#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (7989 výsledků)

kouření zdravotních sester



Články časopisu Význam biomarkerů NGAL a cystatinu C u kardiovaskulárních onemocnění

Autor článku: K. Helánová, J. Pařenica, V. Dlouhý, M. Pávková Goldbergová, Z. Čermákováihash2, J. Špinar Zdroj: Vnitřní lékařství | 4/2012 2. 4. 2012

Články časopisu Rizikové faktory a surveillance hepatocelulárního karcinomu

Autor článku: Soňa Fraňková, Jan Šperl Zdroj: Vnitřní lékařství | 9/2019 10. 9. 2019

Články časopisu Léčba hypertenze v rámci metabolického syndromu

Autor článku: M. Souček, I. Řiháček, P. Fráňa, M. Plachý Zdroj: Kardiologická revue – Interní medicína | 2/2010 29. 7. 2010

Články časopisu Operační rizika a význam předoperační péče

Autor článku: M. Kaška Zdroj: Rozhledy v chirurgii | 8/2009 13. 8. 2009

Články časopisu Léky indukovaná osteoporóza

Autor článku: I. Žofková Zdroj: Vnitřní lékařství | 1/2013 1. 1. 2013

Články časopisu Analýza dat v neurologii
XXXIX. Statistické nástroje pro posouzení homogenity a korekci odhadů poměru šancí a relativního rizika

Autor článku: L. Dušek, T. Pavlík, Jiří Jarkovský, J. Koptíková Zdroj: Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie | 3/2013 21. 5. 2013

Novinky Možnosti využití CT při diagnostice COVID-19: spolehlivější než PCR?

Při podezření na nákazu COVID-19 je hlavní diagnostickou metodou vyšetření vzorku na základě polymerázové řetězové reakce (PCR). Díky studiím o diagnostice postižení plic z Číny se na Klinice zobrazovacích metod LF UK a FN Plzeň pod vedením prof. MUDr. Jiřího Ferdy Ph.D., začala využívat urgentní radiologická diagnostika pomocí výpočetní tomografie (CT), a to jako diagnostická metoda 1. linie. Na CT snímku plic je totiž možné vidět patologické změny ještě před výsledkem testu PCR, který následně diagnózu potvrdí nebo vyloučí.
Zdroj: proLékaře.cz 22. 3. 2020

Novinky Jak a čím prospívá odborníkům i pacientům Národní registr AATD

Vzhledem k tomu, že deficitu alfa-1-antitrypsinu (AATD) zatím stále není věnována dostatečná pozornost, je třeba všemi cestami šířit odborné povědomí o této dědičné chorobě. I to je jedním z cílů Národního registru AATD. Ten sbírá data pacientů mj. s cílem sledovat průběh postižení v rámci přirozené progrese onemocnění, stanovit nejvhodnější prognostické markery a monitorovat přítomnost, případně progresi dalších orgánových postižení u těchto nemocných.
Zdroj: Deficit alfa-1-antitrypsinu 25. 2. 2022

Novinky Jak snížit riziko žilní tromboembolie u uživatelek kombinované hormonální antikoncepce?

Užívání kombinovaných perorálních kontraceptiv (HAK) je známým rizikovým faktorem tromboembolie. Před preskripcí HAK bychom proto měli zvážit individuální riziko každé pacientky. U žen s pozitivní osobní či rodinnou anamnézou tromboembolických příhod by mělo být provedeno molekulárně genetické vyšetření přítomnosti trombofilních mutací.
Zdroj: Genetika 27. 6. 2023

Novinky Současné poznatky k deficitu alfa-1-antitrypsinu a možnosti jeho léčby

Deficit alfa-1-antitrypsinu představuje běžnou genetickou poruchu u dospělé populace, která je asociovaná s vysokým rizikem časného rozvoje chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), ale rovněž jaterního poškození odvíjejícího se od genotypu onemocnění. V posledních letech se posunuly možnosti jak diagnostiky, tak také terapie, včetně takzvané augmentační léčby, která je indikovaná pro časnější stadia onemocnění s cílem zlepšit prognózu nemocných.
Zdroj: Deficit alfa-1-antitrypsinu 30. 4. 2025

Novinky Současné poznatky k deficitu alfa-1-antitrypsinu a možnosti jeho léčby

Deficit alfa-1-antitrypsinu představuje běžnou genetickou poruchu u dospělé populace, která je asociovaná s vysokým rizikem časného rozvoje chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), ale rovněž jaterního poškození odvíjejícího se od genotypu onemocnění. V posledních letech se posunuly možnosti jak diagnostiky, tak také terapie, včetně takzvané augmentační léčby, která je indikovaná pro časnější stadia onemocnění s cílem zlepšit prognózu nemocných.
Zdroj: Deficit alfa-1-antitrypsinu 6. 12. 2021

Články časopisu Lékaři, kteří přispěli ke vzniku  nejslavnějšího díla Boženy Němcové

Autor článku: O. Brázda Zdroj: Praktický lékař | 11/2011 4. 11. 2011

Články časopisu Surogačné materstvo a aktuálne legislatívne limity

Autor článku: K. Račková Zdroj: Praktická gynekologie | 4/2010 12. 12. 2010

Články časopisu Abstrakta přednášek

Zdroj: Klinická biochemie a metabolismus | 2/2018 10. 4. 2018

Články časopisu Pletysmografické a biochemické metody jako nové možnosti neinvazivního hodnocení endotelové dysfunkce u dětí s cystickou fibrózou –⁠ kombinovaný diagnostický přístup

Autor článku: M. Kreslová, A. Sýkorová, P. Jehlička, J. Kobr, M. Huml, L. Trefil, J. Sýkora Zdroj: Česko-slovenská pediatrie | 7/2019 10. 10. 2019

1 275 276 277 278 279 533
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#