Ženy s vrozenými krvácivými poruchami (IBD) jsou vystaveny vysokému riziku krvácivých komplikací v těhotenství. Je zde také riziko přenosu genetické poruchy na potomka s potenciálním krvácením u postiženého dítěte. Aliance pro hemofilii nedávno poukázala na nutnost globální standardizace kvalitní péče o rodiny postižené IBD.
Ženy s vrozenými krvácivými poruchami (IBD) jsou vystaveny vysokému riziku krvácivých komplikací v těhotenství. Je zde také riziko přenosu genetické poruchy na potomka s potenciálním krvácením u postiženého dítěte. Aliance pro hemofilii nedávno poukázala na nutnost globální standardizace kvalitní péče o rodiny postižené IBD. Světová federace pro hemofilii (WFH) uspořádala na toto téma v rámci svého kongresu v roce 2012 workshop. Závěry tohoto workshopu týkající se péče o těhotné ženy s IBD byly publikovány v říjnu 2013 v časopise Heamophilia.
Zpráva zdůrazňuje potřebu multidisciplinárního přístupu pro zlepšení výsledků těhotenství žen s IBD. Neexistuje jednotný model, zásadní je, aby se pacientce dostalo individualizované péče, která je dobře časově dostupná se zajištěním dobré komunikace mezi odborníky a spolehlivé dokumentace. Velmi významná je úloha zdravotní sestry se specializací na hemofilii. Ta by měla spočívat především v koordinaci péče, zajištění komunikace mezi zdravotníky a v edukaci a podpoře pacientky. Údaje o riziku potratu a krvácivých komplikací u žen s IBD jsou v současné době nedostatečné. V prvním trimestru hrozí riziko krvácení při spontánním potratu, invazivních diagnostických postupech a při přerušení těhotenství. U žen s IBD je proto třeba volit neinvazivní diagnostické metody a před zákroky konzultovat případnou prevenci krvácivých komplikací s hematologem. IBD vyžaduje v těhotenství pečlivé monitorování. Pravidelná profylaktická substituční léčba je opodstatněná u žen se závažnou deficiencí FXIII-A, u žen s deficiencí fibrinogenu a v případě opakovaných těhotenských ztrát. Ženy s IBD jsou ohroženy také krvácením při porodu a primárním i sekundárním poporodním krvácením. Při přijetí pacientky s IBD k porodu je třeba provést krevní rozbor, určit krevní skupinu a zajistit sérum a žilní přístup pro případ masivního krvácení. Pacientky s vysokým rizikem by měly rodit v zařízení terciální péče. Doporučuje se vyhýbat se traumatickým a obtížným porodům, aktivně vést třetí fázi porodu a případně podat oxytocin v prevenci poporodního krvácení. Lékař by měl zkontrolovat, zda je děloha prázdná a žena nekrvácí z ran. V případě postižení novorozence hemofilií hrozí především riziko krvácení v oblasti hlavičky, které lze snížit vhodným vedením porodu. Provedení císařského řezu je předmětem diskuse v případě závažné hemofilie u těhotné a dítěte mužského pohlaví s pravděpodobnou hemofilií.
(zza)
Zdroj: Kadir R. A., Davies J., Winikof R., et al. Pregnancy complications and obstetric care in women with inherited bleeding disorders. Haemophilia. 2013; 19 (Suppl. 4): 1–10.
Periferní neuropatie (PN) postihuje velkou část populace, přesto zůstává poddiagnostikovaná. Květen coby měsíc povědomí o PN je příležitostí připomenout význam aktivního dotazování na příznaky, jednoduchého screeningu a hledání ovlivnitelných příčin včetně deficitu vitaminů skupiny B.
U příležitosti Světového dne preeklampsie, který připadá na 22. května, jsme vybrali dvě vystoupení z třetího ročníku kongresu Nedoklubka, kde vystoupilo několik porodníků a gynekologů s představením aktuálního stavu prevence předčasného porodu.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
