Hlavním cílem PPR je propojení klinické praxe s vědeckým výzkumem, zejména s neurovědami, genetikou a behaviorálními vědami. Dosavadní psychiatrické klasifikační systémy (například DSM, ICD) jsou totiž založeny na symptomech a nereflektují biologický základ duševních poruch, přestože odborníci ví, že tyto poruchy vycházejí z biologie mozku a z jeho interakce s prostředím.
Podle představitelů Evropské neuropsychofarmakologické společnosti (ECNP), která globální úsilí o vytvoření nového rámce psychiatrické léčby koordinuje, je cílem postupně spojovat projevy onemocnění s biologickými poznatky. Cílem je vytvořit systém, který umožní efektivnější vývoj a používání léčby.
Navrhovaný plán má 3 hlavní složky:
Lékařská diagnostika většiny lidských nemocí se opírá o měřitelné, objektivní údaje, jako jsou krevní testy nebo zobrazovací skeny. Diagnóza psychiatrických onemocnění je ale založena hlavně na symptomech a subjektivním hodnocení pacientů. Překrývající se symptomy u různých duševních poruch a problémy pacientů se sebehodnocením mohou oddálit nebo zkreslit jejich diagnózu, což komplikuje lékařům léčbu.
Podle autorů projektu je proto třeba integrovat biologická, behaviorální a digitální data a přistupovat k symptomům jako ke spojitým (na škále), nikoliv pouze kategorickým proměnným. Zavedení konceptu precizní medicíny do psychiatrie by diagnostiku a terapii pacientů mohlo zlepšit, zejména při využití genetického nebo molekulárního testování.
PPR koncipovala mezinárodní skupina klinických lékařů, vědců a zástupců lékařských organizací, regulačních agentur a průmyslu. Diagnostický klasifikační systém založený na biologických datech, který mění klinickou praxi, tj. precizní medicína, by do oblasti psychiatrie mohl být zaveden přibližně za 15 let.
O projektu, který byl nedávno publikován v časopisu Molecular Psychiatry, hovořil prezident ECNP profesor Martien J. H. Kas. Podle jeho slov odborníci stále marně volají po účinné léčbě duševních poruch. A nyní je podle něj čas, kdy může být toto volání vyslyšeno, protože technologie jsou na vzestupu a stále se zdokonalují zobrazovací metody.
Jedním z hlavních cílů PPR je podle prof. Kase integrovat symptomy, biologická data a behaviorální informace do definice duševních poruch tak, aby mohl pokročit vývoj účinných léčebných postupů. To znamená zahrnout do diagnostiky data z krevních testů, magnetické rezonance, nebo dokonce zpětné vazby z chytrého telefonu.
Diagnostika psychiatrických onemocnění bez objektivních měřítek je totiž obtížná, a to i s klinickými znalostmi, doplnila v rozhovoru pro Medscape Medical News profesorka Leanne Williamsová ze Stanfordovy univerzity. Přidání biomarkerů do diagnostiky duševních poruch tak podle ní může mít významný potenciál, protože tyto poruchy souvisejí s funkcí mozku, chováním a s dalšími systémy v našem těle.
(hno)
Zdroje:
1. Kas M. J. H., Penninx B. W. J. H., Knudsen G. M. et al. Precision psychiatry roadmap: towards a biology-informed framework for mental disorders. Mol Psychiatry 2025; 30 (8): 3846–3855, doi: 10.1038/s41380-025-03070-5.
2. A global roadmap for precision psychiatry. Medscape, 2025 Aug 29. Dostupné na: www.medscape.com/viewarticle/global-roadmap-precision-psychiatry-2025a1000mvt
