Hlavním cílem terapie růstovým hormonem (RH) u dětí je zvýšení rychlosti růstu a normalizace výšky dítěte v časném dětství. U nezralých novorozenců s porodní váhou pod 2500 gramů (SGA – small for gestational age) je RH klíčový především v regulaci výšky v dospělosti. Rekombinantní lidský RH je podle FDA (Food and Drug Administration) indikován nejen při deficitu RH, ale také u pacientů s chronickou renální insuficiencí, Prader-Willi syndromem nebo Turnerovým syndromem.
Novorozencům s neonatální hypoglykemií, prolongovanou hyperbilirubinemií nebo s mikropenisem u chlapců by měla být vždy cíleně vyšetřena hladina RH. Hodnoty nižší než 20 ng/ml jsou suspektní pro deficit RH. Dalšími laboratorními markery jsou nízké hodnoty IGF-1 a IGF-BP 3. Ke stanovení diagnózy u novorozenců se nedoporučuje používat RH stimulační testy.
Pro dosažení uspokojivých terapeutických výsledků je nutné začít s léčbou co nejdříve. Optimální dávkování růstového hormonu je velmi individuální. Pacienti se stejnou diagnózou často odpovídají na léčbu rozdílně. Subkutánně se aplikuje 0,25–0,50 mg/kg/den. Velmi účinné je podávání jedenkrát denně před spánkem. Alternativními terapeutickými metodami jsou podávání GHRH (growth hormone releasing hormone) nebo depotního RH.
Vedlejší účinky terapie růstového hormonu jsou vzácné. Objevují se u méně než 3 % dětí a obvykle odezní po snížení dávky nebo po vysazení léku. V počátcích léčby se mohou objevit hlavně symptomy intrakraniální hypertenze (pseudotumor cerebri) či transientní retence sodíku, případně se mohou vyskytnout edémy. Gynekomastie, hyperglykemie nebo progredující skolióza se projevují až v pozdějším období růstu. Některé zdroje uvádějí souvislost mezi užíváním RH a rozvojem malignit u predisponovaných pacientů, zmiňována je v této souvislosti především leukemie nebo karcinom tlustého střeva. Vztah mezi užíváním RH a výskytem tumorů však nebyl zatím zcela signifikantně prokázán.
Rekombinantní lidský RH je významným farmakologickým prostředkem k ovlivnění růstu a vývoje u dětí s deficitem růstového hormonu. Optimalizace dávkování a včasné zahájení léčby RH vede k úspěšné terapii a normalizaci výšky dítěte.
(nes)
Zdroje:
Wilson TA, Rose SR, Cohen P, Rogol AD, Backeljauw P, Brown R, Hardin DS, Kemp SF, Lawson M, Radovick S, Rosenthal SM, Silverman L, Speiser P, The Lawson Wilkins Pediatric Endocrinology Society Drug and Therapeutics Committee. Update of guidelines for the use of growth hormone in children: the Lawson Wilkins Pediatric Endocrinology Society Drug and Therapeutics Committee. J Pediatr 2003;143(4):415–421.
Allen DB. Growth hormone therapy for short stature: is the benefit worth the burden? Pediatrics 2006;118(1):343–348.
