Jednou z velmi účinných indikací použití růstového hormonu je i léčba dívek trpících Turnerovým syndromem.
Jednou z velmi účinných indikací použití růstového hormonu je i léčba dívek trpících Turnerovým syndromem. Ta je podle mnoha klinických studií velmi bezpečná. Jak navíc zjistili ve svém výzkumu holandští vědci, růstový hormon nezpůsobuje u léčených dívek ani žádné změny na srdci.
Jak ve své studii publikované v odborném medicínském periodiku The Journal of clinical endocrinology and metabolism uvedli holandští lékaři z Erasmus Medical Center Sophia Children's Hospital v Rotterdamu, léčba růstovým hormonem u dívek s Turnerovým syndromem by neměla mít vliv na jejich srdeční funkce. Tato studie byla navíc unikátní v tom, že podobná porovnání ejekčních frakcí a enddiastolických objemů jsou velmi vzácná.
Do své studie lékaři zahrnuli celkem 31 pacientek s Turnerovým syndromem, u nichž byla léčba růstovým hormonem ukončena minimálně před šesti měsíci. Průměrný věk probandek byl dvacet let, průměrný povrch jejich těla 1,75 m2 a v průměru byly 5 let po ukončení léčby růstovým hormonem. Jako kontrolní skupina pak bylo vybráno 23 žen s průměrným věkem 21 let a povrchem těla v průměru 1,80 m2.
U obou skupin pak byly pomocí dopplerovské kardiografie stanoveny různé srdeční parametry, jako jsou například endsystolický a enddiastolický objem komor, ejekční frakce a samozřejmě i srdeční frekvence. Výsledky pak byly velmi pozitivní.
Jak se ve studii podařilo prokázat, dívky, které byly pro Turnerův syndrom léčeny růstovým hormonem, měly oproti dívkám z kontrolní skupiny menší komorové objemy a naopak vyšší srdeční frekvenci. U skupiny pacientek s Turnerovým syndromem se neprokázala srdeční hypertrofie, a srdeční činnost tedy byla zcela srovnatelná s dívkami z kontrolní skupiny.
Z výsledků studie lze tedy dovodit, že léčba dívek s Turnerovým syndromem růstovým hormonem nemá vliv na srdeční funkci, a je tedy z tohoto hlediska zcela bezpečná.
(kam)
Zdroj: Berg van den J, et al. Cardiac status after childhood growth hormone treatment of Turner syndrome. J Clin Endocrinol Metab 2008(Jul);93(7):2553–2558
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Nemáte účet? Registrujte se
Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
