Myslíte si, že stačí diagnostikovat roztroušenou sklerózu v době prvních významných klinických symptomů? A co když to jde dříve?
Procesy, které vedou k rozvoji roztroušené sklerózy, probíhají v organismu nemocného daleko dříve, než se dostaví první klinické projevy. Tento fakt je v odborné veřejnosti široce akceptován, ale zarážející je, jak málo o této „latentní“ fázi víme.
Některé klinické studie ukazují, že nemocní pociťují prodromální příznaky, které je vedou k vyhledávání zdravotní péče, a to i opakovanému. Vzestup zájmu o pozornost lékaře je významný zejména v roce předcházejícím diagnóze. Možná se ptáte, co je tak zvláštního na tom, že stanovení diagnózy navazuje na vyšetřovací proces. Ovšem, to je logické, proto je třeba se zeptat jinak: Předchází vzestup počtu návštěv zdravotnických zařízení klinickému nástupu roztroušené sklerózy? Tuto ožehavou otázku si položila skupina kanadských vědců a jejich práci otiskl časopis Lancet.
Studie měla v zásadě jednoduchý design: Autoři hledali ve zdravotnických databázích údaje o využití zdravotní péče, zejména v období předcházejícím prvnímu klinickému projevu roztroušené sklerózy. K dispozici měli velké množství dat − 14 428 osob s roztroušenou sklerózou a 72 059 odpovídajících zdravých kontrol − za období mezi dubnem 1984 a dubnem 2014.
Frekvence využití zdravotní péče setrvale stoupala v období mezi 5 lety a 1 rokem před prvními projevy demyelinizačního onemocnění. Poměr relativních rizik (RR – rate ratio) stoupal:
Ukázalo se, že probandi v době před diagnózou nakládali se zdravotní péči velmi podobně − jejich chování mělo společné prvky. Podle autorů jsou příčinou tohoto chování prodromální příznaky.
Prodromální fáze je velmi důležitá, protože poskytuje prostor pro časnější diagnostiku a efektivnější neuroprotektivní léčbu. Podle frekvence návštěv lékaře ji samozřejmě diagnostikovat nemůžeme, proto je namístě uvažovat o specifických klinických symptomech nebo laboratorních markerech, jež by mohly k rozpoznání prodromů přispět.
(pez)
Zdroj: Wijnands J. M. A., Kingwell E., Zhu F. et al. Health-care use before a first demyelinating event suggestive of a multiple sclerosis prodrome: a matched cohort study. Lancet Neurol 2017 Jun; 16 (6): 445−451, doi: 10.1016/S1474-4422(17)30076-5.
Navštivte také stránky www.ereska-aktivne.cz.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
