Z hlediska incidence akutních respiračních onemocnění je problematické hlavně chladné období roku. Dospělí prodělají průměrně 2−5 infekcí respiračního traktu ročně, děti 6−12. Výskyt je ještě větší ve vyšších věkových kategoriích. S překlenutím zimního období mohou výrazně pomoci probiotika, a to nejen jednotlivcům, ale podle nedávno publikované studie i v celospolečenském měřítku.
Z hlediska incidence akutních respiračních onemocnění je problematické hlavně chladné období roku. Dospělí prodělají průměrně 2−5 infekcí respiračního traktu ročně, děti 6−12. Výskyt je ještě větší ve vyšších věkových kategoriích. S překlenutím zimního období mohou výrazně pomoci probiotika, a to nejen jednotlivcům, ale podle nedávno publikované studie i v celospolečenském měřítku.
Ačkoli jsou náklady spojené s běžnými respiračními onemocněními relativně nízké, jejich vysoká incidence má za následek značnou zátěž pro zdravotní systém. Jsou nejčastější příčinou návštěvy praktického lékaře a nejčastějším důvodem preskripce antibiotik u dětí. Navíc významně ovlivňují i kvalitu života rodičů. Také s sebou nesou další, nepřímé náklady (např. za hlídání dětí po dobu, kdy nemohou chodit do školky/školy) a absenci rodičů v zaměstnání.
Klinické studie zaměřené na nutriční intervenci a také řada metaanalýz potvrdily příznivý účinek probiotik na zvládání běžných respiračních infekcí. Výhoda probiotik spočívá v tom, že jsou snadno dostupná a mohou být užívána denně, ať už ve formě kysaných mléčných výrobků, nebo doplňků stravy.
Skupina vědců z Nizozemska, Belgie a Francie zkoumala pomocí matematického modelování dopad užívání probiotik a s ním souvisejícího zkrácení doby léčení respiračních infekcí na ekonomiku v celostátním měřítku zemí západní Evropy. Matematické modely byly založeny na dvou metaanalýzách publikovaných společností Cochrane a Yorským konsorciem pro zdravotnickou ekonomiku (YHEC). Data o incidenci onemocnění, charakteristikách modelové populace a ekonomických aspektech onemocnění pocházela z období chřipkové sezóny 2011−2012 ve Francii.
Podle první varianty (YHEC) mělo zkrácení doby trvání respiračních onemocnění o necelý jeden den za následek téměř o 2,383 milionu méně dnů respiračních onemocnění. Počet antibiotických léčeb klesl o 291 tisíc a pracovní neschopnost byla snížena o 581 tisíc dní ve srovnání se stavem, kdy nebyla užívána žádná probiotika.
Podle druhé varianty (Cochrane) výsledky představovaly redukci o 6,639 milionu dní respiračních onemocnění, antibiotická preskripce byla zredukována o 473 tisíc terapií a pracovní neschopnost o 1,453 milionu dní.
Ušetřené náklady byly vyčísleny YHEC na 84,4 milionu eur pro společnost, 14,6 milionu eur pro národní zdravotní systémy a 16,2 milionu eur pro rodiny. S použitím druhé analýzy (Cochrane) tyto úspory dosáhly dokonce výše 253,6 milionu, respektive 37,7 milionu a 131,1 milionu eur.
(pez)
Zdroj: Lenoir-Wijnkoop I., Gerlier L., Bresson J. L. et al. Public health and budget impact of probiotics on common respiratory tract infections: a modelling study. PLoS One 2015 Apr 10; 10 (4): e0122765; doi: 10.1371/journal.pone.0122765.
