Kvalita a dostupnost paliativní medicíny se v evropských zemích liší. Část zemí má tuto službu plně integrovanou ve zdravotnickém systému, včetně specializovaných týmů a dobré dostupnosti v nemocnicích či hospicích, jinde je paliativní péče stále ve fázi vývoje a přístup k ní může být omezený. Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že pouze 12 % osob, které ji nyní potřebují, se jí skutečně dostane.
Citovaný výzkum využil data ze studie SHARE (Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe), která sleduje zdraví lidí starších 65 let ve 27 evropských zemích a Izraeli. Z analyzovaných 68 085 osob byl vybrán vzorek 2252 jedinců, konkrétně 1061 žen a 1191 mužů, kteří zemřeli v letech 2015 a 2017.
Výsledky ukázaly, že 13 % z nich zemřelo v paliativní péči. Podíl zemřelých v paliativní péči byl nejnižší ve Slovinsku (0,3 %), velmi nízký byl také v Dánsku a Chorvatsku. Naopak nejvyšší podíl zemřelých v paliativní péči byl zaznamenán v Belgii či Lucembursku, s prvenstvím Francie (30,4 %). Celkově zemřel v paliativní péči vyšší podíl žen než mužů (13,8 vs. 11,1 %).
Výzkum se ve spolupráci s rodinami zemřelých zaměřil i na ty, kteří vyhledali paliativní péči v posledních 30 dnech svého života. Celkem ji využilo více než 24 % účastníků studie. Nejnižší podíl využití mělo Česko (5 %), dále pak Německo a Slovinsko. Nejvyšší míra byla zaznamenána v Řecku (48,8 %), a dále v Dánsku a Španělsku.
Ke státům, kde procento osob, které zemřely v době, kdy jim byla poskytována paliativní péče, převyšuje počet jedinců, kteří ji využili v posledních 30 dnech života, patří Rakousko, Německo, Francie, Belgie, Česko a Lucembursko. Francie byla zemí, která vykázala nejvyšší podíl zemřelých v paliativní péči, s trvale vysokými výsledky prevalence využití paliativní péče v posledních 30 dnech před smrtí. To znamená, že tato země má vysokou úroveň přístupu k této péči.
Na druhé straně Česko prokázalo sníženou prevalenci využití paliativní péče v posledních čtyřech týdnech života spolu s vyšším podílem úmrtí v zařízeních paliativní péče. To lze přičíst problémům spojeným s dostupností těchto služeb, které se od roku 2016 vyznačují zejména jejich nedostatečným začleněním do systému zdravotní péče.
Mezi země, které vykazovaly vyšší podíl osob využívajících paliativní péči v posledních 30 dnech života než podíl zemřelých v paliativní péči, patřily Španělsko, Itálie, Dánsko, Řecko, Švýcarsko, Izrael, Polsko, Portugalsko, Slovinsko a Chorvatsko. V Dánsku je nízký podíl úmrtí v paliativní péči, ale vysoká míra jejího využití – péče je dostupná, ale lidé umírají mimo instituce, například doma. V Řecku je naopak dostupnost nižší, často kvůli tomu, že služby nejsou součástí veřejného zdravotnictví.
Ze všech sledovaných sociodemografických proměnných (pohlaví, věk, rodinný stav, roky vzdělání a ekonomická situace) žádná neprokázala významnou souvislost s úmrtím v paliativní péči. Vyšší riziko využití nebo úmrtí v paliativní péči významně souviselo s kognitivním poškozením, konkrétně nižší plynulostí řeči, fyzickou neaktivitou a poněkud překvapivě dobrým až vynikajícím vnímáním vlastního zdraví. Lidé, kteří jsou přesvědčeni o svém skvělém zdraví, mohou totiž odkládat či podceňovat prevenci a k lékařům nechodit ani s problémy. To může vést až k život ohrožujícím diagnózám.
Výzkum ukázal, že přístup k paliativní péči v Evropě je nerovnoměrný a závisí na mnoha faktorech – od politiky a financování přes zdravotnickou infrastrukturu až po kulturní postoje k umírání. Zároveň bylo zjištěno, že zapojení do paliativní péče může významně pomoci jak pacientům, tak jejich blízkým, ačkoli vliv na samotné přežití je zatím nejednoznačný.
Ze studie také vyplynulo, že je potřebné zlepšit dostupnost a integraci paliativní péče zejména v méně rozvinutých zdravotnických systémech, zvýšit informovanost lékařů i veřejnosti o výhodách této služby a zohlednit potřeby starší populace, která má specifické požadavky oproti mladším pacientům.
(hno)
Zdroje:
1. Cerullo G., Figueiredo T., Coelho C. et al. Palliative care in the ageing European population: a cross-country comparison. Int J Environ Res Public Health 2024; 21 (1): 113, doi: 10.3390/ijerph21010113.
2. Implementing World Health Assembly Resolution on Palliative Care. WHO, 2021. Dostupné na: www.who.int/news/item/12-10-2021-implementing-world-health-assembly-resolution-on-palliative-care
3. Sláma O., Kabelka L., Loučka M. Palliative care in Czech Republic in 2016. Časopis lékařů českých 2016; 155 (8): 445–450.
4. Lee K. S., Feltner F. J., Bailey A. L. et al. The relationship between psychological states and health perception in individuals at risk for cardiovascular disease. Psychol Res Behav Manag 2019; 12: 317–324, doi: 10.2147/PRBM.S198280.
