Významnou roli zde hraje odvěká touha po kontaktu s někým blízkým, kdo už tu není. Nezáleží přitom zpravidla ani na našem IQ. Racionalita bývá v takových situacích zcela potlačena. Příkladem je spiritistická seance amerického prezidenta Abrahama Lincolna, který se touto cestou snažil spojit se svým mrtvým synem.
„Vzkříšení mrtvých lidí jako avatarů působí zpravidla více škody než užitku. Zasévá v hlavách lidí zmatek, může vést k depresím, v některých případech vyvolat i psychózy,“ říká psychoterapeut Nigel Mulligan z Dublinské univerzity.
Vývoj v oblasti umělé inteligence vedl k tomu, že uživatelům chatbotů bylo nabízeno vést sofistikované konverzace se zesnulou osobou pomocí jejího digitálního profilu (fotografie, e-maily, videa).
Problém je v tom, že se touto cestou mohou k pozůstalým dostat i škodlivé, zkreslené informace. Technologie AI se může „zbláznit“ a mít vůči uživateli nevhodné poznámky – v extrémním scénáři ho navést k násilí nebo sebevraždě. Avatar by například mohl chtít, aby pozůstalý pomstil smrt toho, koho zastupuje.
Mulligan ale rozhodně umělou inteligenci šmahem neodsuzuje a zkoumá ji z hlediska možného využití při léčbě duševních potíží. Ghostboti ovšem podle něj nejsou v tomto směru úplně nejlepším nápadem.
Zapomínání je podle psychoterapeuta důležitým prvkem „zdravého truchlení“. Podstatné je podle něj najít si nové a smysluplné způsoby, jak si zesnulého pamatovat. Nepodlehnout imaginaci a smířit se s konečností lidského bytí.
Mnohem závažnějšími tématy současné medicíny jsou pak eutanázie nebo právo pacienta na důstojný odchod. Do oblasti tanatologie, která představuje velmi citlivou a specifickou oblast lidského chápání, by zkrátka umělá inteligence měla mít vstup zakázán.
(jas)
Zdroj: Mulligan N. Ghostbots: AI versions of deceased loved ones could be a serious threat to mental health. The Conversation, 2024 Mar 14. Dostupné na: https://theconversation.com/ghostbots-ai-versions-of-deceased-loved-ones-could-be-a-serious-threat-to-mental-health-224984
