Antibiotika (ATB), především ta širokospektrá, mohou navodit změny mikrobiálního osídlení střevní sliznice. Metaanalýza publikovaná v časopisu JAMA potvrzuje, že užívání probiotik může snížit riziko vzniku průjmu souvisejícího s užíváním ATB.
Průjem spojený s užíváním ATB je poměrně běžným nežádoucím účinkem léčby infekčních onemocnění. Průběh bývá většinou mírný, ale mohou se vyskytnout také závažné průjmy spojené s elektrolytovou dysbalancí a vzácně rovněž pseudomembranózní enterokolitidy vznikající v důsledku přemnožení Clostridium difficile. Předpokládá se, že užívání probiotik napomáhá obnově střevního mikrobiomu a pozitivním způsobem ovlivňuje zdraví člověka.
Metaanalýza amerických autorů hodnotila výsledky randomizovaných klinických studií, které se věnovaly užívání probiotik k prevenci či terapii průjmů spojených s užíváním ATB. Analyzováno bylo 63 studií, kterých se zúčastnilo celkem 11 811 pacientů. Sledovaná probiotika obsahovala kmeny Lactobacillus, Bifidobacterium, Saccharomyces, Streptococcus, Enterococcus a Bacillus, a to buď samostatně, nebo v kombinacích.
Užívání probiotik bylo ve srovnání s kontrolní skupinou, která probiotikum neužívala, spojeno s nižším rizikem vzniku průjmu (pooled RR 0,58; 95% CI 0,50–0,68; p < 0,001). Výsledek se významně nezměnil, ani když autoři rozdělili poměrně značně heterogenní zkoumanou populaci na vybrané podskupiny, například dle věku. Rovněž analýza dvojitě zaslepených klinických studií potvrdila významné snížení rizika vzniku průjmu (celkem 44 studií; RR 0,61; 95% CI 0,52–0,73; p < 0,001).
Přestože průjmy spojené s užíváním ATB většinou nebývají závažné, představují pro pacienty dyskomfort a mohou také vést ke snížení adherence k léčbě. Užívání probiotik tak představuje vhodný doplněk ATB léčby.
(jam)
Zdroj: Hempel S., Newberry S. J., Maher A. R. et al. Probiotics for the prevention and treatment of antibiotic-associated diarrhea: a systematic review and meta-analysis. JAMA 2012; 307 (18): 1959–1969.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
