Zatímco v krátkodobém horizontu je prospěšnost léčby lidským rekombinantním růstovým hormonem (RRH) u dospělých pacientů s jeho deficitem jednoznačně prokázaná, data popisující jeho účinky při dlouhodobém podávání jsou nedostatečná.
Zatímco v krátkodobém horizontu je prospěšnost léčby lidským rekombinantním růstovým hormonem (RRH) u dospělých pacientů s jeho deficitem jednoznačně prokázaná, data popisující jeho účinky při dlouhodobém podávání jsou nedostatečná. Autoři recentního přehledu si dali za cíl zhodnotit popsané účinky dlouhodobé (≥ 5 let) substituční terapie RRH u dospělých pacientů s jeho deficitem na biochemické a antropometrické parametry, kvalitu života, kostní metabolismus a svalovou sílu a dále se zaměřili na závažné nežádoucí účinky a mortalitu.
Bylo provedeno systematické hledání relevantní literatury v medicínských databázích. Kvalita nalezených studií byla hodnocena pomocí standardizovaného souboru kritérií STROBE. Z celkem 841 potenciálně relevantních prací autoři do přehledu zahrnuli 23 prospektivních studií s trváním substituční léčby RRH od 5 do 15 let. Dvanáct studií bylo nekontrolovaných, nicméně všechny byly ohodnoceny minimálně jako středně kvalitní.
Po souhrnném zhodnocení výsledků jednotlivých studií se ukázalo, že dlouhodobé podávání RRH pozitivně ovlivňuje kvalitu života, tělesnou konstituci, lipidový profil, tloušťku karotické intimy a medie a kostní minerální denzitu. Oproti tomu prevalence metabolického syndromu, hladina glykémie, BMI a svalová síla nebyly dlouhodobým podáváním RRH významně ovlivněny či došlo k jejich zhoršení. Celková mortalita nebyla zvýšena.
Dlouhodobá terapie RRH u dospělých pacientů s jeho deficitem je dobře tolerovaná a pozitivně ovlivňuje kvalitu života pacientů. Nicméně metabolické a kardiovaskulární účinky jsou různé. Definitivní stanovisko ohledně prospěšnosti a rizika dlouhodobého podávání RRH tak nelze na základě dostupných informací vyslovit. Publikované práce většinou nemají dostatečné trvání a vhodné uspořádání, čemuž by v budoucnu měla být věnována pozornost při jejich designování.
(the)
Zdroj: Appelman-Dijkstra N. M. et al. Long-term effects of recombinant human GH replacement in adults with GH deficiency: a systematic review. Eur J Endocrinol 2013; 169: R1–R14.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
