Stanovení míry shody mezi záchranáři a neurology při identifi kaci těžké hemiparézy u pacientů s akutní cévní mozkovou příhodou


Autoři: D. Holeš 1,2;  J. Král- 3 5;  M. Čábal 3;  D. Václavík 6;  L. Klečka 7;  R. Mikulík 5,8;  P. Jaššo 1;  M. Bar 3,4
Působiště autorů: Emergency Medical Services, Moravian-Silesian Region, Czech Republic 1;  Jessenius Faculty of Medicine in Martin, Comenius University in Bratislava, Slovak Republic 2;  Comprehensive Stroke Centre, University Hospital Ostrava, Czech Republic 3;  Department of Neurology and Psychiatry, Faculty of Medicine, Ostrava University, Czech Republic 4;  Department of Neurology, St. Anne’s University Hospital and Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno, Czech Republic 5;  AGEL Research and Training Institute, Ostrava Vítkovice Hospital, Czech Republic 6;  Primary Stroke Centre, City Hospital Ostrava, Czech Republic 7;  International Clinical Research Centre, Stroke Research Programme, St. Anne’s University Hospital, Brno, Czech Republic 8
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2019; 82(4): 391-394
Kategorie: Původní práce
doi: 10.14735/amcsnn2019391

Souhrn

Cíl: Třídění pacientů záchranáři v přednemocniční péči by mohlo určit, kteří pacienti budou přímo transportováni do komplexního cerebrovaskulárního centra k provedení mechanické trombektomie. Aby třídění bylo úspěšné, zdravotničtí záchranáři musí být schopni identifikovat závažné neurologické postižení. Cílem naší studie bylo stanovit míru shody inter-rater reability mezi záchranáři a neurology – specialisty na CMP, při identifikaci těžké hemiparézy u pacientů s akutní CMP.

Metodika: V prospektivní multicentrické studii bylo využito elektronické formy výuky u 225 záchranářů Zdravotnické záchranné služby tak, aby byli schopni rozlišit lehkou a těžkou hemiparézu. Ke stanovení míry shody mezi záchranáři a neurology – specialisty na CMP v hodnocení stupně závažnosti hemiparézy (National Institutes of Health Stroke Scale [NIHSS], body 5 a 6, skóre 0–2 [žádná nebo lehká] vs. 3–4 [těžká]) byl využit nevázaný index κ.

Výsledky: Během 10 měsíců v roce 2016 bylo v přednemocniční neodkladné péči zdravotnickými záchranáři vyšetřeno na přítomnost hemiparézy 402 pacientů (průměrný věk 75 let), kteří byli současně ihned po přijetí do iktového centra vyšetřeni také neurology – specialisty na CMP. Celková shoda mezi záchranáři a neurology při hodnocení těžké hemiparézy nebo monoparézy byla mírná: κ 0,43 (95% CI 0,36–0,50).

Závěr: V hodnocení záchranářů v přednemocniční neodkladné péči byla zjištěna mírná reprodukovatelnost identifikace těžké hemiparézy u pacientů s akutní CMP. Před zavedením změn ve směrování na základě posouzení závažnosti neurologického deficitu je zapotřebí lepšího systému vzdělávání pro záchranáře.

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

Klíčová slova:

cévní mozková příhoda – třídění – zdravotnický záchranář – hemiparéza – vzdělávání


Zdroje

1. Goyal M, Menon BK, Van Zwam WH et al. Endovascular thrombectomy after large-vessel ischaemic stroke: a meta-analysis of individual patient data from five randomised trials. Lancet 2016; 387(10029): 1723–1731. doi: 10.1016/ S0140-6736(16)00163-X.

2. Saver JL, Goyal M, Van der Lugt AA et al. Time to treatment with endovascular thrombectomy and outcomes from ischemic stroke: a meta-analysis. Jama 2016; 316(12): 1279–1288. doi: 10.1001/ jama.2016.13647.

3. Goyal M, Menon BK, Wilson AT et al. Primary to comprehensive stroke center transfers: Appropriateness, not futility. Int J Stroke 2018; 13(6): 550–553. doi: 10.1177/ 1747493018764072.

4. Prabhakaran S, Ward E, John S et al. Transfer delay is a major factor limiting the use of intra-arterial treatment in acute ischemic stroke. Stroke 2011; 42(6): 1626–1630. doi: 10.1161/ STROKEAHA.110.609750.

5. Nakajima M, Kimura K, Ogata T et al. Relationships between angiographic findings and National Institutes of Health stroke scale score in cases of hyperacute carotid ischemic stroke. AJNR Am J Neuroradiol 2004; 25(2): 238–241.

6. Fischer U, Arnold M, Nedeltchev K et al. NIHSS score and arteriographic findings in acute ischemic stroke. Stroke 2005; 36(10): 2121–2125. doi: 10.1161/ 01.STR.0000182099.04994.fc.

7. Scheitz JF, Abdul-Rahim AH, MacIsaac RL et al. Clinical selection strategies to identify ischemic stroke patients with large anterior vessel occlusion. Stroke 2017; 48(2): 290–297. doi: 10.1161/ STROKEAHA.116.014431.

8. Ahmed N, Steiner T, Caso V et al. Recommendations from the ESO-Karolinska stroke update conference, Stockholm 13–15 November 2016. Eur Stroke J 2017; 2(2): 95–102. doi: 10.1177/ 2396987317699144.

9. Boulanger JM, Lindsay MP, Gubitz G et al. Canadian stroke best practice recommendations for acute stroke management: prehospital, emergency department, and acute inpatient stroke care, update 2018. Int J Stroke 2018; 13(9): 949–984. doi: 10.1177/ 1747493018786616.

10. Turc G, Bhogal P, Fischer U et al European Stroke
Organisation (ESO) – European Society for Minimally Inva­-
sive Neurological Therapy (ESMINT) Guidelines on mechanical thrombectomy in acute ischemic stroke. J Neurointerv Surg 2019; 11(6): 535–538. doi: 10.1136/ neurintsurg-2018-014569.

11. Václavík D, Bar M, Klečka L et al. Prehospital stroke scale (FAST PLUS Test) predicts patients with intracranial large vessel occlusion. Brain Behav 2018; 8(9): e01087. doi: 10.1002/ brb3.1087.

12. Michel P. Prehospital scales for large vessel occlusion: closing in on a moving target. Stroke 2017; 48(2): 247–249. doi: 10.1161/ STROKEAHA.116.015511.

13. Nor AM, McAllister C, Louw SJ et al. Agreement between ambulance paramedic-and physician-recorded neurological signs with Face Arm Speech Test (FAST) in acute stroke patients. Stroke 2004; 35(6): 1355–1359. doi: 10.1161/ 01.STR.0000128529.63156.c5.

14. Dewey HM, Donnan GA, Freeman EJ et al. Interrater reliability of the National Institutes of Health Stroke Scale: rating by neurologistsand nurses in a community-based stroke incidence study. Cerebrovasc Dis 1999; 9(6): 323–327. doi: 10.1159/ 000016006.

15. Brott T, Adams HP, Olinger CP et al. Measurements of acute cerebral infarction: a clinical examination scale. Stroke 1989; 20(7): 864–870.

16. Lima FO, Silva GS, Furie KL et al. Field assessment stroke triage for emergency destination. Stroke 2016; 47(8): 1997–2002. doi: 10.1161/ STROKEAHA.116.013301.

17. Hastrup S, Damgaard D, Johnsen SP et al. Prehospital Acute Stroke Severity scale to predict large artery occlusion. Stroke 2016; 47(7): 1772–1776. doi: 10.1161/ STROKEAHA.115.012482.

18. Katz BS, McMullan JT, Sucharew H et al. Design and validation of a prehospital scale to predict stroke severity. Stroke 2015; 46(6): 1508–1512. doi: 10.1161/ STROKEAHA.115.008804.

19. Singer OC, Dvorak F, de Rochemont RD et al. A Simple 3-Item Stroke Scale. Stroke 2005; 36(4): 773–776. doi: 10.1161/ 01.STR.0000157591.61322.df.

20. Nazliel B, Starkman S, Liebeskind DS et al. A brief prehospital stroke severity scale identifies ischemic stroke patients harboring persisting large arterial occlusions. Stroke 2008; 39(8): 2264–2267. doi: 10.1161/ STROKEAHA.107.508127.

21. Pérez de la Ossa N, Carrera D, Gorchs M et al. Design and validation of a Prehospital Stroke Scale to predict large arterial occlusion. Stroke 2014; 45(1): 87–91. doi: 10.1161/ STROKEAHA.113.003071.

22. McMullan JT, Katz B, Broderick J et al. Prospective prehospital evaluation of the cincinnati stroke triage assessment tool. Prehosp Emerg Care 2017; 21(4): 481–488. doi: 10.1080/ 10903127.2016.1274349.

23. Kothari RU, Pancioli A, Liu T et al. Cincinnati prehospital stroke scale: reproducibility and validity. Ann Emerg Med 1999; 33(4): 373–378.

24. Ferguson KN, Kidwell CS, Starkman S et al. Inter-rater and intra-rater reliability of the Los Angeles Motor Scale (LAMS), a prehospital measure of stroke severity. Stroke 2002; 33(1): 384–384.

Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie Neurologie
Článek Editorial

Článek vyšel v časopise

Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie

Číslo 4

2019 Číslo 4

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Jak lze diagnostikovat mnohočetný myelom v praxi praktického lékaře?
nový kurz
Autoři: MUDr. Jan Straub

Zánětlivá bolest zad a axiální spondylartritida – Diagnostika a referenční strategie
Autoři: MUDr. Monika Gregová, Ph.D., MUDr. Kristýna Bubová

Inhibitory karboanhydrázy v léčbě glaukomu
Autoři: as. MUDr. Petr Výborný, CSc., FEBO

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

Nová funkce oznámení

všimli jsme si, že se zajímáte o obsah na našem webu. Využijte nové funkce zapnutí webových notifikací a nechte se informovat o nejnovějším obsahu.

Zjistit více