Roztroušená skleróza: Zatkněte zločince ještě před činem!

Něco se děje a pacient to cítí

Procesy, které vedou k rozvoji roztroušené sklerózy, probíhají v organismu nemocného daleko dříve, než se dostaví první klinické projevy. Tento fakt je v odborné veřejnosti široce akceptován, ale zarážející je, jak málo o této „latentní“ fázi víme.

Některé klinické studie ukazují, že nemocní pociťují prodromální příznaky, které je vedou k vyhledávání zdravotní péče, a to i opakovanému. Vzestup zájmu o pozornost lékaře je významný zejména v roce předcházejícím diagnóze. Možná se ptáte, co je tak zvláštního na tom, že stanovení diagnózy navazuje na vyšetřovací proces. Ovšem, to je logické, proto je třeba se zeptat jinak: Předchází vzestup počtu návštěv zdravotnických zařízení klinickému nástupu roztroušené sklerózy? Tuto ožehavou otázku si položila skupina kanadských vědců a jejich práci otiskl časopis Lancet.

Co ukázala retrospektivní studie

Studie měla v zásadě jednoduchý design: Autoři hledali ve zdravotnických databázích údaje o využití zdravotní péče, zejména v období předcházejícím prvnímu klinickému projevu roztroušené sklerózy. K dispozici měli velké množství dat − 14 428 osob s roztroušenou sklerózou a 72 059 odpovídajících zdravých kontrol − za období mezi dubnem 1984 a dubnem 2014.

Frekvence využití zdravotní péče setrvale stoupala v období mezi 5 lety a 1 rokem před prvními projevy demyelinizačního onemocnění. Poměr relativních rizik (RR – rate ratio) stoupal:

• z 1,26 (95% interval spolehlivosti [CI] 1,16–1,36) na 1,78 (95% CI 1,50–2,10) u počtu hospitalizací za rok;
• z 1,24 (95% CI 1,16–1,32) na 1,88 (95% CI 1,72–2,07) u počtu návštěv lékaře;
• z 1,23 (95% CI 1,06–1,41) na 1,49 (95% CI 1,41–1,59) u počtu preskripcí za rok (lékových tříd).

Ukázalo se, že probandi v době před diagnózou nakládali se zdravotní péči velmi podobně − jejich chování mělo společné prvky. Podle autorů jsou příčinou tohoto chování prodromální příznaky.

Proč hledat prodromy?

Prodromální fáze je velmi důležitá, protože poskytuje prostor pro časnější diagnostiku a efektivnější neuroprotektivní léčbu. Podle frekvence návštěv lékaře ji samozřejmě diagnostikovat nemůžeme, proto je namístě uvažovat o specifických klinických symptomech nebo laboratorních markerech, jež by mohly k rozpoznání prodromů přispět.

(pez)

Zdroj: Wijnands J. M. A., Kingwell E., Zhu F. et al. Health-care use before a first demyelinating event suggestive of a multiple sclerosis prodrome: a matched cohort study. Lancet Neurol 2017 Jun; 16 (6): 445−451, doi: 10.1016/S1474-4422(17)30076-5.

Navštivte také stránky www.ereska-aktivne.cz.