Profylaxe u osob s hemofilií A má zabránit krvácení, nicméně zkušenost ukazuje, že i pacienti, kteří ji dostávají, mohou zažít průlomová krvácení. Zajímavým faktem je, že většina studií zaměřujících se na kontrolu krvácení u hemofilie zaznamenává pouze léčená krvácení. Tato data tím pádem nemusejí zcela přesně zachycovat celkovou míru krvácení u těchto osob a ta může být podhodnocená. Níže citovaná analýza se proto zaměřila mimo jiné na celkovou míru krvácivých příhod, charakter neléčených krvácení a jejich lokaci.
Data byla získaná od pacientů s hemofilií A s inhibitorem FVIII či bez něj. Použit byl dotazník Bleed and Medication Questionnaire, údaje byly prospektivně získané od 3 kohort pacientů: kohorta A se týkala dospělých či adolescentů starších 12 let s inhibitorem FVIII, kohorta B zahrnovala děti mladší 12 let s přítomným inhibitorem FVIII a kohortu C tvořili dospělí či dospívající bez inhibitoru FVIII. Neléčené epizody krvácení byly hodnoceny podle lokalizace, frekvence a důvodu krvácení. Data byla srovnána s údaji od stejných pacientů při profylaxi emicizumabem po přechodu do studie fáze III HAVEN.
Definice krvácení v kohortě A a ve studii HAVEN 1 vycházela z ISTH SSC, kdy krvácení bylo definováno i pocitem aury v kombinaci s dalšími symptomy krvácení do kloubu. U kohorty C a ve studii HAVEN 3 nebyla aura zahrnutá. Ve skupině B a studii HAVEN 2 bylo kloubní krvácení definováno na základě lokace krvácení popsaného jako kloubní.
NIS byla globální prospektivní observační studie, ve které byly sbírány údaje o jedincích s hemofilií A s inhibitorem FVIII i bez něj, jimž v té době byla podávána standardní terapie. Data z NIS byla použita k odhadu počtu léčených a neléčených krvácení a pro získání náhledu na rozdíly mezi populací bez inhibitoru a s inhibitorem FVIII.
Do studie NIS bylo zahrnuto celkem 221 účastníků rozdělených na kohortu A (n = 103), kohortu B (n = 24) a kohortu C (n = 94). Zaznamenáno bylo 659 neléčených krvácení v kohortě A, 156 v kohortě B a 433 v kohortě C. Incidence neléčených krvácení činila 40 % ze všech krvácení u pacientů s inhibitorem a 26,2 % u dospělých a dospívajících bez inhibitoru. Přibližně 70 % všech léčených krvácení a 54 % všech neléčených krvácení u dospělých a dospívajících představovala krvácení do kloubů. Neléčená krvácení byla méně četná (7,1 %) u dětí; zde se nejčastěji jednalo o kolena a krvácení z dutiny ústní.
Mezi účastníky dostávajícími profylaxi v NIS jich 24 přešlo do studie HAVEN 1, 14 dětí do HAVEN 2 a 48 dospělých a dospívajících do HAVEN 3. Všichni dostávali emicizumab v dávce 1,5 mg/kg týdně. Intraindividuální srovnání ukázalo dosažení redukce jak léčených, tak i neléčených krvácení po přechodu na profylaxi emicizumabem. Podíl krvácení, která byla neléčená, byl vyšší v každé ze studií z programu HAVEN ve srovnání s předchozí kohortou NIS.
Autoři na závěr svých zjištění konstatují, že u osob s hemofilií A se vyskytuje velký podíl krvácivých epizod (26−40 %), jež nejsou léčené. Navíc je některá krvácení do kloubů obtížné rozpoznat či odlišit od obtíží daných přítomnou artropatií. Rozhodně je potřebné se dále zaměřit na to, proč některá krvácení zůstávají neléčená, a také najít způsob jak je ve všech klinických studiích dobře identifikovat.
(eza)
Zdroj: Callaghan M. U., Asikaniu E., Lehle M. et al. Untreated bleeds in people with hemophilia A in a noninterventional study and intrapatient comparison after initiating emicizumab in HAVEN 1–3. Res Pract Thromb Haemost 2022; 6: e12782, doi: 10.1002/rth2.12782.
