Laktobacily tvoří hlavní složku vaginální mikroflóry. Tyto bakterie chrání poševní sliznici před přemnožením nežádoucích mikroorganismů, nejčastěji bakterií a kvasinek. Nové výzkumy podporují užití probiotik s lidskými laktobacily jako podpůrné léčby při antibiotické terapii bakteriálních vaginóz.
Bakterie rodu Lactobacillus tvoří více než 70 % celkového objemu poševních bakterií u zdravé fertilní ženy. Laktobacily chrání poševní sliznici před přemnožením nežádoucích bakterií několika způsoby. Kompetitivně brání adherenci bakterií na povrch vaginálních epitelových buněk, snižují dostupnost živin pro ostatní bakterie spotřebou zásobního glykogenu v buňkách a produkují antimikrobiální substance inhibující růst ostatních bakterií, například laktát, peroxid vodíku nebo lysozym. Nepřítomnost laktobacilů nezpůsobuje pouze subjektivní vaginální dyskomfort, ale představuje také riziko některých závažných komplikací. U žen ve fertilním období se s poruchou bakteriální mikroflóry nejčastěji pojí mykotická kolpitida, trichomoniáza či bakteriální vaginóza.
V roce 2008 byla publikována studie, jež měla za cíl ozřejmit účinky podpůrné léčby probiotiky s obsahem laktobacilů při antibiotické terapii bakteriální vaginózy. Bakteriální vaginóza je porucha mikrobiální vaginální flóry způsobená přemnožením smíšených, převážně anaerobních bakterií na úkor lactobacilů. Doporučenou antibiotickou léčbou bakteriální vaginózy je orálně či vaginálně podávaný metronidazol nebo vaginálně podávaný klindamycin. Úspěšnost léčby se v klinické praxi pohybuje okolo 60 %.
Skandinávští vědci se tak rozhodli využít probiotika jako podpůrnou léčbu při terapii bakteriální vaginózy a výsledky sledovali v randomizované placebem kontrolované dvojitě zaslepené studii. Vzorek 100 pacientek byl rozdělen na dvě stejně velké skupiny. Průměrný věk pacientek činil 34,3 roku. Pacientky podstoupily sedmidenní léčbu 2% vaginálním krémem s obsahem klindamycinu, následovanou 10denní podpůrnou terapií probiotiky v podobě probiotických tamponů. Po každé menstruaci byla léčba probiotiky opakována po dobu 10 dnů, a to až po 6 následujících menstruačních cyklů.
Po iniciální léčbě klindamycinem a probiotickými tampony došlo k uzdravení 64 % žen ve zkoumané skupině a 78 % žen v kontrolní placebové skupině. Studie sledovala ženy následujících 6 menstruačních cyklů a dospěla k zajímavému závěru. Ve skupině žen užívajících probiotické tampony došlo k menšímu výskytu relapsů oproti kontrolní skupině. Na konci výzkumu bylo 64,9 % žen ze skupiny užívajících probiotika stále bez relapsu bakteriální vaginózy oproti kontrolní skupině, kde bez relapsu bylo pouhých 46,2 % žen (HR = 0,73; 95% CI 0,54–0,98).
Adjuvantní terapie laktobacily tedy výrazně snižuje relativní riziko relapsu bakteriální vaginózy v dlouhodobém měřítku.
(holi)
Zdroj: Larsson P. G., et al. Human lactobacilli as supplementation of clindamycin to patients with bacterial vaginosis reduce the recurrence rate; a 6-month, double-blind, randomized, placebo-controlled study. BMC Women's Health 2008, 8 : 3; doi: 10.1186/1472-6874-8-3
Strus M. et al. The in vitro activity of vaginal Lactobacillus with probiotic properties against Candida. Infect Dis Obstet Gynecol. 2005 Jun; 13 (2): 69–75; doi: 10.1080/10647440400028136
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
