 62 % cerebrovaskulárních a 49 % ischemických srdečních chorob. V prevenci těchto onemocnění WHO doporučuje snížit denní příjem soli pod hranici 5–6 g, přičemž důraz je kladen zejména na hypertoniky. Jejich počet činí celosvětově až 1 miliardu a dietní opatření tak mají mimo jiné i nemalý ekonomický smysl. Jedna z nizozemských studií ukázala, že dietní opatření týkající se spotřeby soli mohou zabránit až 5,8 % iktů, 4,8 % případů akutních infarktů myokardu a 1,7 % případů srdečního selhání.

Hypertonici mají více než dvojnásobnou spotřebu soli

Průzkumy naznačují, že průměrný denní příjem soli se u pacientů s arteriální hypertenzí pohybuje průměrně mezi 9 a 12 g. Některé zdroje dokonce uvádějí, že reálná spotřeba soli na jedince je oproti doporučením až trojnásobná. Zvýšená spotřeba soli je přitom dle průzkumů v ČR patrná již v dětské populaci od 18 měsíců věku.

V jakých potravinách nejčastěji přijímáme sůl?

Až 75 % sodíku získáváme z technologicky upravených potravin, 15 % pak v důsledku kuchyňské úpravy. Pacienty je tak třeba upozornit zejména na eliminaci potravinových aditiv a na nízkotučné výrobky, které mohou kvůli snaze o zvýraznění chuti obsahovat více soli než jejich „plnotučné“ varianty. Paradoxem je, že potraviny bohaté na sodík nemusejí vždy chutnat slaně, je proto nutné studovat složení. Dle výsledků jedné z australských studií provedené v dětské populaci na vzorku téměř 4500 dětí ve věku 2–16 let byl nejvyšší příjem sodíku zaznamenán z následujících potravin:

  • cereální výrobky (43 %) včetně chleba (13 %) a cereálií konzumovaných ke snídani (4 %)
  • maso a drůbeží výrobky (16 %), zpracované maso (8 %), uzeniny (3 %)
  • mléčné výrobky (11 %)
  • pikantní omáčky a ochucovadla (7 %)

„Sůl nad zlato“ aneb jídlo bez chuti adherenci k léčbě nezaručí

V roce 1948 zavedl dr. Walter Kempner v léčbě arteriální hypertenze tzv. rýžovou dietu, kterou nasadil u 500 pacientů. Tato dieta zajišťovala obsah soli < 0,5 g a byla založena zejména na podávání rýže a ovoce. Ve výsledku sice zlepšila léčebné výsledky hypertoniků včetně snížení velikosti srdce, zmírnění hypertenzní retinopatie a obrácení vln T na EKG, nicméně vzhledem k nevalné chuti se této formě diety nedostalo celosvětového rozšíření.

A jak mám těch 5 g spočítat, pane doktore?

Časové možnosti v ordinaci jsou omezené a poskytnout každému jednotlivému pacientovi praktický návod, jak k omezení sodíku ve stravě přistoupit, je obvykle nereálné. Pouhé obecné doporučení „snižte obsah soli“ však ve většině případů nepadne na úrodnou půdu. Konkrétní praktické rady, jak snížit obsah soli v potravě, jsou dostupné například na webových stránkách společnosti STOB, kam můžeme pacienty odkázat: www.stob.cz/cs/jak-spravnym-vyberem-potravin-snizit-prijem-soli

Čím nižší příjem sodíku, tím lepší prognóza

Přestože se v posledních letech objevují i opačné názory, úzký vztah mezi arteriální hypertenzí a příjmem sodíku v potravě je odbornou veřejností široce uznáván a podporován mnoha studiemi. V průběhu let stále přibývají důkazy o zvýšeném kardiovaskulárním riziku a mortalitě v korelaci s vysokým příjmem soli v potravě, a neměli bychom proto zapomínat pacienty s arteriální hypertenzí upozorňovat na nutná dietní opatření a na jejich význam.

(tich)

Zdroje:

  • Lima N. K. D. C. Dietary salt reduction: illusion or reality? Arq Bras Cardiol 2020; 114 (3): 562–563, doi: 10.36660/abc.20200155.
  • Ha S. K. Dietary salt intake and hypertension. Electrolyte Blood Press 2014; 12 (1): 7–18, doi: 10.5049/EBP.2014.12.1.7.
  • Tláskal P. Společnost pro výživu ke kuchyňské soli (data, edukace, jednání). SZÚ, 2016. Dostupné na: www.szu.cz/uploads/documents/czzp/edice/Nove/saw_2016/Dr_Tlaskal_Czech_SAW_2016.pdf
  • Pourová V., Málková H. Jak správným výběrem potravin snížit příjem soli. STOB, 2018. Dostupné na: www.stob.cz/cs/jak-spravnym-vyberem-potravin-snizit-prijem-soli 
  • Grillo A., Salvi L., Coruzzi P. et al. Sodium intake and hypertension. Nutrients 2019 Sep; 11 (9): 1970, doi: 10.3390/nu11091970.


Štítky
Dětská kardiologie Interní lékařství Kardiologie Praktické lékařství pro dospělé
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se