Patofyziologické spojení mezi CHOPN a KV chorobami je pravděpodobně dáno systémovým zánětem, plicní hyperinflací, arteriální tuhostí a dalšími společnými rizikovými faktory. CHOPN se pojí se zvýšeným KV rizikem bez ohledu na věk, pohlaví, kuřáctví či další proměnné.
Publikované studie ukázaly, že riziko KV příhod je zvláště vysoké v období exacerbace CHOPN. Data však často pocházejí z post hoc analýz klinických hodnocení nebo z nekontrolovaných studií a zahrnují pacienty s těžkým onemocněním. Tyto studie ukazují zvýšený výskyt KV příhod v krátkém časovém úseku po exacerbaci CHOPN, ovšem údaje o efektu tíže exacerbace a vývoji rizika v čase dosud chyběly.
Cílem britské populační studie publikované v roce 2024 bylo zhodnotit absolutní i relativní výskyt KV příhod v různých časových intervalech během dlouhodobého sledování pacientů po exacerbaci CHOPN.
Do sledované kohorty bylo zahrnuto 213 466 pacientů z Anglie, kteří se v letech 2014–2020 léčili s CHOPN a jejichž zdravotní záznamy byly k dispozici v databázi primární péče Clinical Practice Research Datalink Aurum. Jako počátek sledování byl určen den 1. exacerbace zaznamenané v analyzovaném období, u pacientů bez exacerbací pak den dosažení vstupních kritérií (věk 40 let, diagnóza CHOPN, nejméně 1 rok dostatečně kvalitních zdravotních záznamů). Z analýzy byli vyloučeni nemocní, kteří v posledním roce prodělali KV příhodu.
Středně těžká exacerbace byla definována jako návštěva praktického lékaře s příslušným diagnostickým kódem nebo neplánované předepsání respiračních antibiotik či systémových kortikosteroidů. Za těžkou byla považována exacerbace vedoucí k hospitalizaci.
Primárním sledovaným parametrem byl první výskyt jakékoliv nefatální KV příhody, tedy akutního koronárního syndromu (AKS; zahrnuje infarkt myokardu /IM/ a nestabilní anginu pectoris /AP/), arytmie, srdečního selhání (HF), ischemického iktu nebo plicní hypertenze, dle zdravotních záznamů z hospitalizace pro tuto příhodu. Pro odhad průměrného a časově stratifikovaného adjustovaného poměru rizik (aHR) byl využit upravený Coxův regresní model.
Středně těžkou exacerbaci v době sledování prodělalo 55,8 % pacientů, u 12,8 % sledovaných se vyskytla těžká exacerbace. Celkem bylo zaznamenáno 40 773 KV příhod. Riziko jejich výskytu bylo nejvyšší v období 14 dnů po exacerbaci (aHR 3,19; 95% interval spolehlivosti [CI] 2,71–3,76) a poté se postupně snižovalo, ale ještě po 1 roce od exacerbace zůstávalo v porovnání s pacienty bez výskytu exacerbace zvýšené (aHR 1,84; 95% CI 1,78–1,91).
Po těžké exacerbaci bylo riziko KV příhod nejvyšší v období prvních 2 týdnů (aHR 14,5; 95% CI 12,2–17,3), přičemž nejvyšší bylo riziko výskytu arytmie (aHR 12,7) a HF (aHR 8,31). Po 1 roce od exacerbace zůstávalo riziko KV příhod signifikantně zvýšené (aHR 2,71).
V případě středně těžké exacerbace bylo riziko jakékoliv KV příhody nejvyšší v období 14–30 dnů po exacerbaci (aHR 1,94; 95% CI 1,63–2,31), po 1 roce činil aHR 1,74.
Nejvyšší relativní riziko KV příhody bylo zjištěno v období 1–14 dní po jakékoliv exacerbaci CHOPN. Časování rizika se liší podle závažnosti exacerbace: Po těžké exacerbaci je riziko bezprostřední a velmi výrazné, zatímco po středně těžké exacerbaci vrcholí s mírným zpožděním. Zůstává však zvýšené i po 1 roce od exacerbace, a to bez ohledu na její tíži. Podle dat z prezentované studie by KV příhodu mohlo prodělat až 28 pacientů ze 100 hospitalizovaných pro těžkou exacerbaci CHOPN (22/100 léčených pouze ambulantně).
Období těsně po exacerbaci CHOPN tak představuje klíčovou příležitost pro klinickou intervenci a optimalizaci léčby kvůli prevenci budoucích KV komplikací. To ve své strategii pro management CHOPN zohledňuje i Globální iniciativa pro CHOPN (GOLD), která v aktuálních guidelines z roku 2026 doporučuje zvážit eskalaci terapie na inhalační trojkombinaci zahrnující dlouhodobě působícího β2-agonistu (LABA), dlouhodobě působícího antagonistu muskarinových receptorů (LAMA) a inhalační kortikosteroid (IKS), a to hned po 1. exacerbaci onemocnění.
(este)
Zdroje:
1. Graul E. L., Nordon C., Rhodes K. et al. Temporal risk of nonfatal cardiovascular events after chronic obstructive pulmonary disease exacerbation: a population-based study. Am J Respir Crit Care Med 2024; 209 (8): 960–972, doi: 10.1164/rccm.202307-1122OC.
2. Global strategy for prevention, diagnosis and management of chronic obstructive pulmonary disease: 2026 report. Global Initiative for Chronic Obstructive Lung Disease (GOLD), 2025 Dec 8. Dostupné na: https://goldcopd.org/wp-content/uploads/2026/01/GOLD-REPORT-2026-v1.3-8Dec2025_WMV2.pdf
