Vliv IVF na růst plodu v průběhu prvního a druhého trimestru
Metody asistované reprodukce zaznamenávají v poslední době řadu úspěchů. Stále je však třeba pečlivě sledovat, zda v důsledku těchto postupů nedochází k nežádoucím vlivům na plod, resp. dítě. Právě proto byla zveřejněna studie zabývající se vlivem metod asistované reprodukce na růst embrya a plodu v průběhu prvního a druhého trimestru, aby tím mohla přispět do celkové mozaiky bezpečnosti těchto metod.
Metody asistované reprodukce zaznamenávají v poslední době řadu úspěchů. Stále je však třeba pečlivě sledovat, zda v důsledku těchto postupů nedochází k nežádoucím vlivům na plod, resp. dítě. Právě proto byla zveřejněna studie zabývající se vlivem metod asistované reprodukce na růst embrya a plodu v průběhu prvního a druhého trimestru, aby tím mohla přispět do celkové mozaiky bezpečnosti těchto metod.
Dětí narozených po metodách umělého oplodnění neustále přibývá. Jen pro představu, v Evropě se procento dětí narozených pomocí umělého oplodnění pohybuje mezi 0,5 % a 4,9 %. Tato čísla přitom budou pravděpodobně i nadále stoupat. Jelikož se jedná o relativně mladé odvětví medicíny, stále nemáme dostatek uspokojivých informací o bezpečnosti těchto metod pro matku i dítě. Cílem současných studií je zhodnotit co nejvíce parametrů, jež by nám mohly poskytnout představu o možném riziku.
Růstové křivky v prvním a druhém trimestru
Nedávno publikovaná studie porovnávala růstové křivky embrya, resp. plodu, v průběhu prvního a druhého trimestru mezi skupinami po spontánním početí a početí pomocí IVF či IVF/ICSI. Díky možnosti použití vaginálního 3D ultrazvuku bylo možné sledovat embryo již od 6. týdne těhotenství až do 12. týdne vývoje plodu. Rovněž byl porovnán růst plodu ve 20. týdnu těhotenství z dat sesbíraných při rutinních návštěvách těhotenské ambulance.
Porodní váha plodu
Jako další vyhodnocované faktory byly použity váhový odhad plodu při porodu a následně skutečná porodní váha novorozence. Do studie byla samozřejmě zařazována pouze bezproblémová těhotenství bez přidružených komplikací. Vyřazována byla i vícečetná těhotenství.
Design studie
Studie byla prováděna jako prospektivní na celkovém počtu 146 rodiček, z čehož 88 početí proběhlo spontánně a 56 pomocí metod asistované reprodukce. Celkem bylo uskutečněno 946 ultrazvukových vyšetření.
Výsledky
Mezi skupinami spontánního a umělého oplodnění nebyly pozorovány žádné statisticky významné rozdíly. To znamená, že jak růstové křivky plodu, tak porodní odhad váhy i vlastní váha novorozence byly zcela srovnatelné.
Závěr
Studie potvrdila, že metody asistované reprodukce mohou být podle současného stavu znalostí považovány za bezpečné. Limitací této studie však je, že u spontánních těhotenství není znám přesný den početí, a vývoj embrya a plodu v tak časných týdnech těhotenství proto mohou být zkreslené. Nejen z toho důvodu je zapotřebí dalších obdobných klinických pozorování.
Zdroj: Eindhoven S. C., et al. The influence of IVF/ICSI treatment on human embryonic growth trajectories. Human Reproduction 2014; 29 (12): 2628–2636.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.