Obezita se pojí s takovými chorobami, jako je diabetes mellitus, arteriální hypertenze nebo ateroskleróza koronárních tepen, představuje však rovněž nezanedbatelný rizikový faktor vzniku nádorových onemocnění, mimo jiné novotvarů prostaty.
Byla prokázána souvislost nadměrného množství tukové tkáně se zvýšeným rizikem rozvoje některých malignit, jako jsou nádorová onemocnění mléčné žlázy, tlustého střeva a prostaty. Riziková je v tomto ohledu zejména abdominální obezita, kterou lze odhalit a kvantifikovat využitím poměru obvodu boků a pasu (WHR – waist-to-hip ratio). Obezitě odpovídají hodnoty WHR ≥ 0,9.
Čínská studie z roku 2000 prokázala trojnásobně zvýšené riziko vzniku karcinomu prostaty u jedinců dosahujících nejvyššího kvartilu WHR, zatímco spojitost mezi běžněji využívaným BMI (body mass index) a onemocněním nebyla významná. Výsledky dalších studií odhalily skutečnost, že obezita snižuje riziko neagresivního karcinomu prostaty, zatímco riziko agresivně se chovajících nádorů prostaty naopak zvyšuje. Dále byl prokázán vztah mezi obezitou a zvýšeným výskytem biochemického relapsu po radikální prostatektomii.
Tuková tkáň má nezanedbatelnou endokrinní aktivitu. Výzkumy naznačují, že leptin produkovaný tukovou tkání ovlivňuje spíše nádorovou progresi, nikoliv riziko samotného vzniku malignity. Studie odhalily souvislost sérových hladin leptinu s pokročilejším stadiem a vyšším grade onemocnění.
Zdá se, že podobně jako leptin má i adiponektin vztah k agresivitě nádorového onemocnění. Koncentrace adiponektinu v plazmě jsou, na rozdíl od leptinu, zvýšené u štíhlých osob, a naopak snížené u obézních. Některé studie popsaly negativní vztah sérových hladin adiponektinu k pokročilosti a stupni diferenciace nádoru.
(veri)
Zdroj: Housa D., Haluzík M., Vernerová Z. a kol. Obezita, adipocytokiny a karcinom prostaty. Urologie pro praxi 2007; 1 : 6–10.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
