Závěry studie „Já a COVID-19“: dopady na duševní zdraví obyvatel Česka

30. 3. 2021

Na jaře loňského roku probíhala v Česku ve spolupráci Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) a spolku Queer Geography studie „Já a COVID-19“, která měla za cíl zmapovat dopady celosvětové pandemie na duševní zdraví obyvatel.

Cíle a oblasti průzkumu

Průzkum pod vedením RNDr. Michala Pitoňáka, Ph.D., probíhal v dubnu 2020 prostřednictvím anonymního on-line dotazování skrze sociální sítě a odkazy na internetu. Zúčastnilo se jej téměř 2500 respondentů.

Cílem dotazníkového šetření bylo mimo jiné:

  • Zjistit dopad probíhající nákazy na fyzické a duševní zdraví občanů, zejména na přítomnost depresivních či úzkostných potíží.
  • Vyhodnotit míru strachu z nákazy jako možného klíčového ukazatele pro porozumění efektivitě a vlivu zavedených protiepidemických opatření.
  • Sledovat diskriminaci a stigmatizaci, případně násilí vůči osobám s onemocněním COVID-19, respektive projevy agrese vůči jiným osobám v souvislosti s probíhající pandemií.
  • Sledovat dopady na pracovní, studijní a ekonomické aspekty obyvatel včetně rizika finanční tísně.
  • Analyzovat používání médií a sociálních sítí během prodloužené doby, kterou lidé tráví v domácím prostředí.
  • Hodnotit postoje, názory a míru dodržování preventivních opatření, míru dostupnosti ochranných prostředků (roušky, dezinfekce...) atd.

Výsledná zjištění

Vliv pandemie na duševní zdraví

Hodnocení přítomnosti depresivních příznaků či úzkosti probíhalo pomocí krátkého 4položkového dotazníku Patient Health Questionnaire for Depression and Anxiety (PHQ-4).

Z výsledků studie vyplynulo, že 42 % žen a 57 % mužů nepozorovalo žádné psychické potíže, naopak středně a vysoce závažné mělo až 23 % žen a 15 % mužů. 

Úzkostné potíže se v dotazníku objevovaly u 14 % žen a 10 % mužů, což je dle předsedy Psychiatrické společnosti ČLS JEP prof. MUDr. Pavla Mohra, Ph.D., asi dvojnásobný nárůst proti obdobnému průzkumu, který proběhl v roce 2017. U depresí, jež nyní udávalo 15 % žen a 8 % mužů, je tento nárůst oproti roku 2017 až trojnásobný. 

Sebevražedné myšlenky v posledním měsíci připouštělo přibližně 17 % obyvatel, z nichž přibližně 2× tolik muži. Z těchto respondentů byla dokonce až třetina ve středním nebo vysokém riziku dokonání sebevraždy. Tyto tendence byly významně spojené s obavami o vlastní zdraví nebo ekonomickou budoucnost. 

Dalším negativním fenoménem spojeným s probíhající pandemii bylo zvýšení nárazového pití alkoholu, resp. množství alkoholu, jež lidé zkonzumují během jednoho sezení. 

Diskriminace, agresivita a ochota dodržovat opatření

Celých 11 % respondentů se v posledních 2 týdnech setkalo s nějakou formou diskriminace. Mezi nejčastější formy patřila zvýšená ostražitost až udavačství nebo nevraživost vůči určité skupině lidí (chalupáři, pendleři apod.). Ve 3 % případů dokonce byly popisovány i případy snížené dostupnosti či přímo odmítnutí zdravotní péče.

Celkem očekávaně se zvýšil strach z mikrobů, byť častější mytí rukou a používání dezinfekce připustilo pouze přibližně 70 % obyvatel. Co se týká názoru na zavedená preventivní opatření, 96 % respondentů dodržuje povinnost nošení roušek, i když jen asi 19 % označilo nošení roušek za zcela účinné. 

Závěr

Obecně jsme nárůst depresivních a úzkostných poruch pozorovali již nějakou dobu i před vypuknutím pandemie. Dle profesora Mohra může hrát roli nejen vliv naší společnosti na výkon, ale také odbourávání předsudků a zvyšující se povědomí pacientů a lékařů, a tím i časnější a častější diagnostika. Nicméně koronavirová krize dokázala již na jaře loňského roku, kdy Česko patřilo k nejméně postiženým zemím, tento nárůst akcelerovat až několikanásobně. Jisté je, že nejen s délkou probíhající pandemie bude lidí s psychickými potížemi dále narůstat, ale zároveň bude pro řadu z nich obtížně dostupná optimální léčba z důvodu nedostatečných kapacit odborných lékařů a terapeutů.

(zem)

Zdroje:
1. Pitoňák M. Závěrečná zpráva studie Já a COVID-19. Národní ústav duševního zdraví, Klecany, 2020. Dostupné na: www.nudz.cz/files/pdf/tz-studie-ja-a-covid-19.pdf
2. Výsledky studie Já a COVID-19. Queer Geography. Dostupné na: www.queergeography.cz/ja-a-covid-19-vysledky 
3. COVID-19 přinesl třikrát více depresí a myšlenek na sebevraždu. Medical Tribune, 9. 11. 2020. Dostupné na: www.tribune.cz/clanek/46117-covid-prinesl-trikrat-vice-depresi-a-myslenek-na-sebevrazdu



Štítky
Praktické lékařství pro dospělé Psychiatrie
Partner sekce
Nejnovější kurzy
Diagnostika a léčba deprese pro ambulantní praxi
Autoři: MUDr. Jan Hubeňák, Ph.D

Kombinace antidepresiv
Autoři: Prof. MUDr. Eva Češková, CSc.

Deprese v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. Radim Kubínek

Úzkostné poruchy
Autoři: MUDr. Miroslav Sekot

Přejít do kurzů
Nejčtenější tento týden Celý článek
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se