Pro demenci jsou charakteristické poruchy paměti a kognitivních funkcí, které negativně ovlivňují běžné denní aktivity. Vědci se už po desetiletí snaží najít měřitelné markery, které by dostatečně spolehlivě předpovídaly budoucí rozvoj tohoto onemocnění.
Ačkoli lze pro upřesnění diagnózy využít zobrazovací techniky, psychiatrická a genetická vyšetření či některé krevní biomarkery, zůstává diagnostika demence především klinickým problémem. Pro objektivní posouzení kognitivních funkcí se v současné době používá baterie dotazníků.
V časných fázích onemocnění je často pozorováno zhoršení schopnosti vyhodnocovat vizuální podněty. Poruchy zraku byly u pacientů s demencí zjištěny jak u jednodušších procesů zrakového vnímání (citlivost ke kontrastu, barvocit, jednoduchá percepce, zraková ostrost), tak u vyšších procesů, jako je vizuální integrace a prostorové vnímání. Data z observačních studií naznačují spojení mezi poruchami vidění a budoucím rozvojem demence.
Vědci z Loughboroughské univerzity se proto rozhodli analyzovat data sesbíraná v rámci velké observační studie (EPIC-Norfolk – European Prospective Investigation into Cancer Norfolk study), do které mezi lety 1993 a 1997 vstoupilo více než 25 tisíc obyvatel norfolkského hrabství. Účastníci jsou pravidelně sledováni a vyhodnocuje se jejich zdravotní stav a životní styl.
V rámci 3. kontroly bylo u celkem 8623 zdravých účastníků ve věku od 48 do 92 let v letech 2004–2011 provedeno oční vyšetření. U celkem 537 osob z této kohorty se do ukončení analýzy v roce 2019 rozvinula demence.
Oční vyšetření zahrnovalo test, při kterém měli účastníci zmáčknout tlačítko v okamžiku, kdy zahlédnou, jak se v poli pohybujících se bodů tvoří tvar trojúhelníku. Osoby, u nichž se později rozvinula demence, měly oproti ostatním účastníkům významně vyšší reakční čas.
Jedinci s problémy při testu rychlosti jednoduchého zpracování zrakových podnětů měli o 39 % vyšší riziko pozdějšího rozvoje demence (poměr rizik [HR] 1,39; 95% interval spolehlivosti [CI] 1,12–1,67; p < 0,01), u osob s nízkým skóre při vyšetření rychlosti komplexního zpracování zrakových podnětů bylo odhadované riziko vyšší o 56 % (HR 1,56; 95% CI 1,27–1,90; p < 0,01). Kombinace testů rychlosti zpracování zrakových podnětů s dalšími neuropsychologickými vyšetřeními by mohla být schopná zpřesnit identifikaci rizika rozvoje demence.
Tým z Loughboroughské univerzity se nyní snaží ověřit, jak souvisí schopnost očí efektivně se pohybovat s pamětí. Někteří lékaři, kteří pracují s pacienty s demencí, jsou schopni takového nemocného rozpoznat od pohledu. Řada pacientů totiž působí ztraceně, neboť nehýbou očima, aby si prohlédli své okolí nebo obličeje lidí, s nimiž hovoří.
Zdraví lidé si při setkání s dosud neznámým člověkem prohlížejí jeho obličej směrem od očí k nosu a ústům. Tento nevědomý proces nám pomáhá zapamatovat si rysy obličeje daného člověka, abychom ho při příštím setkání poznali. Pokud si něčí obličej neprohlédneme, pravděpodobně nebudeme schopni si ho zapamatovat.
Problém s rozpoznáváním obličejů u nemocných s Alzheimerovou chorobou tedy nemusí být způsoben jen poruchou paměti, ale i problémy s neefektivním pohybem očí. Před rutinním využíváním testování rychlosti zpracování zrakových podnětů v diagnostice nebo zavedením tréninku očních pohybů do léčby demence si však ještě budeme muset počkat na výsledky dalších studií.
(este)
Zdroje:
1. Begde A., Wilcockson T., Brayne C., Hogervorst E. Visual processing speed and its association with future dementia development in a population-based prospective cohort: EPIC-Norfolk. Sci Rep 2024; 14 (1): 5016, doi: 10.1038/s41598-024-55637-x.
2. Hogervorst E., Begde A., Wilcockson T. How your vision can predict dementia 12 years before it is diagnosed – new study. The Conversation, 2024 Apr 10. Dostupné na: https://theconversation.com/how-your-vision-can-predict-dementia-12-years-before-it-is-diagnosed-new-study-226356
