Nejnovější studie ukazují, že osteoporóza a cévní kalcifikace mají podobné etiopatogenetické mechanismy. Nedostatek vitaminu K2 může být zodpovědný za tzv. „vápníkový paradox“, tj. deficit vápníku v kostech a naopak jeho ukládání do cévních stěn. Nedostatek vitaminu K2 souvisí se sníženým příjmem vitaminu K ve stravě, s poruchou intestinální resorpce nebo se změnou střevní mikroflóry.
Vitamin K1 byl objeven v roce 1929 jako esenciální faktor pro koagulaci krve (odtud zkratka K). Nověji objevený vitamin K2 je důležitý pro kostní metabolismus. Zatímco K1 se nachází v rostlinách, jako je listová zelenina, K2 je přítomen ve fermentovaných potravinách, potravinách živočišného původu a dále je vytvářen bakteriemi přítomnými v gastrointestinálním traktu.
Vitamin K funguje jako kofaktor pro enzym, který katalyzuje karboxylaci kyseliny glutamové na gama-karboxyglutamovou (GLA). Vitamin K-dependentní gama-karboxylace je významná pro správnou funkci některých proteinů, které jsou bohaté právě na rezidua kyseliny glutamové. Funkční gama-karboxylace je nezbytná k tomu, aby tyto proteiny správně vázaly vápník, nekarboxylované formy jsou pak biologicky neúčinné.
V kostech byly izolovány dva vitamin K-dependentní proteiny vázající vápník: osteokalcin a matrixový GLA protein (MGP). Osteokalcin je protein syntetizovaný osteoblasty. Tato syntéza je regulována aktivní formou vitaminu D neboli kalcitriolem. Schopnost osteokalcinu vázat vápník je podmíněna vitamin K-dependentní gama-karboxylací reziduí kyseliny glutamové a umožňuje mineralizaci kostí. Osteokalcin se často používá jako biochemický marker tvorby kostí. Bylo pozorováno, že vysoké sérové koncentrace osteokalcinu relativně velmi dobře korelují s nárůstem kostní hustoty (BMD − bone mineral density).
Matrixový GLA protein (MGP) byl nalezen v kostech, chrupavkách a měkkých tkáních včetně cév. Výsledky studií na zvířatech naznačují, že MGP vazbou vápníku zabraňuje kalcifikaci měkkých tkání a chrupavek a zároveň usnadňuje normální růst a zrání kostí.
Celoživotní riziko vzniku alespoň jedné zlomeniny je sníženo o 25 % při denním užívání 800 IU vitaminu D, 45 μg vitaminu K2 a 1200 mg vápníku. Epidemiologické studie provedené v posledním desetiletí u obyvatel střední Evropy ukázaly, že dostatečný příjem vitaminu K2 má velký význam pro kardiovaskulární a kostní zdraví.
(ada)
Zdroje:
1. Flore R., Ponziani F. R., Di Rienzo T. A. et al. Something more to say about calcium homeostasis: the role of vitamin K2 in vascular calcification and osteoporosis. Eur Rev Med Pharmacol Sci 2013; 17 (18): 2433−2440.
2. Booth S. L. Skeletal functions of vitamin K-dependent proteins: not just for clotting anymore. Nutr Rev 1997; 55 (7): 282−284.
