Současná diagnostická kritéria chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) se opírají především o nález obstrukční ventilační poruchy na spirometrickém vyšetření v kombinaci s anamnézou abúzu tabákových výrobků a přítomností klinických symptomů. Některé předchozí studie však naznačily, že skupina kuřáků vykazuje klinické symptomy a strukturální změny jako při CHOPN, avšak bez nálezu obstrukční poruchy na spirometrickém vyšetření. U těchto jedinců může časem dojít k progresi stavu do spirometricky potvrzené CHOPN.
Cílem analýzy studie COPDGene® bylo redefinovat diagnostická kritéria CHOPN přidáním klíčových parametrů, které by pomohly odhalit další jedince v riziku CHOPN bez pozitivního nálezu při spirometrickém vyšetření.
Inkluzní kritéria analýzy splnilo celkem 8784 současných či bývalých kuřáků, kteří se zúčastnili studie fáze I COPDGene®. U těchto pacientů byly hodnoceny 4 klíčové parametry, a to environmentální expozice (kouření cigaret), klinické symptomy (dyspnoe a/nebo chronická bronchitida), abnormální nález na CT (emfyzém, gas trapping a/nebo ztluštění stěny dýchacích cest) a abnormální spirometrický nález.
Pomocí těchto klíčových parametrů byli pacienti rozděleni do 8 skupin (A–H), přičemž pro všechny byl společný parametr aktivního nebo bývalého kouření cigaret. Skupina A, do které byli zařazeni pacienti pouze s parametrem expozice tabákovému kouři, sloužila jako referenční skupina. Primárním cílem studie bylo zhodnocení rizika progrese onemocnění (snížení FEV1 o > 350 ml za 5 let) a mortality ze všech příčin.
Podle současných klasifikačních kritérií Globální iniciativy pro CHOPN (GOLD) by kritéria onemocnění splnilo 4062 z 8784 analyzovaných jedinců (46 %). Na základě diagnostických kritérií COPDGene®, která klasifikují jedince do skupin možné, pravděpodobné a jednoznačné CHOPN, by přibylo dalších 3144 jedinců. Dle nových kritérií by tak bylo celkem 82 % pacientů zařazeno do skupiny možné, pravděpodobné či jednoznačné CHOPN.
U těchto skupin bylo pozorováno zvýšení rizika progrese onemocnění i mortality ze všech příčin. Ve skupinách byl pozorován trend zvyšování rizika progrese onemocnění a mortality ze všech příčin s přibývajícími rizikovými faktory, přičemž nejvyšší riziko mortality ze všech příčin a progrese onemocnění bylo pozorováno ve skupině H (pro progresi poměr šancí [OR] 2,82; 95% interval spolehlivosti [CI] 2,18–3,66; pro mortalitu OR 5,18; 95% CI 4,15–6,48).
Podstatná část kuřáků s respiračními symptomy a abnormalitami na CT vyšetření nesplňuje spirometrická diagnostická kritéria pro onemocnění CHOPN. Tito pacienti jsou přesto v signifikantním riziku progrese spirometrického nálezu a mortality ze všech příčin. Vědecká skupina, která provedla analýzu studie COPDGene®, proto navrhuje redefinici diagnostických kritérií CHOPN s integrací parametrů environmentální expozice, klinických symptomů, abnormálních nálezů na CT a spirometrického vyšetření.
Rozšíření diagnostických kritérií by mohlo mít potenciál zachytit větší množství pacientů s CHOPN, kteří nesplňují spirometrická kritéria diagnózy, a poskytnout prostor současným i budoucím léčebným intervencím k úspěšnému zpomalení či zastavení progrese onemocnění.
(holi)
Zdroj: Lowe K. E., Regan E. A., Anzueto A. et al. COPDGene® 2019: Redefining the diagnosis of chronic obstructive pulmonary disease. Chronic Obstr Pulm Dis 2019 Nov; 6 (5): 384–399, doi: 10.15326/jcopdf.6.5.2019.0149.
