Místopředseda České kardiologické společnosti ČLS JEP profesor Aleš Linhart připomněl, že srdeční selhání (HF) není možné považovat za konečnou diagnózu. Především je podle jeho slov potřeba zamýšlet se nad tím, co je jeho příčinou a jak u něj včas intervenovat. V této souvislosti zmínil podstatné populační zatížení obezitou, arteriální hypertenzí nebo diabetem i nespecifické symptomy časné fáze HF. Uvítal, že se začátkem roku 2026 byl v rámci vyhlášky č. 403/2025 Sb., zavádějící novou koncepci preventivních prohlídek u všeobecných praktických lékařů (VPL), ustanoven jako nový nástroj pro záchyt asymptomatického srdečního selhání screening NT-proBNP.
Jak doplnil předseda Sdružení praktických lékařů (SPL) MUDr. Petr Šonka, vyšetření by nově měli každé 2 roky podstupovat všichni pacienti starší 50 let s alespoň 2 rizikovými faktory HF a starší 60 let s alespoň 1 rizikovým faktorem HF. Zdůraznil, že momentálně spolu s kardiology připravují pro VPL návod, jak k vyšetření přistoupit a jak interpretovat jeho výsledky, aby kardiologové nebyli hned zpočátku zahlceni nálezy v šedé zóně. Pro potvrzení diagnózy jsou nastaveny také ambiciózní intervaly přístupu k echokardiografickému vyšetření.
Pacientů léčených se srdečním selháním je již dnes mnoho a bude jich nadále přibývat. Za poslední dekádu (2013–2024) vzrostl počet Čechů s historií léčby HF o 25 % a současný počet 387 343 pacientů má do roku 2040 podle predikce prezentované ředitelem Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) profesorem Ladislavem Duškem vzrůst na 612 863 (konzervativní odhad), resp. 733 407 (progresivní odhad). Péče o takovou masu nemocných není zdaleka zvladatelná pouze kardiology a podle profesora Linharta vyžaduje jejich efektivní spolupráci s představiteli dalších lékařských specializací (interna, nefrologie, diabetologie), dispenzarizaci nekomplikovaných případů u VPL a po vzoru diabetologie rovněž pomoc specializovaných sester.
Předpokladem optimalizace systému péče je ovšem zavedení bonifikačních programů, udržení rentability provozu ambulantních kardiologií i zrušení preskripčních omezení VPL. Ti by měli o polymorbidní pacienty pečovat komplexně, a specialisté by tak získali více času na komplikované případy. Podle předsedkyně České aliance pro kardiovaskulární onemocnění (ČAKO) Kristýny Čillíkové, která v debatě reprezentovala pacientský pohled na věc, je také třeba zajistit dostupnost kardiologů ve všech regionech. Průzkum ČAKO totiž prokázal, že k nerovnoměrnému pokrytí Česka kardiologickými ambulancemi se dále přidávají příliš dlouhé objednací lhůty. Usnadnit pacientův pohyb v systému by podle Kristýny Čillíkové mohly nástroje, které se osvědčily v onkologii – chystaná edukační brožura z cyklu „Cesta pacienta“, případně zřízení koordinátora péče.
Národní kardiovaskulární plán má svou oporu i v datech. Vznikl Národní kardiologický informační systém (NKIS), jehož jádrem jsou údaje dodávané zdravotními pojišťovnami (Národní registr hrazených zdravotních služeb) doplněné o sociální rozměr (propojením s Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR). Z nich lze vyčíst, že srdeční selhání si vybírá svou daň nejen na kvalitě života pacientů. Souhrnné náklady na invalidní důvody, příspěvky na péči a nemocenskou u pacientů s HF (diagnóza I50) v roce 2024 dosáhly 14,8 miliardy Kč a zdravotní pojišťovny vynaložily na péči v témž období 7 miliard Kč, přičemž náklady rostou rychleji než epidemiologická zátěž. V tomto ohledu se jistě jedná o situaci, která podle slov předsedy výboru pro zdravotnictví Senátu PČR Tomáše Fialy vyžaduje celonárodní strategii a zapojení všech úrovní péče.
Zúčastnění odborníci věří, že se cíle NKP podaří naplnit stejně úspěšně jako ty spojené s managementem léčby infarktu myokardu (IM) z roku 2013, kde Česko dosáhlo celosvětově špičkové úrovně. Počátek podle nich vypadá slibně – Národnímu kardiovaskulárnímu plánu se dle slov bývalého ministra zdravotnictví Vlastimila Válka jako prvnímu komplexnímu a nejucelenějšímu v Evropě dostalo příznivého přijetí v rámci Evropské unie a řada zemí EU chce postupovat právě podle tohoto vzoru.
(pok)
Zdroj: Srdeční selhání jako priorita Národního kardiovaskulárního plánu. Kulatý stůl. Senát PČR, Praha, 4. 12. 2025.
26C1LIPAR854
Diklofenak epolamin je vysoce rozpustná sůl účinné látky s prokázanými protizánětlivými, analgetickými a antipyretickými účinky. Jaké je spektrum jeho indikací a čím se liší od jiných solí diklofenaku? Odpoví přehledná infografika.
