Vlhké hojení ran snižuje bolestivost při převazu, zlepšuje hojení a snižuje výskyt komplikací. Lékaři z Univerzity Johna Hopkinse v americkém Baltimoru shrnuli aktuální doporučení a postupy v souborném článku publikovaném v odborném periodiku Eplasty. V prvním díle se podíváme přímo na typy obvazu.
Poté vlhké hojení na několik století upadlo v zapomnění a oživeno bylo až v nedávné době díky novým poznatkům fyziologie člověka a objevům nových materiálů. Vlhké obvazy jsou sice dražší než normální klasické, díky účinné antimikrobiální prevenci jsou ale ve výsledku celkové náklady na léčbu nižší.
Neprodyšné obvazy, které stimulují tvorbu kolagenu a urychlují tak hojení rány. Díky tomu, že zabraňují přilnutí rány k nemocničním lůžkovinám, snižují i bolest pacienta.
Pěny jsou naopak nejlepším prostředkem pro rány s malou až střední tvorbou tkáňového moku, a navíc poskytují tepelnou izolaci. Díky alkoholovým přísadám pak působí i antimikrobiálně, a to i proti velmi odolným bakteriím, na které běžná antibiotika nezabírají. Kromě toho poskytují oproti suché gáze i větší úlevu od bolesti. Pěny by měly být měněny každé tři dny a neměly by se používat do kompresních obvazů, protože jejich dlouhodobá expozice na kůži může vyvolat její krabatění.
Algináty a hydrofibrily jsou nejlepší volbou u ran se střední až těžkou tvorbou tkáňového moku. Zastavují krvácení a skládají se ze směsi různých kyselin. Vhodná doba pro výměnu je opět tři dny.
Hydrogely a celulóza ránu zvlhčují, proto jsou vhodné pro suché a bolestivé rány. Hydrogely pak snižují vnímání bolesti, vynikající výsledky prokázaly například v léčbě diabetické nohy. Obměňovat by se měly každý den a je vhodné k udržení vlhkého prostředí je krýt gázou.
Filmy a hydrokoloidy udržují v ráně neustále vlhké prostředí a chrání pokožku před vlivem tření a střižných sil. Mohou se měnit až po sedmi dnech.
(kam)
Zdroj: Lee J. C. et al.: Beyond Wet-to-Dry: A Rational Approach to Treating Chronic rounds, Eplasty. 2009; 9: e14.
