Elektrogastrografie u pokusných prasat
Analýza amplitud

English version

Autoři: S. M. Ali ¹; J. E. Varayil ¹; I. Tachecíihash2ihash4ihash6 ^{1,2 1,2 1,2 1,2}
Působiště autorů: University Department of Gastroenterology, Charles University in Prague, Faculty of Medicine at Hradec Králové, Hradec Králové, Czech Republic, 2nd Department of Internal Medicine, Charles University in Prague, Faculty of Medicine at Hradec Králov ¹; Institute of Experimental Biopharmaceutics, Joint Research Centre of Czech Academy of Sciences and PRO. MED. CS Prague a. s., Hradec Králové, Czech Republic ³
Vyšlo v časopise: Gastroent Hepatol 2011; 65(6): 325-330
Kategorie: Klinická a experimentální gastroenterologie: původní práce

Souhrn

Elektrogastrografie (EGG) je spolehlivá diagnostická metoda, která poskytuje informace o četnosti a relativní amplitudě kontrakcí antra žaludku pomocí elektrod umístěných na kůži. Cílem této studie bylo analyzovat poměr amplitud získaný při záznamu EGG. Do studie bylo zařazeno osm dospělých prasat. Záznam EGG byl proveden pomocí zařízení Digitrapper EGG (Synectics Medical AB, Stockholm, Švédsko). Experimenty byly provedeny v celkové anestezii. Provedli jsme tři samostatné záznamy každého zvířete. První bylo bazální měření EGG v celkové anestezii po 24hodinovém lačnění. Druhé bylo provedeno po podání 100 mg itopridu a třetí záznam byl po objemovém zatížení žaludku (360 ml vody na jedno zvíře). Každý záznam trval 30 min. Analýza amplitud neposkytla další zlepšení diferenciace mezi jednotlivými EGG vyšetřeními (základní, objemové zatížení a itoprid) ve srovnání s procentuálním vyjádřením dominantní frekvence. Motorický index žaludečního antra a index komplexní myoelektrické aktivity byly vzájemně v těsné korelaci. Ani motorický index žaludečního antra ani index komplexní myoelektrické aktivity však nejsou při konečném hodnocení jednotlivých EGG zásadně přínosné. Lze nalézt pouze nevýznamné tendence (bazální EGG měla nejvyšší hodnoty obou indexů). Dospěli jsme k závěru, že procentuální vyjádření dominantní frekvence (pomalých žaludečních vln) zůstává nejdůležitějším kritériem hodnocení EGG u experimentálních prasat.

Klíčová slova:
elektrogastrografie – experimentální prasata – dominantní frekvence – analýza amplitud – pomalé žaludeční vlny

Zdroje

1. Chen JZ, McCallum RW. Electrogastrographic parameters and their clinical significance. In: Chen JD, McCallum RW (Eds.). Electrogastrography: Principles and applications. New York: Raven Press 1994.

2. Smout AJPM, van der Schee EJ, Grashuis JL. What is measured in electrogastrography? Dig Dis Sci 1980; 25(3): 179–187.

3. Chen JD, Pan J, McCallum RW. Clinical significance of gastric myoelectrical dysrhythmias. Dig Dis 1995; 13(5): 275–290.

4. Alverez WC. The electrogastrogram and what it shows. J Am Med Assoc 1922; 78: 1116–1119.

5. Bartolotti M, Sarti P, Barbara L. Gastric myoelectrical activity in patients with chronic idiopathic gastroparesis. J Gastrointest Motil 1990; 2: 104–108.

6. Bures J, Kabelác K, Kopacova M et al. Electrogastrography in patients with Roux-en-Y reconstruction after previous Billroth gastrectomy. Hepatogastroenterology 2008; 55(85): 1492–1496.

7. Camilleri M, Malagelada JR. Abnormal intestinal motility in diabetics with gastroparesis syndrome. Eur J Clin Invest 1984; 14(6): 420–427.

8. Chen JZ, McCallum RW. Clinical applications of electrogastrography. Am J Gastroenterol 1993; 88(9): 1324–1336.

9. Debinski HS, Ahmed S, Milla PJ et al. Electrogastrography in chronic intestinal pseudoobstruction. Dig Dis Sci 1996; 41(7): 1292–1297.

10. Geldof H, van der Schee EJ, van Blankenstein M et al. Electrogastrographic study of gastric myoelectrical activity in patients with unexplained nausea and vomiting. Gut 1986; 27(7): 799–808.

11. Guo J-P, Bonapace ES, Parkman HP et al. The value of the second postprandial hour during electrogastrography (EGG) in symptomatic patients with and without gastroparesis (Abstract). Dig Dis Sci 1999; 44: 2150.

12. Hasler WL, Soudah HC, Dulai G et al. Mediation of hyperglycemia-evoked gastric slow wave dysrhythmias by endogenous prostaglandin. Gastroenterology 1995; 108(3): 727–736.

13. Koch KL, Stern RM, Stewart WR et al. Gastric emptying and gastric myoelectrical activity in patients with diabetic gastroparesis: effect of long-term domperidone treatment. Am J Gastroenterol 1989; 84(9): 1069–1075.

14. Leung MW, Wong BP, Chao NS et al. Electrogastrography in the management of pediatric functional dyspepsia and motility disorder. J Pediatr Surg 2006; 41(12): 2069–2072.

15. Lin Z, Chen JDZ, Schirmer BD et al. Postprandial response of gastric slow waves: correlation of serosal recordings with the electrogastrogram. Dig Dis Sci 2000; 45(4): 645–651.

16. Mantides A, Stefanides G, Kioulanis J et al. Cutaneous electrogastrography for the assessment of gastric myoelectrical activity in type I diabetes mellitus. Am J Gastroenterol 1997; 92(7): 1190–1193.

17. Rague BW, Oman CM. Use of a microcomputer system for running spectral analysis of EGG’s to predict the onset of motion sickness. Proc IEEE 9th Annual Conf of Eng in Med and Biol Society; 1987: 87–90.

18. Riezzo G, Cucchiari S, Chiloiro M et al. Gastric emptying and myoelectrical activity in children with nonulcer dyspepsia effect of cisapride. Dig Dis Sci 1995; 40(7): 1428–1434.

19. Talley NJ, Stanghellini V, Heading RC et al. Functional gastroduodenal disorders. Gut 1999; 45 (Suppl 2): II37–II42.

20. Abell TL, Malagelada J-R. Electrogastrography: current assessment and future perspectives. Dig Dis Sci 1988; 33(8): 982–992.

21. Smout AJPM, Jebbink HJA, Samson M. Acquisition and analysis of electrographic data. The Dutch experience. In: Chen JZ, McCallum RW (Eds.). Electrogastrography: Principles and applications. New York: Raven Press 1994.

22. Varayil JE, Ali SM, Tachecí I et al. Electrogastrography in experimental pigs. Methodical design and initial experience. Folia Gastroenterol Hepatol 2009; 7: 98–104.

23. Bureš J, Kopáčová M, Voříšek V et al. Correlation of electrogastrography and gastric emptying rate estimated by 13C-octanoic acid breath test in healthy volunteers. Folia Gastroenterol Hepatol 2007; 5: 5–11.

24. Zhang H, Xu X, Wang Z et al. Correlation between gastric myoelectrical activity recorded by multi-channel electrogastrography and gastric emptying in patients with functional dyspepsia. Scand J Gastroenterol 2006; 41(7): 797–804.

25. van der Schee ET, Grashuis GL. Contraction-related, low frequence components in canine electrogastrographic signals. Am J Physiol 1983; 245(4): G470–G475.

26. Sha W, Pankaj JP, Chen DZ. Correlations among Electrogastrograms, Gastric Dysmotility, and Duodenal Dysmotility in Patients with Functional Dyspepsia. J Clin Gastroenterol 2009; 43(8): 716–722.

27. Bures J, Kopácová M, Kvetina J et al. Different solutions used for submucosal injection influenced early healing of gastric endoscopic mucosal resection in a preclinical study in experimental pigs. Surg Endosc 2009; 23(9): 2094–2101.

28. Kopáčová M, Tachecí I, Květina J et al. Wireless video capsule enteroscopy in preclinical studies: Methodical design of its applicability in experimental pigs. Dig Dis Sci 2010; 55(3): 626–630.

29. Faure C, Wolff VP, Navarro J. Effect of meals and intravenous erythromycin on manometric and electrogastrographic measurements of gastric motor and electrical activity. Dig Dis Sci 2000; 45(3): 525–528.

30. Květina J, Varayil JE, Ali SM et al. Preclinical electrogastrography in experimental pigs. Interdiscip Toxicol 2010; 3(2): 53–58.

31. Tachecí I, Květina J, Kuneš J et al. Electrogastrography in experimental pigs: the influence of gastrointestinal injury induced by dextran sodium sulphate on porcine gastric erythromycin-stimulated myoelectric activity. Neuro Endocrinol Lett 2011; 32 (Suppl 1): 101–105.

32. Shimada Y, Watanabe M, Shibahara N et al. Electrogastrographic power ratio in humans is not related to changes in antrum-skin distance but to antral motility. J Gastroenterol 1998; 33(3): 310–317.

33. de Sobral Cintra RJ, Tchervensky IV, Dimitrov VS et al. Optimal wavelets for electrogastrography. Conf Proc IEEE Eng Med Biol Soc 2004; 1: 329–332.

34. Hamilton JW, Bellahsene BE, Reicherlderfer M et al. Human electrogastrograms – comparison of surface and mucosal recordings. Dig Dis Sci 1986; 31(1): 33–39.

35. Abell TL, Malagelada JR. Glucagon-evoked gastric dysrhythmias in human shown by and improved electrogastrographic technique. Gastroenterology 1985; 88(6): 1932–1940.

36. Abell TL, Malagelada J-R, Lucas AR et al. Gastric electromechanical and neurohormonal function in anorexia nervosa. Gastroenterology 1987; 93(5): 958–965.

37. Bellahsene BE, Hamilton JW, Webster JG et al. An improved method for recording and analyzing the electrical activity of the human stomach. IEEE Trans Biomed Eng 1985; 32(11): 911–915.

38. Sanaka MR, Xing JH, Soffer EE. The effect of body posture on electrogastrogram (Abstract). Am J Gastroenterol 2001; 96: S73.