Prevalence obezity se od roku 1975 ve světě ztrojnásobila. U pacientů s bipolární poruchou (BP) nebo schizofrenií je pravděpodobnost obezity téměř 3× vyšší než u obecné populace. Obezita je spojená se zvýšeným výskytem dalších onemocnění, jako jsou diabetes, hypertenze, ateroskleróza, srdeční choroby, steatóza jater či maligní nádory, a je významným faktorem zvyšujícím mortalitu pacientů s psychiatrickými poruchami, kteří umírají stejně jako celková populace nejčastěji na kardiovaskulární onemocnění.
Kromě toho bylo prokázáno, že obezita je u pacientů s BP spojená s častější invaliditou, chronicitou onemocnění, rychlým cyklováním i s dalšími psychiatrickými komorbiditami, především s úzkostnými poruchami. Obézní pacienti s BP mají závažnější a hůře léčitelné epizody, větší počet předchozích depresivních a manických epizod a častější anamnézu sebevražedných pokusů.
Při akutní léčbě poruchy nálady se na každé zvýšení hodnoty body mass indexu (BMI) o 1 kg/m2 snížila pravděpodobnost terapeutické odpovědi na lithium + valproát o 7,5 %. Pacienti s obezitou měli v této studii významně nižší pravděpodobnost dosažení remise než neobézní účastníci (poměr šancí [OR] 0,35; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,14–0,89). Bylo také zjištěno, že dosažení odpovědi na léčbu lithiem je u nemocných s BP asociované s nižším výskytem poruchy glukózové tolerance, inzulinové rezistence a diabetu 2. typu.
Zvýšené hodnoty BMI jsou spojené se zhoršením kognitivních funkcí a obezita patří mezi nejvýznamnější faktory rozvoje demence u normální populace i u pacientů s BP. U schizofrenie je dopad obezity na kognici menší, nejspíš proto, že už samotné základní onemocnění má na kognitivní funkce nepříznivý vliv. Výraznější dopad obezity na kognici je patrný při současné přítomnosti metabolického syndromu. Je známo, že zhoršení kognitivních funkcí nepříznivě ovlivňuje psychosociální fungování pacientů.
Kromě srdce, ledvin, očí a dolních končetin patří mezi cílové orgány nepříznivých dopadů obezity rovněž mozek. Několik studií opakované prokázalo, že obezita je spojená s celkovými či lokálními změnami v šedé hmotě mozkové. Tyto změny jsou podobné změnám u BP nebo schizofrenie.
Studie ENIGMA, která proběhla ve 13 zemích a zahrnula 2735 účastníků, ukázala difuzně sníženou tloušťku šedé kůry v celém neokortexu u osob s obezitou. Navíc bylo zjištěno, že u obézních pacientů s BP či schizofrenií jsou tyto strukturální změny mozku výraznější než u neobézních. Tato práce také ukázala, že obezita je spojena s větším objemem mozkových komor. Přítomnost obezity vysvětlila 20–50% asociace mezi BP a zvýšeným objemem mozkových komor.
Česká longitudinální studie ESO hodnotila pomocí MRI stáří a stárnutí mozku u osob s první psychotickou epizodou. V době první epizody byl věk mozku u pacientů průměrně o 3,4 roku vyšší než u kontrol (p = 0,010) a souvisel s horším fungováním dle škály GAF (p = 0,041) a vyšším skóre příznaků dle škály PANSS u pacientů se schizofrenií (p = 0,005). Během následujícího období 1,6 roku byla rychlost stárnutí mozku srovnatelná se zdravými kontrolami. S rychlostí stárnutí mozku nesouvisely diagnóza, klinické charakteristiky, závažnost onemocnění, medikace ani globální fungování pacienta. Jedinou proměnnou, která predikovala zrychlené stárnutí mozku, byla hodnota BMI − s každým jejím zvýšením o 1 kg/m2 se stárnutí mozku zrychlilo o 1 měsíc za rok.
Výzkumníci rovněž hledali odpověď na otázku, zda může být obezita příčinou nepříznivého působení obezitogenní psychiatrické medikace (např. valproátu či antipsychotik) na mozek. Zjistili, že obezitogenní účinky psychiatrické medikace mohou přispívat ke změnám mozku souvisejícím s psychiatrickou medikací, ale nelze vyloučit vliv dalších proměnných.
Analýza dat z 15 původních studií ukázala, že medikace, která zvyšuje senzitivitu na inzulin, významně zmírňuje příznaky deprese. Zmírnění deprese přitom nesouviselo se zlepšením metabolických markerů ani poklesem tělesné hmotnosti.
Vysoké hodnoty BMI představují rizikový faktor progresivního zhoršování mozkových a klinických parametrů u pacientů s BP i schizofrenií. Vysoký BMI je navíc nepříznivě spojen s klinickými parametry psychiatrických onemocnění, jež jsou současnými modalitami jen obtížně ovlivnitelné (zhoršené kognitivní funkce, strukturální změny mozku nebo horší fungování pacienta v běžném životě). Prevence a léčba obezity je tedy relevantní nejen v somatické medicíně, ale podle těchto poznatků může zlepšit i výsledky terapie psychiatrických onemocnění.
(zza)
Zdroj: Hájek T. Objem pasu a mozku spolu úzce souvisí – vliv obezity na mozek lidí s bipolární poruchou nebo schizofrenií. Sympozium „Pohled na léčbu schizofrenie v 21. století“. XIV. sjezd Psychiatrické společnosti ČLS JEP, Mikulov, 16. 6. 2022. Dostupné na: www.youtube.com/watch?v=hJEWhXQ5jH8
