Dentální implantáty jsou dnes běžnou terapeutickou modalitou ve stomatologii. Může však dojít − a dochází − k jejich selhání. Stomatolog proto potřebuje vědět jak v běžné praxi dentální implantáty vyšetřovat. Komplikace postihující dentální implantát mohou být biologické (zánět v podobě periimplantátové mukozitidy či periimplantitidy, bolest, otok či hyperplazie okolních měkkých tkání, vytvoření píštěle) nebo technické (zlomení implantátu, prasknutí korunky či jejího povrchu, uvolnění abutementu nebo šroubu, ztráta retence). Hlavní příčinou selhání implantátu je periimplantitida, která se rozvíjí z periimplantátové mukozitidy. Pro dlouhodobou stabilitu zubního implantátu je proto důležité monitorovat zdraví periimplantátových tkání a co nejdříve identifikovat a léčit případné problémy.
Periimplantátová mukozitida znamená přítomnost zánětu v okolí dentálního implantátu (zarudnutí, otok, krev do 30 s po sondáži /BOP/). Periimplantitida je kromě známek zánětu v okolí implantátu charakterizována ztrátou kosti po iniciálním zhojení a větší hloubkou sondáže v porovnání se stavem po protetické rekonstrukci. Pokud nejsou k dispozici iniciální rentgenové snímky, je definována jako radiografická ztráta kostí ≥ 3 mm v kombinaci s BOP a hloubkou sondáže ≥ 6 mm.
10 kroků vyšetření dentálního implantátu v běžné praxi:
Během prvního roku po zavedení implantátu je vhodné kontrolovat pacienta v intervalu 3–4 měsíců z důvodu časného záchytu případných komplikací. Pokud se objeví známky zánětu nebo komplikace, je třeba výsledek každé intervence kontrolovat až do vymizení zánětu, případně odeslat pacienta ke kolegovi, který implantát zavedl, nebo ke zkušenému specialistovi na dentální implantáty. Je-li implantát po dobu 1 roku stabilní, bez známek zánětu a komplikací, lze kontroly provádět v běžných intervalech podle rizikového profilu pacienta.
Hlavní rolí stomatologa v běžné péči o pacienty s dentálním implantátem je prevence a časný záchyt potenciálních komplikací v periimplantátové oblasti včetně periimplantitidy. Toho lze dosáhnout pravidelnými kontrolami a dobrou ústní hygienou. Jakékoliv známky hrozících komplikací zjištěné během 10 popsaných kroků vyšetření zubního implantátu by měl stomatolog probrat s kolegou, který implantát zavedl, a zajistit rychlé další vyšetření a intervenci. Pokud to není možné, je třeba rychle odeslat pacienta ke zkušenému specialistovi.
(zza)
Zdroj: Barrak F., Caga D., Crean S. What every dental practitioner should know about how to examine patients with dental implants. Br Dent J 2023 Mar; 234 (5): 309−314, doi: 10.1038/s41415-023-5574-6.
