Stále častěji musíme v pediatrické péči řešit problematiku, která se dříve týkala dospívajících nebo již dospělých jedinců. Se zlepšováním životní úrovně dochází v rámci sekulárního trendu k posunu pohlavního dozrávání do nižších věkových kategorií.
Stále častěji musíme v pediatrické péči řešit problematiku, která se dříve týkala dospívajících nebo již dospělých jedinců. Se zlepšováním životní úrovně dochází v rámci sekulárního trendu k posunu pohlavního dozrávání do nižších věkových kategorií. Střední věk nástupu menarche se v hospodářsky vyspělých zemích udává v rozmezí 12,6 až 13,3 roku v závislosti na sociálně-ekonomických podmínkách dané společnosti. Následující kazuistika popisuje v dětském věku ne zcela obvyklou příčinu výpadku menstruačního cyklu u 12leté dívky, kdy právě v této nízké věkové kategorii bývají poruchy cyklu ze strany lékařů často podceňovány.
Dvanáctiletá dívka přišla na vyšetření pro poruchu menstruačního cyklu. První měsíčky se dostavily v 10,5 roku, poté jeden rok pravidelně menstruovala, v posledních šesti měsících amenorea. Byla již vyšetřena na gynekologii s normálním gynekologickým nálezem. Zevní genitál ženský, na sono děloha adultní velikosti i přestavby, výška endometria 5 mm, normální nález na ovariích. Bez efektu byl aplikován Agolutin. V rámci endokrinologického vyšetření byl zjištěn normální rozvoj sekundárních pohlavních znaků dle TANNERA M5/M5, P5, bez klinických známek hyperandrogenního stavu. Výška dívky 157 cm, hmotnost 57 kg, BMI 23,1, v anamnéze žádné chronické onemocnění, v průběhu jednoho roku stabilní hmotnost, netrpěla bolestmi hlavy, neměla galaktoreu. Laboratorně byly zjištěny normální hladiny fT4 (7,78 pmol/l), TSH (095 mU/l), kortizolu (186 nmol/l), LH (2,81 U/l) a FSH (8,6 U/l) a nižší hladina estradiolu (80 pmol/l; (norma 209–1 817). Výrazně zvýšená hladina prolaktinu (8 509 mIU/l(; norma 58–566). V následném odběru byla potvrzena vysoká hladina prolaktinu a normální hladina IGF1 (530 mg/l). Na základě těchto výsledků bylo indikováno zobrazovací vyšetření hypofýzy magnetickou rezonancí, kde bylo zobrazeno balónovitě rozšířené turecké sedlo s intraselární cystickou expanzí o průměru 20 mm, se supraselární propagací a parciální obliterací supraselárních cisteren v kontaktu se spodinou optického chiasmatu vlevo a malou impresí do kavernózního sinu bilaterálně. Jedná se tedy o makroadenom hypofýzy secernující prolaktin – prolaktinom.
Obr. Makroadenom hypofýzy
Zvýšená hladina prolaktinu vede u obou pohlaví k potlačení funkce gonád a má stimulační vliv na mléčnou žlázu projevující se galaktoreou, která však nemusí být vždy přítomna. Porucha gonadální funkce se projeví anovulačními cykly, při vyšších hladinách prolaktinu oligomenoreou a amenoreou. U dívky byla zahájena léčba dopaminergními agonisty. Cílem léčby je normalizace hladin prolaktinu a v důsledku toho obnovení gonadálních funkcí (navození menstruačního cyklu) a zmenšení velikosti prolaktinomu.
Poruchám menstruačního cyklu je třeba v ordinaci praktického dětského lékaře věnovat pozornost, protože právě na něho se rodina dívky obrací nejdříve. Vždy je třeba důkladně vyšetřit dívku, u které nenastoupí menstruace do 15 let věku nebo do 3 let od prvního rozvoje sekundárních pohlavních znaků. V tomto případě označujeme stav jako primární amenoreu. Přestože menstruace v prvních dvou letech po menarche nemusí být v důsledku anovulačních cyklů pravidelná, musíme vyšetřit i ty dívky, u kterých dojde k výpadku menstruačního cyklu na dobu delší než 3 měsíce, v tom případě se jedná o sekundární amenoreu.
MUDr. Ivana Plášilová
iplasil@seznam.cz
Dětská klinika LF UK a FN Hradec Králové
Endokrinologická ambulance Pardubice
Podrobnosti o léčbě růstovým hormonem najdete na www.rustovyhormon.cz.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
