VIDEO: Vzácná genetická onemocnění v romské populaci
Dne 16. dubna 2024 v pražském Kaiserštejnském paláci proběhla závěrečná konference projektu „Zvýšení dostupnosti cílené prevence a včasné diagnostiky specifických přenosných a nepřenosných onemocnění ve vybraných sociálně vyloučených lokalitách s romskými komunitami“. Výstupem projektu je mimo jiné publikace určená praktickým lékařům. Stručný sestřih informací o genetických vadách a o jejich managementu naleznete v tomto krátkém kongresovém videozpravodajství.
Účinné očkování proti pohlavně přenosné infekci způsobené lidským papilomavirem již existuje. K dispozici ale zatím není žádná terapeutická vakcína určená k léčbě nádorů souvisejících s HPV. Nový výzkum ovšem naznačuje, že se to může brzy změnit.
Tentokrát přinášíme jednohubky z klinického výzkumu skutečně napříč obory – od pediatrie přes diabetologii, oftalmologii či neurologii až po onkologii. Přesto budou bezesporu zajímavé i pro většinu ostatních specializací.
Agonista PPAR-α fenofibrát se dlouhodobě využívá v léčbě dyslipidémie, jeho účinky ovšem přesahují oblast lipidového metabolismu. Může fenofibrát zpomalit rozvoj diabetické retinopatie? Analýza dat ze studií FIELD a ACCORD-Lipid ukazuje, že tento přínos není jednoznačný a může záviset na stadiu onemocnění. Přinášíme proto přehledný souhrn aktuálních důkazů.
Vrátit srdce do kondice po infarktu myokardu (IM) nebývá jednoduché. Vědci nyní přišli se zajímavým řešením – programovatelná náplast s léky implantovaná přímo na srdce by mohla výrazně podpořit hojení poškozeného myokardu.
Nesteroidní protizánětlivá léčiva (NSAIDs) představují základní terapeutickou modalitu v terapii muskuloskeletální bolesti a zánětu. Vzhledem k mechanismu účinku se všechna NSAIDs pojí s určitým rizikem gastrointestinálních (GI) a kardiovaskulárních (KV) nežádoucích účinků. Co bychom měli zohlednit při výběru konkrétního NSAID pro daného pacienta, aby léčba měla co největší přínos s co nejmenším rizikem? Napoví následující přehledná infografika.
Plicní arteriální hypertenze (PAH) je vzácné progresivní a potenciálně život ohrožující onemocnění. Jeho nízká prevalence je jedním z důvodů častého opoždění diagnózy, které v průměru přesahuje 2 roky. Neléčená PAH rychle progreduje a může vést až k selhání pravého srdce. V následujícím přehledu shrnujeme, kdy na PAH pomýšlet, jaká vyšetření provést v primární péči a kdy pacienta odeslat do centra pro léčbu plicní hypertenze. Pro efektivní odesílání pacientů s podezřením na PAH na specializované pracoviště lze také využít nový nástroj Medevio.