Vrozené poruchy imunity neboli primární imunodeficience (PID) vznikají na podkladě zárodečných mutací ovlivňujících fungování imunitního systému. Většinu PID představují poruchy tvorby protilátek. Pacienti s nedostatečnou humorální imunitou jsou velmi náchylní k řadě infekcí, především bakteriálních. Pro prevenci infekcí se u těchto nemocných využívá substituční terapie, obvykle celoživotní.
Ve srovnání s intravenózním podáním imunoglobulinů (IVIG) poskytuje subkutánní imunoterapie (SCIG) pacientům možnost domácí aplikace. Přípravky pro substituční léčbu se připravují purifikací imunoglobulinů z dárcovské plazmy a výsledná koncentrace proteinů se v jednotlivých přípravcích pro SCIG pohybuje v rozmezí 10–20 %. Vyšší koncentrace Ig snižuje podávaný objem, zkracuje čas aplikace a usnadňuje ji.
Studie publikovaná v roce 2019 v časopise Immunotherapy hodnotila farmakokinetický profil, bezpečnost a účinnost inovativního 20% koncentrátu normálního lidského IgG (IGSC-C 20%) připravovaného z plazmy dárců pomocí frakcionace ethanolem za studena, srážení kaprylátem a následnou purifikací pomocí aniontově výměnné chromatografie.
Prospektivní multicentrická otevřená studie fáze III s jednou léčebnou sekvencí probíhala v letech 2016–2017. Pacientům ve věku 2–72 let byl v rámci run-in fáze po dobu 3–4 měsíců intravenózně aplikován preparát (IGIV-C 10%) připravovaný stejným způsobem jako IGSC-C 20%, v dávce 300–800 mg/kg s frekvencí podání 1× za 3–4 týdny. Poté bylo provedeno měření farmakokinetického profilu a účastníci (n = 49) následně přešli na subkutánní léčbu s podáním 1× týdně v 1,37násobné celkové dávce oproti i.v. přípravku po dobu 24 týdnů. Ve 13. týdnu byl opět stanoven farmakokinetický profil.
Primárním cílem studie bylo určení optimální týdenní dávky pro dosažení koncentrace IgG v ustáleném stavu, jež by byla noninferiorní vůči přípravku pro i.v. podání. Také byla hodnocena bezpečnost a snášenlivost léčby. Mezi explorativní cíle patřila analýza míry výskytu infekcí.
Při použití faktoru pro úpravu dávky 1,37 poskytovala terapie IGSC-C 20% noninferiorní a bioekvivalentní celkovou expozici IgG ve srovnání s přípravkem IGIV-C 10%. Subkutánní podání navíc vedlo k vyšší průměrné údolní (trough) koncentraci a menším fluktuacím v hladině IgG.
Celkem 33 (62,3 %) účastníků ohlásilo v průběhu podávání i.v. terapie 79 nežádoucích příhod (AEs; míra výskytu 0,303 AE/infuze), během s.c. léčby hlásilo 41 (83,7 %) účastníků celkem 141 nežádoucích příhod (0,134 AE/infuze). Většinou se jednalo o lokální reakce v místě podání, z nichž většina (96,5 %) byla mírné či střední intenzity. Nebyly pozorovány žádné závažné AEs potenciálně související s léčbou.
Pozorovaná roční míra závažných bakteriálních infekcí (SBI) během podávání IGSC-C 20% činila 0,049 SBI/pacientorok (95% interval spolehlivosti [CI] 0,020–0,098), šlo o 1 účastníka se sepsí zapříčiněnou zvířecím kousnutím. V průběhu i.v. léčby byla pozorována pneumonie a sepse u 1 pacienta, což odpovídalo roční míře SBI 0,120 (95% CI 0,051–0,232).
Incidence potvrzených infekcí byla taktéž srovnatelná pro obě fáze: 0,658/pacientorok (95% CI 0,378–1,051) na intravenózní léčbě vs. 0,493/pacientorok (95% CI 0,273–0,809) na subkutánní terapii.
Přípravek IGSC-C 20% se v citované studii ukázal jako srovnatelný s koncentrátem IGIV-C 10%, s dobrou snášenlivostí a obdobným bezpečnostním profilem.
(este)
Zdroje:
1. Sleasman J. W., Lumry W. R., Hussain I. et al. Immune globulin subcutaneous, human – klhw 20% for primary humoral immunodeficiency: an open-label, phase III study. Immunotherapy 2019; 11 (16): 1371–1386, doi: 10.2217/imt-2019-0159.
2. SPC Xembify. Dostupné na: https://prehledy.sukl.cz/prehledy/v1/dokumenty/68883
Diklofenak epolamin je vysoce rozpustná sůl účinné látky s prokázanými protizánětlivými, analgetickými a antipyretickými účinky. Jaké je spektrum jeho indikací a čím se liší od jiných solí diklofenaku? Odpoví přehledná infografika.
