Inovativní nosní sprej s obsahem antihistaminika a kortikosteroidu představuje řešení alergické rýmy v případech, kdy samotné lokální antihistaminikum, kortikosteroid či jiná terapie nemá dostatečný účinek. Lze nějak identifikovat nemocné, u kterých je nová léčba indikována? Kterým pacientům tedy lék předepsat?
Autoři studie publikované v BMJ Open v roce 2017 se pokusili nalézt některé společné znaky těch pacientů, kterým je předepisován nosní sprej s kombinací azelastinu a flutikasonu.
Jedná se o multicentrickou neintervenční studii. Vychází z údajů pacientů s alergickou rýmou, kterým byl kombinovaný nosní sprej předepsán mezi říjnem 2013 a květnem 2014 v běžných ORL, alergologických a imunologických ordinacích ve Spojeném království. Každý lékař mohl do studie zařadit nejvíce 20 pacientů starších 11 let. Sledována byla zejména následující data:
Hodnocena byla data získaná od 193 pacientů. Mírnou převahu tvořily ženy (55,4 %), průměrný věk pacientů činil 37,6 roku, přičemž většina pacientů byla ve věku 18–65 let. Jednalo se především o pacienty se sezónní alergickou rýmou samotnou (10,4 %) nebo kombinovanou s PAR (35,2 %), nicméně u podstatné části pacientů nebyl alergen identifikován (35,8 %). Průměrná doba trvání rýmy činila 8,5 roku, přičemž téměř dvě třetiny (62,7 %) pacientů navštívily v aktuálním kalendářním roce již alespoň jednou specialistu; 23,8 % pacientů absolvovalo 3 a více návštěv.
V anamnéze dominovaly obtěžující příznaky (78,2 %) – z nich především zhoršená nosní průchodnost (54,4 %), dále narušení spánku (64,8 %) a běžných denních aktivit (56,5 %). Relativně časté byly i oční příznaky (68,4 %).
Do ordinace lékaře přivedly pacienty nejčastěji „akutní symptomy alergické rýmy“ (73,6 %). Hlavním důvodem pro preskripci kombinovaného nosního spreje s azelastinem a flutikasonem je pak „nedostatečná účinnost jiné léčby v minulosti“ (78,8 %). Široká škála předchozí léčby zahrnovala především intranazální kortikosteroid (83,9 %) a perorální antihistaminikum (66,3 %), přičemž většina pacientů (79,3 %) užívala dva a více léků.
Nosní sprej s kombinací azelastinu a flutikasonu má své místo u pacientů, kteří opakovaně navštěvují lékaře pro nedostatečný efekt různé protialergické léčby. Jedná se o nemocné v širokém věkovém rozmezí, se sezónní i celoroční alergickou rýmou, s variabilní symptomatologií. Podle uvedených charakteristik nelze pacienty jednoznačně specifikovat. Tato skutečnost dokumentuje, jak široká a různorodá je skupina pacientů, u kterých je indikace nosního spreje s azelastinem a flutikasonem vhodná.
(thr)
Zdroj: Scadding G., Price D., El-Shanawany T. et al. Multicentre, non-interventional study to assess the profile of patients with uncontrolled rhinitis prescribed a novel formulation of azelastine hydrochloride and fluticasone propionate in a single spray in routine clinical practice in the UK. BMJ Open 2017; 7 (4): e014777, doi: 10.1136/bmjopen-2016-014777.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
