80 let 4. interní kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
Autoři:
Jaroslav Macášek
Působiště autorů:
4. interní klinika – klinika gastroenterologie a hepatologie 1. LF UK a VFN v Praze
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 2025; 164: 174-175
Kategorie:
Dějiny lékařství
V těchto dnech jsme si připomněli 80 let existence 4. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Během osmi desetiletí se klinika stala uznávaným pracovištěm, zajišťujícím léčbu interních onemocnění v celé šíři oboru, ale současně je centrem výzkumu a výuky oborů jako kardiologie, angiologie, gastroenterologie a hepatologie, lipidologie, nutriční a intenzivní medicína i dalších specializací.
Klinika vznikla 9. května 1945 a prvním přednostou byl prof. MUDr. Bohumil Prusík, DrSc. (1886–1964; přednosta 1945–1959). Profesor Prusík kliniku převzal v květnových dnech od přednosty protektorátní II. německé interní kliniky profesora Arthura Rühla. Budova v níž sídlila, postavená v roce 1898 k 50. výročí vlády císaře Františka Josefa I., sloužila původně německým klinikám a byla známa jako Jubiläumspavillon.
Od počátku se klinika věnovala péči o pacienty, vzdělávání lékařů a dalších zdravotníků a také lékařskému výzkumu. Mezi blízké spolupracovníky profesora Prusíka, kteří stáli u zrodu především angiologické školy, patřili prof. MUDr. Zdeněk Reiniš, DrSc. (nejbližší spolupracovník prof. Prusíka, angiolog, věnoval se výzkumu experimentální aterogeneze a epidemiologie rizikových faktorů kardiovaskulárních chorob), doc. MUDr. Josef Pokorný, CSc. (angiolog a kardiolog), doc. MUDr. Antonín Krčílek, CSc. (kardiolog a angiolog), prof. MUDr. Josef Mašek, DrSc. (zakladatel Ústavu pro výzkum výživy lidu, gastroenterolog a dietolog, autor první monografie o gastroskopii z roku 1951, spoluzakladatel gastroenterologie na klinice), doc. MUDr. Přemysl Doberský, CSc. (zakladatel československého dietního systému). Kromě již uvedených oborů bylo na klinice samostatné radiodiagnostické oddělení, oddělení fyzioterapie a také biochemická laboratoř.
Druhým přednostou se v roce 1959 stal prof. MUDr. Mojmír Fučík, který byl prorektorem UK a předsedou Čs. gastroenterologické společnosti ČLS JEP. Zavedl četné endoskopické metody a další vyšetřovací metody v gastroenterologii včetně jaterní biopsie. V roce 1957 založil Výzkumnou gastroenterologickou laboratoř, která se věnovala fyziologii a patofyziologii GIT, patofyziologii bolesti a etiopatogenezi vředové choroby. Mezi jeho významné spolupracovníky a žáky patřili doc. MUDr. Markéta Jablonská, DrSc., doc. MUDr. Roman Ronský, CSc., doc. MUDr. Květa Soukupová, CSc., doc. MUDr. Hana Todorovičová, CSc., doc. MUDr. Ota Riedl, CSc., doc. MUDr. František Tvaroh, CSc., obezitolog doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc. (pozdější ředitel Endokrinologického ústavu), prof. MUDr. Jiří Skořepa, DrSc. (pozdější přednosta, odborník se specializací na tropické choroby a lipidologii) a donedávna na klinice aktivní prof. MUDr. Adolf Slabý, DrSc. V tomto období přišli na kliniku její pozdější významní pracovníci MUDr. Aleš Žák, pozdější profesor a přednosta kliniky, a MUDr. Miroslav Zeman, pozdější docent a vedoucí standardního lůžkového oddělení, kteří se stali členy lipidové skupiny.
Po profesoru Fučíkovi se stal přednostou prof. MUDr. Jiří Skořepa, DrSc. (1921–2003, přednosta 1980–1986), který byl také prorektorem UK a členem řady mezinárodních vědeckých společností. Profesor Skořepa se svými spolupracovníky doc. MUDr. Petrem Hrabákem, Ing. Přemyslem Marešem, RNDr. Evou Tvrzickou, MUDr. Alešem Žákem a MUDr. Miroslavem Zemanem rozvíjel především obor lipidologie, proto se výzkum na klinice zaměřoval na metabolismus lipidů s orientací na aterogenezi a význam lipidů v patogenezi zhoubných nádorů. Pracovníci laboratoře (Ing. Mareš, RNDr. Tvrzická) se věnovali chromatografickým technikám chemické analýzy lipidů a mastných kyselin. V roce 1983 byla zásluhou doc. MUDr. Petra Bartůňka, CSc., vybudována moderní osmilůžková JIP a v roce 1985 zásluhou doc. MUDr. Vojtěcha Hainera, CSc., osmilůžková obezitologická jednotka a laboratoř, ve které spolu s ním pracovali pozdější profesoři Marie Kunešová a Vladimír Štich. Koncem funkčního období profesora Skořepy bylo započato i s rekonstrukcí gastroenterologického oddělení (součástí gastroenterologické skupiny byl mj. MUDr. Tomislav Švestka, CSc.).
V roce 1986 se stal přednostou prof. MUDr. Petr Hrabák, DrSc. (1933–2019; přednosta do roku 1990), který pokračoval v rozvoji lipidologie. V této době byla dokončena rekonstrukce gastroenterologického oddělení, o kterou se zasloužil MUDr. Miloš Svitavský, CSc., a gastroenterologická skupina se rozrostla o doc. MUDr. Jana Kotrlíka, CSc. (zavedl metody jako ERCP, EPT), jehož významným žákem byl MUDr. Karel Hrubant. Klinická angiologie byla posílena příchodem MUDr. Miroslava Bulvase, CSc. (arteriografie periferních a koronárních tepen), který spolupracoval s MUDr. Miroslavem Chocholou, CSc. Experimentální angiologie posílila příchodem doc. MUDr. Josefa Hladovce, CSc. (funkce endotelu, problematika hyperhomocysteinémie).
Po listopadové revoluci v roce 1989 se přednostou stal angiolog doc. MUDr. Vladimír Puchmayer, CSc. (1929–2008; přednosta 1990–1995). Docent Puchmayer byl poslední přímý žák profesora Prusíka a byl spoluzakladatelem České angiologické společnosti ČLS JEP (1993; první předseda) a Středoevropského vaskulárního fóra (1997). Došlo k rozvoji invazivní angiologie, byla zřízena hyperbarická oxygenoterapie. V tomto období byla dokončena generální rekonstrukce kliniky a otevřeny 3 jednotky pro intenzivní péči (KJ, JIMP, JIAP).
Dalším přednostou se stal doc. MUDr. Petr Bartůněk, CSc., internista se zájmem o kardiologii a intenzivní medicínu, který se podílel na restrukturalizaci vnitřního lékařství na 1. LF UK a ve VFN. V rámci této restrukturalizace byla angiologie přesunuta na 2. interní kliniku a z ní naopak přešli na 4. interní kliniku gastroenterologové MUDr. Karel Lukáš, prof. MUDr. Milan Lukáš, MUDr. Aleš Novotný, MUDr. Martin Bortlík. Ke klinice bylo připojeno i gastroenterologické oddělení na Fakultní poliklinice (prof. MUDr. Přemysl Frič, MUDr. Vladimír Novotný). Obezitologie byla přesunuta na 3. interní kliniku. V tomto období tedy vzniklo hepatogastroenterologické pracoviště, jediné ve VFN, které v této podobě funguje dosud.
Po docentu Bartůňkovi se přednostou kliniky stal prof. MUDr. Aleš Žák, DrSc. (funkční období 2000–2019), který dokončil integraci hepatogastroenterologie příchodem lékařů z 1. interní kliniky (prof. MUDr. Zdeněk Mareček, DrSc., doc. MUDr. RNDr. Jiří Beneš, CSc., doc. MUDr. Radan Brůha, CSc., doc. MUDr. Milan Kaláb, CSc., MUDr. Jaromír Petrtýl, CSc., doc. MUDr. Petr Urbánek, CSc., doc. MUDr. Libor Vítek, Ph.D.). V tomto období klinika fungovala s lůžky pro všeobecnou internu, gastroenterologii, nutriční podporu a intenzivní medicínu. Z důvodu reorganizace péče ve Všeobecné fakultní nemocnici byla na klinice zrušena koronární jednotka a jednotka intermediární kardiologické péče, zůstala pouze multioborová JIP.
Od roku 2019 dosud je přednostou kliniky prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., který je předním gastroenterologem a hepatologem. Výzkumně a ve své odborné lékařské praxi se zabývá především jaterní steatózou a Wilsonovou chorobou. Je nositelem Baresovy ceny za nejlepší vědeckou práci v oboru hepatogastroenterologie (2018) a předsedou České hepatologické společnosti ČLS JEP. Klinika se za jeho vedení rozvíjí v oborech gastroenterologie, hepatologie, nutriční medicíny, lipidologie a byla též významnou složkou v péči o pacienty v době epidemie COVID-19. Součástí vedení kliniky jsou prim. MUDr. Jaroslav Macášek, Ph.D., a vrchní sestra Mgr. Petra Králová. 4. interní klinika je v současné době významným výzkumným a pedagogickým pracovištěm. Zajišťuje pregraduální výuku 1. lékařské fakulty UK v oboru všeobecného lékařství ve 3., 5. a 6. ročníku a v oboru zubního lékařství v českém i anglickém jazyce. Probíhá zde také výuka studentů v nelékařských zdravotnických oborech. Důležitou funkcí je rovněž výchova postgraduálních studentů v doktorských studijních programech a lékařů v jejich specializačním vzdělávání (vnitřní lékařství, gastroenterologie a hepatologie). V rámci poskytování léčebně-preventivní péče na klinice fungují 4 standardní lůžková oddělení, jednotka intenzivní péče, nutriční stacionář, endoskopické pracoviště na klinice (vedoucí lékař as. MUDr. Jaromír Petrtýl, CSc.) i na Fakultní poliklinice (vedoucí lékař doc. MUDr. Tomáš Krechler, CSc.) a řada specializovaných ambulancí na klinice i Fakultní poliklinice.
Důležité součásti kliniky jsou společná pracoviště s Ústavem klinické biochemie a laboratorní diagnostiky: Výzkumná hepatologická laboratoř (vedoucí prof. MUDr. Libor Vítek, Ph.D.) a Lipidová laboratoř (RNDr. Marek Vecka, Ph.D., RNDr. Barbora Staňková, Ph.D., a RNDr. Eva Tvrzická, CSc.). Pracovní skupinu zabývající se nutriční podporou vede doc. MUDr. František Novák, Ph.D.
Klinika se v současnosti specializuje na komplexní péči o pacienty s onemocněními trávicího traktu, jater, žlučových cest a slinivky břišní. Mezi hlavní oblasti zájmu patří hepatologie (diagnostika a léčba onemocnění jater – především metabolicky asociovaného steatotického onemocnění jater), gastroenterologie a endoskopická vyšetření (diagnostika a léčba onemocnění trávicího traktu se zaměřením na nespecifické střevní záněty, onemocnění žlučových cest a pankreatu) zahrnující provádění moderních vyšetřovacích a terapeutických postupů včetně cholangioskopie, endosonografie pankreatu a žlučových cest společně s drenážními výkony na pankreatu, lipidologie (rutinní i nejmodernější biologické terapie hyperlipidémií), diabetologie a klinická výživa. Klinika zajišťuje péči o velkou skupinu pacientů se zavedenou enterální a parenterální výživou, ve které patří na přední příčku v rozsahu poskytované péče mezi všemi podobnými pracovišti v Česku.
4. interní klinika je tedy v současnosti vyprofilovaná jako pracoviště poskytující špičkovou péči v oborech gastroenterologie, hepatologie a vnitřního lékařství a hraje důležitou roli ve výchově budoucích odborníků ve zdravotnictví.
Adresa pro korespondenci:
Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistkaČlánek vyšel v časopise
Časopis lékařů českých

- Ukažte mi, jak kašlete, a já vám řeknu, co vám je
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Přínos moderních antiobezitik u pacientů se záchvatovitým přejídáním
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
Nejčtenější v tomto čísle
- Pozdní hypogonadismus u mužů starších 40 let – jak využít aktualizované doporučení EAU 2025 a nové poznatky o kardiovaskulární bezpečnosti testosteronové terapie
- Klasifikace případů syndromu diabetické nohy pomocí CZ-DRG
- Doporučení k implementaci nařízení EU k dárcovství a využívání látek lidského původu
- Prevalence jednonukleotidových polymorfismů hemostatických genů u mužů a žen s žilním tromboembolismem v Česku – populační studie případů a kontrol