Průzkum pod vedením RNDr. Michala Pitoňáka, Ph.D., probíhal v dubnu 2020 prostřednictvím anonymního on-line dotazování skrze sociální sítě a odkazy na internetu. Zúčastnilo se jej téměř 2500 respondentů.
Cílem dotazníkového šetření bylo mimo jiné:
Hodnocení přítomnosti depresivních příznaků či úzkosti probíhalo pomocí krátkého 4položkového dotazníku Patient Health Questionnaire for Depression and Anxiety (PHQ-4).
Z výsledků studie vyplynulo, že 42 % žen a 57 % mužů nepozorovalo žádné psychické potíže, naopak středně a vysoce závažné mělo až 23 % žen a 15 % mužů.
Úzkostné potíže se v dotazníku objevovaly u 14 % žen a 10 % mužů, což je dle předsedy Psychiatrické společnosti ČLS JEP prof. MUDr. Pavla Mohra, Ph.D., asi dvojnásobný nárůst proti obdobnému průzkumu, který proběhl v roce 2017. U depresí, jež nyní udávalo 15 % žen a 8 % mužů, je tento nárůst oproti roku 2017 až trojnásobný.
Sebevražedné myšlenky v posledním měsíci připouštělo přibližně 17 % obyvatel, z nichž přibližně 2× tolik muži. Z těchto respondentů byla dokonce až třetina ve středním nebo vysokém riziku dokonání sebevraždy. Tyto tendence byly významně spojené s obavami o vlastní zdraví nebo ekonomickou budoucnost.
Dalším negativním fenoménem spojeným s probíhající pandemii bylo zvýšení nárazového pití alkoholu, resp. množství alkoholu, jež lidé zkonzumují během jednoho sezení.
Celých 11 % respondentů se v posledních 2 týdnech setkalo s nějakou formou diskriminace. Mezi nejčastější formy patřila zvýšená ostražitost až udavačství nebo nevraživost vůči určité skupině lidí (chalupáři, pendleři apod.). Ve 3 % případů dokonce byly popisovány i případy snížené dostupnosti či přímo odmítnutí zdravotní péče.
Celkem očekávaně se zvýšil strach z mikrobů, byť častější mytí rukou a používání dezinfekce připustilo pouze přibližně 70 % obyvatel. Co se týká názoru na zavedená preventivní opatření, 96 % respondentů dodržuje povinnost nošení roušek, i když jen asi 19 % označilo nošení roušek za zcela účinné.
Obecně jsme nárůst depresivních a úzkostných poruch pozorovali již nějakou dobu i před vypuknutím pandemie. Dle profesora Mohra může hrát roli nejen vliv naší společnosti na výkon, ale také odbourávání předsudků a zvyšující se povědomí pacientů a lékařů, a tím i časnější a častější diagnostika. Nicméně koronavirová krize dokázala již na jaře loňského roku, kdy Česko patřilo k nejméně postiženým zemím, tento nárůst akcelerovat až několikanásobně. Jisté je, že nejen s délkou probíhající pandemie bude lidí s psychickými potížemi dále narůstat, ale zároveň bude pro řadu z nich obtížně dostupná optimální léčba z důvodu nedostatečných kapacit odborných lékařů a terapeutů.
(zem)
Zdroje:
1. Pitoňák M. Závěrečná zpráva studie Já a COVID-19. Národní ústav duševního zdraví, Klecany, 2020. Dostupné na: www.nudz.cz/files/pdf/tz-studie-ja-a-covid-19.pdf
2. Výsledky studie Já a COVID-19. Queer Geography. Dostupné na: www.queergeography.cz/ja-a-covid-19-vysledky
3. COVID-19 přinesl třikrát více depresí a myšlenek na sebevraždu. Medical Tribune, 9. 11. 2020. Dostupné na: www.tribune.cz/clanek/46117-covid-prinesl-trikrat-vice-depresi-a-myslenek-na-sebevrazdu
