Do španělské multicentrické randomizované dvojitě zaslepené a kontrolované studie bylo zařazeno 151 žen ve věku od 18 do 60 let, které podstoupily abdominální hysterektomii v celkové anestezii.
Pacientky byly rozděleny do skupiny metamizolem (n = 73) a s tramadolem (n = 78). Bezprostředně po operaci dostaly všechny pacientky i.v. nasycovací dávku analgetika, následovala i.v. udržovací infuze a dále byly podávány i.v. bolusy hodnocených léčiv na vyžádání, a to až do maximální předem stanovené denní dávky 8 g metamizolu, resp. 500 mg tramadolu. Studie trvala 24 hodin.
Inzerce:
Průměrný počet bolusů ve skupině s metamizolem činil 3,8 a ve skupině s tramadolem 3,5. Rozdíl mezi podíly pacientek, které potřebovaly záchrannou medikaci morfinem, nebyl statisticky významný (26,9 % v rameni s metamizolem, 26,8 % v rameni s tramadolem). Ostatní parametry analgetické účinnosti, například intenzita bolesti, zmírnění bolesti podle hodnocení pacientkou nebo počet pacientek, jež vyžadovaly podání maximální stanovené denní dávky, se mezi větvemi nelišily.
Ve skupině s tramadolem byl zaznamenán významně vyšší výskyt gastrointestinálních nežádoucích účinků než ve skupině s metamizolem (42,1 vs. 20,2 %; p < 0,05). Podání antiemetika ondansetronu bylo nutné u významně vyššího počtu pacientek léčených tramadolem v porovnání s metamizolem (po 1 hodině 19 vs. 7 %; po 2 hodinách 26 vs. 11 %; za 24 hodin po operaci 46 vs. 29 %; p < 0,05).
Metamizol a tramadol vykazovaly podobnou účinnost při zmírnění akutní bolesti po abdominální hysterektomii. U pacientek léčených tramadolem se častěji vyskytly nevolnost a zvracení.
Německá 48hodinová studie porovnávala dva způsoby i.v. aplikace kombinace tramadolu a metamizolu, a to buď kontinuální infuzí, nebo pumpou, kterou ovládal sám pacient (PCA – patient controlled analgesia). Zařazeno bylo 203 nemocných po břišní operaci.
Všichni probandi užívali kombinaci tramadolu (20 mg/ml) a metamizolu (200 mg/ml), a to buď jako 1ml bolus (pokud se jednalo o PCA), nebo v kontinuální infuzi (rychlost 0–8 ml/hod).
Porovnány byly skóre bolesti, spotřeba analgetik a podíl pacientů bez odpovědi na léčbu. Absence odpovědi na léčbu byla definována jako potřeba záchranné medikace během 48 hodin trvání studie nebo hodnocení analgezie ze strany pacienta jako nedostatečné v závěrečném rozhovoru.
Data se podařilo získat od 191 pacientů, a sice od 94, jimž byla léčiva podávána infuzí, a od 97 s PCA. Příznivější výsledky byly pozorovány v rameni PCA. Skupina, která užívala analgetika v infuzi, měla větší spotřebu tramadolu (1009,4 ± 494,4 mg/48 hod vs. 813,0 ± 585,3 mg/48 hod; p < 0,001) a větší podíl pacientů bez odpovědi na léčbu (31,9 vs. 18,6 %; p = 0,03). Průměrné skóre bolesti se mezi skupinami nelišilo. V rameni s infuzí byla také zjištěna větší potřeba intervencí ze strany zdravotnického personálu než v rameni s PCA, a to z důvodu přizpůsobení rychlosti infuze (min až max: 1–15 vs. 0–2).
Aplikace tramadolu a metamizolu pomocí PCA se ukázala jako alternativní možnost léčby pooperační bolesti. Výhodou tohoto režimu je více individualizovaný přístup, z něhož vyplývá nižší spotřeba analgetik, vyšší podíl odpovědí na léčbu a méně zásahů ze strany zdravotnického personálu než při kontinuální infuzi.
(lkt)
Zdroje:
1. Torres L. M., Rodríguez M. J., Montero A. et al. Efficacy and safety of dipyrone versus tramadol in the management of pain after hysterectomy: a randomized, double-blind, multicenter study. Reg Anesth Pain Med 2001; 26 (2): 118–124, doi: 10.1053/rapm.2001.21437.
2. Stamer U. M., Höthker F., Lehnen K., Stüber F. Postoperative analgesia with tramadol and metamizol. Continual infusion versus patient controlled analgesia. Anaesthesist 2003; 52 : 33–41, doi: 10.1007/s00101-002-0427-1.
Diklofenak epolamin je vysoce rozpustná sůl účinné látky s prokázanými protizánětlivými, analgetickými a antipyretickými účinky. Jaké je spektrum jeho indikací a čím se liší od jiných solí diklofenaku? Odpoví přehledná infografika.
