Dlouhodobá a velká heterogenní exprese rekombinantních proteinů v mléce hospodářských zvířat je velmi náročná co se času, techniky i použitého materiálu týče.
Dlouhodobá a velká heterogenní exprese rekombinantních proteinů v mléce hospodářských zvířat je velmi náročná co se času, techniky i použitého materiálu týče. Vědci z Northwest A&F University v čínském Yanglingu proto vyvinuli metodu pro přechodné produkce rekombinantního lidského růstového hormonu. Metodu popsali v českém odborném medicínském periodiku Folia biologica.
V projektu, který provedli vědci z veterinární kliniky Northwest A&F University v čínském Yanglingu, byl k výrobě rekombinantního lidského růstového hormonu použit adenovirový vektor obsahující dva geny: gen kódující samotný lidský růstový hormon (hGH gen) a GFP gen, který kóduje zelený fluorescentní protein.
Adenovirový vektor byl zkonstruován tak, aby byl vhodný pro přímou injekci do epitelu mléčné žlázy koz. Aplikace byla provedena přes bradavku v období přirozené laktace kozy. Jako pokusná zvířata byly vybrány dospělé kozy o průměrné váze 13 kg. Samotná instilace roztoku s adenovirovým nosičem byla provedena po dezinfekci žlázy roztokem 70% alkoholu a jodidu, což zabránilo poimplantační infekci. Aplikované množství virového roztoku bylo u každé kozy individuální s ohledem na kapacitu mléčné žlázy a pohybovalo se od 300 do 600 ml.
Exprese růstového hormonu byla hodnocena pomocí Western blottingu z nadojeného mléka. Jak ukázala analýza všech vzorků z mléka koz, jimž byl podán virový vektor, rekombinantní lidský růstový hormon byl vylučován do mléka všech koz. Koncentrace tohoto rekombinantního lidského růstového hormonu se pohybovala od 0,6 do 2,4 mg/ml nadojeného mléka a přetrvávala déle než deset dní laktace.
Jak se ve studii prokázalo, díky injekci adenovirového vektoru může být výroba rekombinantního lidského růstového hormonu možná i poměrně jednoduchým zásahem do těla hospodářských zvířat. Produkce sice není dlouhodobá, nicméně díky jednoduchému postupu by mohla znamenat významný mezník ve tvorbě tohoto důležitého hormonu.
(kam)
Zdroj: Han Z, et al. Efficient human growth hormone gene expression in the milk of non-transgenic goats. Folia Biol (Praha) 2009;55(1):17-22.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
