K životnímu jubileu primářky MUDr. Evy Urbánkové


Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2011; 74/107(4): 490-491
Kategorie: Personalia

MUDr. Eva Urbánková patří k významným neurochirurgům naší země a je jediná žena v historii oboru, která vedla neurochirurgické pracoviště, navíc velmi úspěšně.

jp_35802_f_1
jp_35802_f_1

Eva se narodila 14. 8. 1941 v Lovosicích. Její otec, amatérský hudebník, dceři od malička vštěpoval lásku k hudbě. Proto také souběžně se školní docházkou navštěvovala se zájmem hudební klavírní školu a později její vyšší oddělení. Již od 13 let úspěšně koncertovala a v necelých 15 letech hrála nadaná žákyně s Teplickou filharmonií Mozartův Klavírní koncert d-moll a opakovaně vítězila v celostátních soutěžích a přehlídkách. Elegance, píle a celorepublikové úspěchy směrovaly mladou, krásnou a talentovanou klavírní virtuózku ke studiu na konzervatoři. Avšak po nelehkém rozhodování si sama zvolila nehudební zaměření dalších studií. Maturovala v roce 1958 v Lovosicích a v roce 1965 promovala na fakultě všeobecného lékařství v Praze. Během lékařských studií pracovala již od druhého ročníku jako pomocná vědecká síla na Neurochirurgické klinice ÚVN ve Střešovicích, vedené akademikem Z. Kuncem. Prostředí kliniky ji okouzlilo i během ošetřování chronického subdurálního hematomu jejího snoubence a pozdějšího manžela.

jp_35802_f_2
jp_35802_f_2

Své neurochirurgické touze podřídila svůj další odborný vývoj. Od roku 1965 do roku 1969 pracovala na chirurgickém oddělení nemocnice v Hořovicích pod vedením prim. Z. Hlaváčka. Ten zdůrazňoval nutnost samostatného rozhodování a odpovědnosti za odvedenou práci a otevřel mladé chirurgické lékařce dveře k rychlému rozvoji precizní operační techniky a vytvoření jasného a nekompromisního názoru na kvalitní práci. V roce 1968 následovala atestace I. stupně z chirurgie, po jejímž úspěšném absolvování dostala nabídku pracovat na chirurgické klinice Na Bulovce. Tu však odmítla s odůvodněním, že se chce specializovat na vysněnou neurochirurgii.

1. 8. 1969 nastoupila na neurochirurgii v Ústí nad Labem. V té době, necelý rok po svém založení, bylo oddělení bez vlastních lůžek a vlastních sálů. Zprvu to vlastně byla jakási „kočovná společnost“, až do roku 1974, kdy vzniklo lůžkové oddělení. Paradoxně se zde stala první pacientkou, když ji postihla první ataka lumboischiadického syndromu. V té době existovala vynikající a přátelská spolupráce s neurologickými pracovišti v kraji, zejména s neurologií v Chomutově (prim. Pinta, prim. Skřivánek), v Liberci (prim. Křivánek, prim. Drahozal), v Mostě (prim. Sereghy) a v Rumburku (prim. Vít). „Do těchto zařízení jsme jezdili operovat i v pozdějších letech, neboť kapacita našich lůžek nestačila zájmu a čekací doby byly ne­úměrně dlouhé,“ vzpomíná dnes MUDr. Eva Urbánková.

V roce 1975 atestovala z neurochirurgie a krátce poté se stala zástupkyní primáře MUDr. Z. Malého, CSc. Ve funkci zástupce působila do roku 1988, kdy se stala primářkou. Po celou tuto dobu byla školitelkou všech chirurgů v kraji před atestací II. stupně v chirurgii v neuro­chirurgickém minimu. Organizovala a vedla neurotraumatologické semináře, jejichž přínosem bylo sjednocení péče o neurotraumata v kraji. Velkou měrou se podílela na výcviku a výchově nových lékařů na vlastním oddělení (MUDr. Suchomel, MUDr. Sameš, MUDr. Hackel, MUDr. Steindler). Z „Popelky republiky“ se stalo renomované pracoviště, z něhož vzešli přednostové tří neurochirurgických pracovišť (prof. Beneš, doc. Suchomel, doc. Sameš) a řada dalších lékařů se rovněž dobře uplatnila na jiných klinikách.

Téměř 20 let pracovala ve Výboru Československé a později České neurochirurgické společnosti, kde se výrazně podílela na vytváření podmínek pro další vzdělávání neurochirurgů. Za dobu své aktivní práce provedla kolem 10 tisíc neurochirurgických operací z celého spektra. Jako první v České republice zavedla v roce 1988 operaci dle Caspara a stala se inspirací pro všechna pracoviště v zemi. Pravidelně přednášela zpracované výsledky své práce na neurochirurgických sjezdech. Publikovala především práce se spinální problematikou.

Vážné onemocnění a následný úraz v roce 1996 předčasně ukončily její kariéru výjimečného neurochirurga. Podílela se na vytvoření ústecké neurochirurgické školy, která vždy patřila a patří k nejprogresivnější v naší zemi. Poslední čtyři roky před odchodem do starobního důchodu ještě pracovala jako posudkový lékař. Kontakt s oborem však v žádném případě neztratila, sleduje literaturu, účastní se neurochirurgických akcí a kongresů.

Prim. Urbánková byla známa svou nekompromisní a nesmlouvavou náročností jak na střední, tak především na lékařský personál. Nikdy neměla daleko k ostrým až peprným slovům, pokud výkon neodpovídal přesně jejím představám. Pověstný byl i její přímý vztah k pacientům. Jako dnes vidíme plačící obézní pacienty odcházející z její vertebrogenní ambulance s lakonickým doporučením „zhubnout“. Na operačním sále zcela přesně znala náplň práce sálových sester a při operačních výkonech vždy vyžadovala striktní dodržování sterility. Byla pečlivým, zručným a rychlým operatérem, k náročným výkonům přistupovala s respektem, o to však s větší bojovností. Slabší povahy z řad sanitářů a rentgenových laborantů si proto raději na tyto výkony vyměňovaly služby.

Vždy však byla elegantní a kultivovaná dáma se širokým rozhledem od praktických ženských záležitostí až po brilantní kritiky a názory na nejnáročnější díla vážné hudby.

Respekt a úctu si získávala svým bryskním a rychlým rozhodováním, inteligencí, neobvyklou přímostí, spravedlností a přísností, nepotřebovala a nepoužívala k němu nízké intriky ani dnes tak neblaze rozšířený mediální humbuk, polopravdy a pochybné žebříčky úspěšnosti v denním tisku.

Svůj život věnovala poctivému neurochirurgickému řemeslu a nesmazatelně vtiskla svou výjimečnou osobnost do vývoje ústecké i české neurochirurgie.

Jménem tisíců spokojených a vděčných pacientů a jménem lékařů kolegů bychom chtěli paní primářce poděkovat za její celoživotní dílo. Do dalších let jí přejeme pevné zdraví (její otec se letos dožívá 104 let) a spokojený radostný život.

Za Neurochirurgickou kliniku Masarykovy nemocnice a Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
Martin Sameš

Ke gratulaci a poděkování se připojují:
za Neurochirurgickou kliniku ÚVN v Praze Vladimír Beneš
a za Neurocentrum v Liberci Petr Suchomel


Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie Neurologie

Článek vyšel v časopise

Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie


2011 Číslo 4

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Zánětlivá bolest zad a axiální spondylartritida – Diagnostika a referenční strategie
nový kurz
Autoři: MUDr. Monika Gregová, Ph.D., MUDr. Kristýna Bubová

Inhibitory karboanhydrázy v léčbě glaukomu
Autoři: as. MUDr. Petr Výborný, CSc., FEBO

Příběh jedlé sody
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se