Které rizikové faktory jsou nejdůležitější při identifikaci pacientů pro screening výdutě břišní aorty?
Při přípravě screeningového programu jsme vycházeli z mezinárodních doporučení, z nichž vyplývá, že nejvíce rizikové faktory jsou mužské pohlaví a věk nad 65 let. Právě proto jsme tento screening po široké odborné diskusi s předními českými lékaři a zástupci ministerstva a zdravotních pojišťoven ve své pilotní fázi spustili pro muže ve věku mezi 65 až 67 lety. Všichni muži, splňující toto věkové kritérium, mají nárok na screeningové vyšetření. Stačí si vyzvednout žádanku u svého praktického lékaře. Další rizikové faktory, které přispívají k rozvoji výdutě břišní aorty, jsou především kouření, výskyt výdutě v rodině a obezita.
Jaké diagnostické metody jsou vhodné pro screening?
Screeningové vyšetření spočívá v rychlém a bezbolestném ultrazvukovém vyšetření břicha. Ultrazvuk je zcela neškodné mechanické vlnění, které nepoškozuje organismus žádným zářením. Vlastní vyšetření trvá do 10 minut a klient odchází s písemným výsledkem vyšetření, který odevzdá svému praktickému lékaři, který případně zajistí další postup.
Ultrazvukové vyšetření v rámci screeningového programu provádí radiolog či angiolog na pracovišti, které je pro tento účel akreditované. Aktuálně máme takto akreditováno téměř 200 pracovišť ve všech krajích a téměř ve všech okresech. Na rozšiřování sítě stále ve spolupráci s odbornými společnostmi pracujeme.
Jaké jsou kontraindikace nebo omezení screeningu AAA?
Screening nemá smysl provádět u pacientů, kteří již byli nebo jsou léčeni pro výduť břišní aorty. Přínos screeningového vyšetření by měl být zvážen za situace, kdy pacient má recentní záznam o ultrazvukovém vyšetření břicha s popisem břišní aorty, která nevykazuje patologické změny.
Jaký je průměr aorty, který je považován za normální, a kdy už je pacient indikován k monitorování nebo léčbě?
Pokud je průměr břišní aorty ve svém nejširším místě 30 milimetrů a více, pak je pacient delegován do Komplexního kardiovaskulárního centra, kde specialisté rozhodnou o dalším postupu. Výduť břišní aorty lze léčit v závislosti na závažnosti onemocnění a celkovém stavu pacienta. Dnešní medicína léčí aneurysma buď konzervativními metodami, endovaskulární terapií či chirurgickou terapií. O způsobu léčby rozhoduje vždy lékař-specialista, nebo tým specialistů, aby navržená léčba byla vždy co nejvhodnější pro daného pacienta a přinesla mu co nejlepší výsledky.
Jak často by měl být screening prováděn u rizikových pacientů?
Rizikoví pacienti, u kterých je důvodné podezření na výskyt výdutě, nebo jsou již pro výduť sledováni, jsou plně v péči svého ošetřujícího lékaře/specialisty, který stanoví optimální frekvenci vyšetření. Pokud se bavíme o české populaci mužů ve věku 65 až 67 let, na které je screening cílen, pak toto vyšetření stačí provést jednou za život. Pokud se výduť při vyšetření neprokáže, šance na její vznik v dalších letech je velmi malá.
Plánujete v budoucnu screeningový projekt rozšířit i na muže v jiném věku než 65 až 67 let a ženy?
Tento screeningový program je ve své pilotní fázi a je proto možné, že po vyhodnocení bude rozšířena cílová skupina vyšetřovaných osob. Je možné zvážit zapojení žen kuřaček či rozšíření věkové kohorty. Současně je vhodné zdůraznit, že osoby bez ohledu věk a pohlaví s podezřením na výskyt výdutě mají být vyšetřeny mimo screeningový program na jakémkoliv ultrazvukovém pracovišti.
V rámci pilotního projektu budete sbírat také klíčová data. Která to jsou konkrétně a co si od nich slibujete?
Je to tak. Provedli jsme sice řadu analýz před zahájením screeningu, mohu zmínit například analýzu přínosů a rizik či analýzu dopadu screeningu na rozpočet. Nicméně pilotní fáze screeningového programu nám též poslouží k zpřesnění těchto analýz a současně se můžeme zaměřit na hledání slabých míst programu, například v rámci hodnocení trajektorie pacientů v rámci screeningového procesu až po zahájení dispenzarizace či léčby ve specializovaném centru.
Součástí hodnocení bude i efektivita screeningu, tedy četnost záchytu tohoto onemocnění mezi vyšetřovanou populací a zájem obyvatel o zapojení do screeningu. Věříme, že data získaná ze screeningového programu nám pomohou lépe statisticky vyhodnotit četnost výdutě břišní aorty v české populaci, její závažnost a ekonomickou zátěž pro systém v případě pozdní diagnostiky. V delším časovém horizontu pak budeme moci vyhodnotit i plnění primárního cíle, tedy snížení počtu zemřelých na rupturu břišního aneurysmatu.
Eva Presová
redakce proLékaře.cz
