KOMERČNÍ SDĚLENÍ
Mikrobiom lidského hltanu osidluje oblast komunikující s dýchacím a s trávicím systémem a setkávají se zde vdechnuté i požité mikroorganismy z vnějšího prostředí. Bakteriální kmeny zde s epitelem a buňkami imunitního systému tvoří jedinečný ekosystém, který je první linií ochrany před respiračními patogeny. Složení faryngeálního mikrobiomu proto může hrát významnou roli v prevenci infekcí dýchacích cest, podobně jako střevní mikrobiom chrání před střevními infekcemi.
Dočasné narušení tohoto mikrobiomu je predispozicí ke vzniku infekce. Podpora homeostázy faryngeálního mikrobiomu v prevenci invazivního osídlení respiračními patogeny proto představuje novou strategii u respiračních infekcí.1
Probiotika mají potenciál příznivě ovlivnit zdraví dutiny ústní, uší, nosu, hrdla a sliznice dýchacích cest. Zlepšují bariérovou funkci, působí na vrozenou i získanou imunitu a příznivě ovlivňují průběh různých zánětlivých onemocnění. V průběhu léčby infekčního onemocnění horních cest dýchacích (HCD) může být vhodné doplňovat tuto mikrobiotu prostřednictvím probiotických doplňků stravy.
Účinky probiotik mohou záviset na zastoupení mikrobiálních kmenů a lokalizaci osídlení. Některé mikrobiální kmeny mají specifické účinky ve specifických lokalizacích (Streptococcus salivarius K12), jiné mohou mít pro člověka vícečetné benefity, např. Limosilactobacillus rhamnosus GG a Limosilactobacillus reuteri. Obecně jsou přínosem probiotika obsahující komplex mikrobiálních kultur; některé kmeny, např. L. reuteri a S. salivarius se ale v těchto probiotikách nevyskytují a je potřeba jejich samostatná suplementace.2
Prevence respiračních infekcí je významná především u dětí, u nichž se celosvětově objevuje 3–10 respiračních infektů za rok. V 85 % jde o infekce HCD, nejčastěji o faryngitidu a tonzilitidu, přičemž 70–80 % těchto infekcí je virové etiologie. I když tyto infekce obvykle samy odeznívají, jsou spojeny s častou absencí dětí ve škole a rodičů v zaměstnání, opakovanými návštěvami u lékaře, nadměrným užívání antibiotik a sníženou kvalitou života.3
Řada studií hodnotila užívání probiotik v prevenci infekcí HCD. Randomizovaná placebem kontrolovaná studie doložila, že suplementace L. reuteri DSM 17938 po dobu 3 měsíců významně snižuje frekvenci i délku trvání infekcí dýchacích cest během 6 měsíců sledování, včetně snížení počtu návštěv u lékaře, užívání antibiotik a absencí rodičů v zaměstnání. Suplementace byla bez problémů tolerovaná a nákladově efektivní.3
Autoři výše uvedené studie publikovali nedávno novou práci, ve které hodnotili tolerabilitu a účinnost L. reuteri ATCC PTA 5289 v kombinaci s L. reuteri DSM 17938 v dávce 5 kapek 2× denně po dobu 10 dní jako doplněk ke standardní léčbě nesteroidními antiflogistiky (NSAIDs) u dětí ve věku 6 měsíců až 5 let s akutní faryngitidou nebo tonzilitidou. Tyto kmeny vybrali kvůli jejich antivirovým a antimikrobiálním účinkům (daným produkcí reuterinu) a jejich vlivu na imunitní systém a integritu sliznice.
Do studie bylo zařazeno 70 dětí, které byly randomizovány k užívání přípravku BioGaia Pharax 2× denně 5 kapek (odpovídá denní dávce 400 milionů živých bakterií Limosilactobacillus reuteri Pharax a 10 μg vitaminu D3) nebo placeba − vždy ve spojení se standardní léčbou infekce HCD. Primárním sledovaným parametrem byla délka trvání respiračních příznaků a tíže bolesti v krku. Ta byla hodnocena pomocí nástroje FLACC (Face, Legs, Activity, Cry, Consolability) podle výrazu obličeje, pohybů končetin, aktivity, pláče a potřeby těšení, na škále 0–10. Sekundární sledované parametry zahrnovaly výskyt rýmy, epizod kašle, nosní kongesce, chrápání, poruch spánku, počet dní s tělesnou teplotou > 37,5 °C (měření 4× denně), užívání antibiotik, absence v předškolním zařízení, počet neplánovaných návštěv u lékaře a na pohotovosti, nežádoucí příhody, etiologii infekce a biomarkery zánětu ve slinách (CRP, IL-1β, IL-8, IL-6, TNF-α) a protizánětlivou a imunomodulační odpověď (IgA, IL-10, sTLR-2, sTLR4 a sCD14).4
Jak ukázaly výsledky, od 2. dne nebyla ve skupině se suplementací L. reuteri Pharax zaznamenána teplota > 37,5 °C (průměrná teplota 37,3 °C vs. 38,6 °C ve skupině s placebem; p < 0,05). Od 3. dne byla ve skupině s L. reuteri Pharax zjištěna větší úleva od bolesti v krku (skóre 5 vs. 8 s placebem; p < 0,05). Podávání uvedených probiotik také vedlo k významnému snížení počtu dní s rýmou a nosní kongescí, neplánovaných návštěv lékaře/pohotovosti a nákladů na léčbu a bylo spojeno s nižší hladinou TNF-α než podávání placeba. Výskyt nežádoucích příhod byl v obou terapeutických skupinách srovnatelný.4
Autoři citované studie došli k závěru, že L. reuteri ATCC PTA 5289 + L. reuteri DSM 17938 jako doplněk léčbě faryngitidy a tonzilitidy u dětí ve věku 6 měsíců až 5 let snižuje tíži a zkracuje délku trvání klinických příznaků. Díky svým protizánětlivým účinkům toto probiotikum přispívá ke zkrácení období onemocnění provázené zvýšenou teplotou a snižuje intenzitu bolesti v krku. Suplementace těchto bakteriálních kmenů v přípravku BioGaia Pharax je u dětí dobře tolerovaná.
(zza)
Zdroje:
1. Gao Z., Kang Y., Yu J., Ren L. Human pharyngeal microbiome may play a protective role in respiratory tract infections. Genomics Proteomics Bioinformatics 2014; 12 (3): 144–150, doi: 10.1016/j.gpb.2014.06.001.
2. Gasta M. G., Gossard C. M., Williamson C. B. et al. Probiotics and disease: a comprehensive summary − Part 5: Respiratory conditions of the ears, nose, and throat. Integr Med (Encinitas) 2017; 16 (3): 28–40.
3. Gutierrez-Castrellon P., Lopez-Velazquez G., Diaz-Garcia L. et al. Diarrhea in preschool children and Lactobacillus reuteri: a randomized controlled trial. Pediatrics 2014; 133 (4): e904–909, doi: 10.1542/peds.2013-0652.
4. Maya-Barrios A., Lira-Hernandez K., Jiménez-Escobar I. et al. Limosilactobacillus reuteri ATCC PTA 5289 and DSM 17938 as adjuvants to improve evolution of pharyngitis/tonsillitis in children: randomised controlled trial. Benef Microbes 2021; 12 (2): 137–145, doi: 10.3920/BM2020.0171.
