#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Úloha klinických, histopatologických a imunohistochemických nálezov v diagnostike gastrointestinálnych stromálnych nádorov: skúsenosti z jedného centra


Autoři: G. Erkilinc 1;  T. Devrim 1;  S. S. Tuncer 2;  E. Ayhan 2;  A. Demirel 1
Působiště autorů: Department of Medical Pathology, Izmir Bakircay University, Çiğli Training and Research Hospital, Izmir, Turkey 1;  Department of Medical Pathology, Ministry of Health, Çiğli Training and Research Hospital, Izmir, Turkey 2
Vyšlo v časopise: Gastroent Hepatol 2026; 80(3): 225-233
Kategorie: Gastrointestinální onkologie: původní práce
doi: https://doi.org/10.48095/ccgh2026225

Souhrn

Úvod: Presná stratifikácia rizika pri gastrointestinálnych stromálnych nádoroch (GIST) je zásadná pre predikciu agresívneho správania a usmernenie klinického manažmentu. Hoci veľkosť nádoru a mitotická aktivita predstavujú etablované prognostické parametre, kombinovaný prínos histopatologických znakov a imunohistochemických markerov pri hodnotení rizika v klinickej praxi zostáva neúplne definovaný. Materiály a metódy: V tejto retrospektívnej jednocentrickej štúdii bolo analyzovaných 30 pacientov s GIST diagnostikovaných v období rokov 2012–2025. Systematicky boli prehodnotené klinicko-patologické charakteristiky vrátane veľkosti nádoru, lokalizácie, histologického typu, mitotického indexu, nekrózy, krvácania a ulcerácie. Hodnotená bola imunohistochemická expresia markerov CD117, CD34, DOG1 a Ki-67. Stratifikácia rizika bola vykonaná podľa kritérií AFIP. Výsledky: Nádory boli najčastejšie lokalizované v žalúdku (66,7 %). Väčšia veľkosť nádoru a zvýšená mitotická aktivita boli významne asociované s vyššími rizikovými kategóriami (p = 0,005; p = 0,049). Histopatologické znaky odrážajúce agresívne biologické správanie, konkrétne nekróza a krvácanie, boli častejšie pozorované vo vysokorizikových nádoroch. Imunohistochemicky preukázali CD117 (96,7 %) a DOG1 (100 %) vysokú diagnostickú senzitivitu. Hoci vzory imunofarbenia nekorelovali s rizikovou kategóriou, proliferačný index Ki-67 ≥ 10 % bol numericky častejší u vysokorizikových nádorov; tento rozdiel však nedosiahol štatistickú významnosť (p = 0,503). Záver: Okrem veľkosti nádoru a mitotickej aktivity poskytuje prítomnosť nekrózy a krvácania ďalšie histopatologické dôkazy agresívneho správania GIST. Imunohistochemické markery, najmä CD117 a DOG1, zabezpečujú diagnostickú presnosť, zatiaľ čo Ki-67 vykazoval tendenciu k vyššej expresii vo vysokorizikových nádoroch; jeho prognostický význam si však vyžaduje ďalšie overenie. Tieto zistenia podporujú integrovaný klinicko-patologický a imunohistochemický prístup k hodnoteniu rizika a manažmentu pacientov s GIST.

...


Zdroje

1. Lopes DD, Pereira R, Couto E et al. Cerebral metastasis of a gastrointestinal stromal tumor: a case report and literature review. Cureus 2025; 17 (6): e85857. doi: 10.7759/cureus.85857.

2. Kurokawa Y, Honma Y, Sawaki A et al. Pimitespib in patients with advanced gastrointestinal stromal tumor (CHAPTER-GIST-301): a randomized, double-blind, placebo-controlled phase III trial. Ann Oncol 2022; 33 (9): 959–967. doi: 10.1016/j.annonc.2022.05.518.

3. Napolitano A, Vincenzi B. Secondary KIT mutations: the GIST of drug resistance and sensitivity. Br J Cancer 2019; 120 (6): 577–578. doi: 10.1038/s41416-019-0388-7.

4. Aregawi AB, Fenta BD, Worku MA et al. Gastrointestinal stromal tumors with atypical features and presentations: a case series. Int J Surg Case Rep 2025; 133 : 111569. doi: 10.1016/j.ijscr.2025.111569.

5. Miettinen M, Lasota J. Gastrointestinal stromal tumors: definition, clinical, histological, immunohistochemical, and molecular genetic features and differential diagnosis. Virchows Arch 2001; 438 (1): 1–12. doi: 10.1007/s004280000338.

6. Kurt F, Ozlu O, Basaran A. Surgical and histopathologic outcomes of gastrointestinal stromal tumors. Ann Ital Chir 2021; 92 : 604–608.

7. Coskun SK. Clinicopathological features of gastrointestinal stromal tumors and review of the literature: a single institution experience. Konuralp Med J 2022; 14 (2): 373–379. doi: 10.18521/ktd.1094503.

8. Gök MA, Yeğen SF, Kafadar MT et al. The role of immunohistochemical markers and tumor size on prognosis in gastrointestinal stromal tumors. Kocaeli Med J 2022; 11 (1): 101–106. doi: 10.5505/ktd.2022.97769.

9. Ngow HA, Nowalid WM, Kharina W. Gastrointestinal stromal tumour: cause of obscure gastrointestinal bleeding case report. Ces Slov Gastroent Hepatol 2010; 64 (5): 22–25.

10. Nishida T, Blay JY, Hirota S et al. The standard diagnosis, treatment, and follow-up of gastrointestinal stromal tumors based on guidelines. Gastric Cancer 2016; 19 (1): 3–14. doi: 10.1007/s10120-015-0526-8.

11. Rîmbu MC, Popescu L, Mihăilă M et al. Synergistic effects of green nanoparticles on antitumor drug efficacy in hepatocellular cancer. Biomedicines 2025; 13 (3): 641. doi: 10.3390/biomedicines13030641.

12. Abera SA, Tadesse AK, Abera KA et al. Duodenal gastrointestinal stromal tumor presenting with life‑threatening upper GI bleeding in a young patient. Clin Case Rep 2024; 12 (4): e8796. doi: 10.1002/ccr3.8796.

13. Miettinen M, Sobin LH, Lasota J. Gastrointestinal stromal tumors of the stomach. Am J Surg Pathol 2005; 29 (1): 52–68. doi: 10.1097/01.pas.0000146010.92933.de.

14. Miettinen M, Makhlouf H, Sobin LH et al. Gastrointestinal stromal tumors of the jejunum and ileum. Am J Surg Pathol 2006; 30 (4): 477–489. doi: 10.1097/00000478-200604000-00008.

15. Liegl-Atzwanger B, Fletcher JA, Fletcher CD. Gastrointestinal stromal tumors. Virchows Arch 2010; 456 (2): 111–127. doi: 10.1007/s00428-010-0891-y.

16. Nishida T, Hirota S. Biological and clinical review of stromal tumors in the gastrointestinal tract. Histol Histopathol 2000; 15 (4): 1293–1302. doi: 10.14670/HH-15.1293.

17. Corless CL. Gastrointestinal stromal tumors: what do we know now? Mod Pathol 2014; 27 (Suppl 1): S1–S16. doi: 10.1038/modpathol. 2013.173.

18. Heinrich MC, Corless CL, Duensing A et al. PDGFRA activating mutations in gastrointestinal stromal tumors. Science 2003; 299 (5607): 708–710. doi: 10.1126/science.1079666.

19. Chen T, Qiou H, Feng X et al. Comparison of modified NIH and AFIP risk-stratification criteria for gastrointestinal stromal tumors. Zhonghua Wei Chang Wai Ke Za Zhi 2017; 20 (9): 1020–1024.

20. Zheng J, Li R, Qiu H et al. Tumor necrosis and >20 mitoses per 50 high-power fields can distinguish “very high‑risk” and “highest-risk” within “high-risk” gastric gastrointestinal stromal tumor. Future Oncol 2018; 14 (7): 621–629. doi: 10.2217/fon-2017-0509.

21. Miettinen M, El‑Rifai WE, Sobin LH et al. Evaluation of malignancy and prognosis of gastrointestinal stromal tumors. Hum Pathol 2002; 33 (5): 478–483. doi: 10.1053/hupa.2002.124123.

22. Fletcher CD, Berman JJ, Corless C et al. Diagnosis of gastrointestinal stromal tumors: a consensus approach. Int J Surg Pathol 2002; 10 (2): 81–89. doi: 10.1177/106689690201000201.

23. Supsamutchai C, Wilasrusmee C, Hiranyatheb P et al. A cohort study of prognostic factors associated with recurrence or metastasis of gastrointestinal stromal tumor (GIST) of stomach. Ann Med Surg 2018; 35 : 1–5. doi: 10.1016/j.amsu.2018.08.010.

24. Jang NR, Choi JH, Gu MJ. Expression of p16 predicts poor outcome for patients with gastrointestinal stromal tumors. Int J Clin Exp Pathol 2017; 10 (6): 6912–6917.

25. Sui XL, Wang H, Sun XW et al. Expression of DOG1, CD117 and PDGFRA in gastrointestinal stromal tumors and correlations with clinicopathology. Asian Pac J Cancer Prev 2012; 13 (4): 1389–1393. doi: 10.7314/apjcp.2012.13.4.1389.

26. Kara T, Serinsoz E, Arpaci RB et al. Contribution of DOG1 expression to the diagnosis of gastrointestinal stromal tumors. Pathol Res Pract 2013; 209 (7): 413–417. doi: 10.1016/j.prp.2013.04.005.

27. Hirota S, Ohashi A, Nishida T et al. Gain-of-function mutations of platelet-derived growth factor receptor alpha gene in gastrointestinal stromal tumors. Gastroenterology 2003; 125 (3): 660–667. doi: 10.1016/s0016-5085 (03) 01046-1.

28. Güler B, Özyılmaz F, Tokuç B et al. Histopathological features of gastrointestinal stromal tumors and the contribution of DOG1 expression to the diagnosis. Balkan Med J 2015; 32 (4): 388–396. doi: 10.5152/balkanmedj.2015.15912.

29. Kaymaz E, Taşdöven İ, Barut F. The relationship of clinicopathological findings and PDGFR‑b expression with tumor recurrence in gastrointestinal stromal tumors. Turk J Gastroenterol 2021; 32 (12): 1038–1048. doi: 10.5152/tjg.2021.21148.

Štítky
Dětská gastroenterologie Gastroenterologie a hepatologie Chirurgie všeobecná

Článek vyšel v časopise

Gastroenterologie a hepatologie

Číslo 3

2026 Číslo 3
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Mazová zátka a její řešení
nový kurz

Svět praktické medicíny 2/2026 (znalostní test z časopisu)

Citikolin v neuroprotekci a neuroregeneraci – nové poznatky
Autoři: MUDr. Petr Výborný, CSc., FEBO

Revma Focus: Spondyloartritidy

Denzitometrie v praxi: od kvalitního snímku po správnou interpretaci
Autoři: prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c., doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., MUDr. Petr Kasalický, CSc., MUDr. Jan Rosa, Ing. Pavel Havlík, Ing. Jan Adam, Hana Hejnová, DiS., Jana Křenková

Všechny kurzy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#