Přelom roku je tradičním obdobím předsevzetí, přání i očekávání. V této souvislosti jsme položili několika klíčovým aktérům dvě zdánlivě jednoduché otázky týkající se jejich pohledu na nejbližší perspektivy českého zdravotnictví.
1. Co podle vás přinese rok 2024 v českém zdravotnictví?
2. Co českému zdravotnictví do roku 2024 přejete?
prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., MBA
předseda České lékařské společnosti JEP
1. Doufám, že podzimní akce lékařů vyvolaná sporem o přesčasy přinese rozsáhlou přislíbenou reformu dvou oblastí – zdravotního pojištění a atestačního vzdělávání lékařů.
Naše zdravotní pojištění není opravdovým pojištěním. Jde jen o to, aby byl systém v ustáleném stavu a příští období se zaplatilo zhruba stejně. Není nijak angažován pacient a systém nevede k žádné konkurenci či zvyšování efektivity.
Popromoční vzdělávání je zbytečně složité a částečně je i důvodem, proč lékaři odcházejí do zahraničí. Akreditační žádosti jednotlivých nemocnic jsou extrémně objemné a jejich příprava musí uživit mnoho úředníků. Čím více máme oborů a čím jsou menší, tím je ve zdravotnictví složitější trh práce. Vzorem by nám mohlo být zkoušení a vzdělávání ve stomatologii i některé zahraniční systémy. Toto vše se za rok nedá stihnout, ale potěšil by mne alespoň krok správným směrem.
2. Přát by se mělo něco splnitelného – a nejsnadněji splnitelné je zrušení preskripčních omezení. Je to podivný systém, který pouze komplikuje péči o pacienty.
MUDr. Milan Kubek
prezident České lékařské komory
1. Na konci letošního roku se nám podařilo podepsat s Českou republikou zastoupenou ministrem zdravotnictví dohodu – a naším hlavním úkolem bude tlačit na to, aby vláda tuto dohodu splnila. Tedy aby nastaly skutečné změny ve specializačním vzdělávání lékařů. Aby byl schválen zákon o odměňování zdravotníků, který sjednotí pravidla odměňování v nemocnicích a zajistí lékařům za základní pracovní dobu příjmy v rozmezí 1,5–3násobku průměrné mzdy a další benefity, například v podobě adekvátních kompenzací za obrovské množství přesčasové práce. Musíme udělat medicínu a práci ve zdravotnictví natolik atraktivní, aby měl kdo léčit pacienty i v následujících letech.
2. Tisíce vyléčených pacientů a spokojené lékaře, lékařky i ostatní zdravotníky. A také aby se na nás zase nepřihnala nějaká další katastrofa v podobě epidemie, války či živelní pohromy.
doc. MUDr. Roman Šmucler, CSc.
prezident České stomatologické komory
1. Měl by to být rok zklidnění. V lednu ještě vláda navýší ceny energií, což bude rána, ale inflace bude postupně mizet. Kdo žije z nadstandardů, dnes jsou ledaskde, tam budou lidé opatrnější s výdaji, protože v nedávné minulosti zchudli. Bude to asi relativně dobrý rok, kdy postupně vyjdeme z krize, ale žádný velký zázrak se nestane, neboť se nedějí potřebné systémové změny.
2. České zdravotnictví potřebuje reformu. Nadšení a pracovití lidé potřebují být oceněni a z průměrnosti se nesmí dělat přednost. Pak budou všichni chodit do práce raději, neboť se budou těšit, co dalšího je zase posune dál a k lepšímu. Radost a dobrou náladu potřebujeme všichni.
MUDr. Marek Slabý, MBA, LL.M
prezident Asociace zdravotnických záchranných služeb ČR (AZZS)
Rád bych všem členům výjezdových skupin, zdravotnických operačních středisek, vzdělávacích a výcvikových středisek, IT, administrativy i ostatních podpůrných profesí poděkoval jménem AZZS a jménem svým za skvělou práci, kterou odváděli během roku 2023, jenž opět přinesl řadu profesních výzev a bohužel i celospolečenských krizí a hrozeb. Děkuji za vaši odvahu, obětavost, nasazení, trpělivost a profesionální přístup při ošetřování našich pacientů.
V nadcházejícím roce vám přeji mnoho úspěšných zásahů, spokojených pacientů a dobrého pocitu z práce, kterou vykonáváte. Vám i vašim blízkým přeji zejména pevné zdraví a mnoho radosti v osobním a rodinném životě.
MUDr. Bc. Tomáš Fiala, MBA
ředitel Nemocnice Strakonice, a. s., místopředseda výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu ČR
1. Myslím, že proběhnou významné diskuse o možné restrukturalizaci českého zdravotnictví, především o síti nemocnic jako takové. Bohužel očekávám, že se stanoviska jednotlivých segmentů – tím myslím terénních specialistů, praktiků a nemocnic – sbližovat nebudou.
2. Především hodně spokojených pacientů – to je jistě náš společný cíl!
Mgr. David Kolář
výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP)
1. Česko čeká velmi dynamický trojvolební rok, chystají se volby krajské, senátní i evropské. Jejich výsledky mohou více či méně ovlivnit české i evropské zdravotnictví a celkově poskytování zdravotní péče pacientům.
Na české úrovni se očekává bouřlivá diskuse nad novelizací zákona o veřejném zdravotním pojištění. Bylo by dobré, kdyby novela obsahovala nástroje, jež do budoucna umožní hodnotit komplexní přínos nových technologií pro pacienty, zdravotnický systém i stát. Návrh by také měl zajistit dlouho slibované stabilní financování pacientských organizací, které mají v českém zdravotnictví zcela nezastupitelnou roli.
Na evropské úrovni budou pokračovat vyjednávání ohledně reformy evropského legislativního rámce pro léčiva, jež do budoucna ovlivní nejen úroveň zdravotní péče v jednotlivých státech EU, ale i konkurenceschopnost Evropy na poli výzkumu, vývoje a výroby léčiv. Z posledních diskusí na naší listopadové konferenci Value and Role of Incentives in Life Sciences v Bruselu zazněly velmi rozdílné názory představitelů evropských i lokálních institucí a farmaceutického průmyslu. Sporným momentem se ukázaly být jak cíle novelizace jako takové, tak také navrhované změny práv duševního vlastnictví u nově vyvíjených léčiv. Přestože na akci téměř unisono zaznělo, že bez duševního vlastnictví nebudou žádné medicínské inovace, pohledy na řešení této problematiky se liší nejen mezi legislativci a inovativními farmaceutickými společnostmi, ale i mezi legislativci samotnými. Cesta k nalezení potřebného konsenzu bude z mého pohledu dlouhá; otázkou je, jak ji ovlivní nové složení Evropského parlamentu a Evropské komise.
V roce 2024 nás čeká aktualizace Národního kardiovaskulárního plánu, kterou připravuje Česká kardiologická společnost, s cílem zvrátit nepříznivý trend u těchto onemocnění. I přes postupné snižování mortality v jejich důsledku, jehož jsme byli svědky v posledních letech, je situace v Česku v evropském kontextu podprůměrná. V úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění zaujímáme 10. místo, v případě ischemické choroby srdeční je to dokonce místo páté. Ve srovnání s Francií, Dánskem či Nizozemském v Česku umírá na nemoci srdce na 100 tisíc obyvatel téměř o 20 procent lidí více. Věřím, že plán a jeho následná implementace pomohou situaci nastartovat tím správným směrem.
Zhodnocení implementace potom jistě čeká Národní onkologický plán, který byl přijat již na jaře roku 2022 a jehož cílem bylo zajistit pacientům prevenci a co nejvyšší kvalitu péče bez ohledu na stadium nemoci napříč celou zemí. Věřím, že rok 2024 bude obdobím, kdy bude rozvíjena decentralizace onkologické péče do regionů, bude se zvyšovat podíl pacientů, kteří budou konzultování v rámci multidisciplinárních týmů, a osobně se těším na výsledky analýzy cesty onkologického pacienta zdravotnickým systémem, kterou připravuje Hlas onkologických pacientů. Tento materiál se může stát podkladem pro další zlepšení poskytované péče.
V neposlední řadě doufám, že v roce 2024 také proběhnou diskuse ohledně dlouhodobé vakcinační strategie. Není žádným překvapením, že prevence prostřednictvím očkování přináší řadu benefitů: zachování zdraví, zvýšení kvality života, ochranu těch, kteří z různých důvodů očkováni být nemohou, snížení ztráty pracovních dní nebo výrazné snížení nákladů na zdravotní péči. Abychom ale těchto benefitů mohli naplno využít, je třeba, aby se očkování stalo dlouhodobou zdravotnickou, ekonomickou i politickou prioritou.
2. Přeji si, aby rok 2024 byl pro české zdravotnictvím rokem započetí změny. Rokem, kdy zdravotničtí partneři nejen společně zasednou k jednacímu stolu, ale také začnou aktivně pracovat na konkrétních změnách, jež povedou k dlouhodobé udržitelnosti a zvýšení kvality českého zdravotnictví na základě evaluace dostupných dat. Nelze dále zavírat oči před neúprosnými demografickými predikcemi ani neefektivním vynakládáním financí v oblasti zdravotnictví.
