Záznam přednášky MUDr. Petra Mlčáka: VIZIBIM -⁠ bimatoprost bez konzervačních látek.

Na kongresu Evropské společnosti pro klinickou onkologii (ESMO) konaném v říjnu 2018 v Mnichově byla prezentována data o bezpečnosti krizotinibu, perorálního inhibitoru tyrosinkináz, u pacientů s pokročilým nemalobuněčným karcinomem plic (NSCLC) pozitivním na mutaci kinázy anaplastického lymfomu (ALK), kteří se léčili nejméně 1 rok v rámci klinické studie PROFILE 1005.

„Jak změnit život pacientů s CLL a AML?“ Tato otázka byla použita jako název sympozia, které tvořilo součást odborného programu Pražských hematologických dnů 2022, jež se konaly v prezenční formě v hotelu Clarion v pražských Vysočanech. Odpovědět na ni se ve svých sděleních snažili prof. MUDr. Lukáš Smolej, Ph.D., a prof. MUDr. Pavel Žák, Ph.D., oba ze IV. interní hematologické kliniky LF UK a FN Hradec Králové.

Krvácení může u hemofiliků způsobovat také komplikace v nervové soustavě. Autoři níže prezentované práce se zamýšlejí nad významem profylaktického podávání koncentrátů koagulačního faktoru VIII právě s ohledem na neurologické komplikace související s krvácením.

V průběhu Hradeckých pneumologických dnů 2022 zazněla mimo jiné přednáška věnovaná deficitu alfa-1-antitrypsinu (AAT). Zařazena byla do bloku prezentací o nemocech s bronchiální obstrukcí, neboť dominantním projevem této vzácné choroby je plicní emfyzém. Přednášející MUDr. Eva Voláková z Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy LF UP a FN Olomouc se věnovala jejím klinickým manifestacím.

Evoluce v léčbě chronické lymfocytární leukémie (CLL), tak zněl název satelitního sympozia společnosti Abbvie, které proběhlo v rámci XXXIV. olomouckých hematologických dnů 27. května 2022. Současnou dobu lze ovšem z pohledu vývoje léčby CLL charakterizovat jako revoluční, přičemž jedním z důvodů je zavedení molekuly venetoklaxu do portfolia léků pro toto nádorové onemocnění, jak konstatoval v úvodu sympozia jeho předsedající prof. MUDr. Tomáš Papajík, CSc., z Hemato-onkologické kliniky LF UP a FN Olomouc.

Ovlivňují zeleň a vodní plochy v našem bezprostředním okolí –⁠ například v sousedství –⁠ výskyt alergií a atopie? Na to hledala odpověď dr. Inês Paciênciová z Ouluské univerzity v rámci jednoho ze sympozií zahrnutých do odborného programu červencového pražského kongresu Evropské akademie alergologie a klinické imunologie (EAACI).

Dabigatran je přímý inhibitor trombinu indikovaný u pacientů napříč věkovým spektrem. Posouzení poměru přínosu a rizika antikoagulace je individuální a odvíjí se od mnoha faktorů. Nizozemská observační pilotní studie zkoumala zbytkové koncentrace dabigatranu u různě starých seniorů s fibrilací síní za účelem objasnění vztahu mezi výsledky studií a klinickou praxí.

U dětí s hemofilií byla popsána řada pozitivních účinků fyzické aktivity na jejich zdraví. Kvůli obavám ze zranění a krvácení do kloubů však mohou být malí hemofilici často limitováni v reálném zapojení do sportovního života. Z výsledků publikovaných studií však vyplývá, že při řádné terapii je frekvence poranění obdobná jako u běžné populace.

Proč je u intersticiálních plicních nemocí (ILD) připisován klíčový význam výpočetní tomografii (CT)? Co je mezinárodní databáze OSIC a k čemu slouží? A co vypovídají nové poznatky o vlivu exacerbací deficitu alfa-1-antitrypsinu (AATD) na plicní denzitu? I o tom se hovořilo během mezinárodního kongresu Evropské společnosti pro respirační onemocnění (ERS), jenž proběhl v Barceloně v září 2022.

Standardní léčbou hemofilie A je profylaktické podávání koncentrátu koagulačního faktoru VIII (FVIII). V poslední době jsou někteří hemofilici převáděni na profylaxi také tzv. nefaktorovu terapií, konkrétně emicizumabem. Nedávno publikovaná zpráva z USA ukazuje srovnání těchto dvou modalit v reálné klinické praxi.

Léčba chronické bolesti se vyvíjí a moderní medicína i v této oblasti dosahuje značných úspěchů. Přesto stále platí, že nemalá část pacientů zůstává rezistentní vůči etablovaným možnostem terapie. Naše léčebné armamentarium v takových případech významně posiluje léčebné konopí. Kdy je tedy jeho užití indikované, jakými mechanismy působí a na jaké nežádoucí efekty je třeba dát pozor? Které lékové interakce nebo naopak synergické efekty při užívání s jinými účinnými látkami lze očekávat? Jak vypadá profil typického či vhodného pacienta pro tuto léčbu a jak je ze strany svých uživatelů tolerována a přijímána? A konečně −⁠ co je potřeba vědět z hlediska platné legislativy ohledně jeho předepisování a jak je to s případným omezením, nebo dokonce zákazem řízení motorových vozidel při jeho užívání? Nejen o tom a o svých zkušenostech s používáním léčebného konopí, ilustrovaných kazuistikami, hovořil na sympoziu podpořeném společností Neuraxpharm v rámci říjnového kongresu Colours of Pain, XXIV. česko-slovenských dialogů o bolesti, MUDr. Josef Trnka z ambulance léčby bolesti Nemocnice Sokolov. Jeho sdělení doplnila Mgr. Renata Najsrová z lékárny Slezské nemocnice v Opavě, která se věnovala užívání, předepisování a úhradě extraktu Naxiva Panaxol.

Účinnost perorálního montelukastu v léčbě chronického astmatu je dobře známá. Montelukast se však osvědčil i jako doplňková terapie nedostatečně kontrolovaného astmatu při samotné léčbě inhalačními kortikosteroidy (ICS).

Antikoagulační léčba starších křehkých pacientů s kognitivním deficitem je spojená s obavami z krvácivých komplikací, zároveň je však zásadní pro prevenci tromboembolismu při fibrilaci síní. S obtížným klinickým rozhodováním nejvíce pomohou důkazy.

Juvenilní idiopatická artritida (JIA) je heterogenní skupinou chronických idiopatických artritid rozvíjejících se u dětí ve věku pod 16 let. Jedná se o nejčastější revmatickou chorobu dětského věku, která bez optimální a včasné terapie vede ke kloubnímu i orgánovému postižení.

Téměř třetina lidí, kteří dosud prošli kontrolou při pilotním screeningu, trpí chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). U dalších 28 % bylo diagnostikováno jiné postižení plic, nejčastěji chronická bronchitida. Plíce nefungují dobře více než polovině kontrolovaných. To jsou hlavní dosavadní poznatky z rozbíhajícího se screeningového programu, v jehož rámci praktičtí lékaři posílají své rizikové pacienty za specialisty pneumology.

V letech 2012–2015 probíhala v severozápadní Anglii zajímavě koncipovaná Salfordská plicní studie. Mimo jiné ukázala, že u velké části zdánlivě dobře zaléčených pacientů s chronickou obstrukční plicní nemoci (CHOPN) je vhodné uvažovat o změně stávající medikace.

Regorafenib a TAS-102 (fixní kombinace trifluridin/tipiracil) jsou léčiva, která lze použít ve 3. linii léčby metastatického kolorektálního karcinomu (mCRC). Rakouští onkologové hodnotili vliv obou přípravků na kosterní svalstvo a zjistili, že volbu je třeba pečlivě zvážit u pacientů s preexistující sarkopenií nebo anamnézou většího úbytku hmotnosti.

Alemtuzumab byl v roce 2013 byl schválen Evropskou lékovou agenturou (EMA) pro použití v léčbě dospělých pacientů s relabující-remitující roztroušenou sklerózou (RRRS) v aktivním stadiu onemocnění. Následující článek shrnuje klíčové farmakologické vlastnosti alemtuzumabu.

Poškození myokardu po nekardiálním chirurgickém výkonu zvyšuje riziko kardiovaskulárních příhod a mortality. Antikoagulační terapie by těmto příhodám mohla zabránit. Mezinárodní randomizovaná studie MANAGE v návaznosti na tuto hypotézu zkoumala přínos dabigatranu v této indikaci.

Účinnost a bezpečnost cílené léčby psoriázy ixekizumabem, protilátkou proti interleukinu 17A, byla hodnocena ve třech rozsáhlých klinických hodnoceních fáze III. V British Journal of Dermatology byla publikována souhrnná analýza dat z těchto studií.

K dobré kontrole chemoterapií indukované nauzey a zvracení (CINV) je často nutné podávat kombinaci antiemetik s různými mechanismy účinku. Nedávno bylo publikováno první přímé porovnání fixní kombinace netupitantu/palonosetronu (NEPA) v jediné dávce s 3denním podáváním kombinace aprepitant/granisetron (APR/GRAN) u pacientů s vysoce emetogenní chemoterapií.

Přehledový článek ze září 2018 vychází z dat studie Teri-PRO, celosvětové multicentrické otevřené studie fáze IV. Jak hodnotí v reálné klinické praxi sami pacienti s relabujícími formami RS převedení z jiného DMD na teriflunomid?