KOMERČNÍ SDĚLENÍ
Společnost Johnson & Johnson MedTech přináší na trh novou nitrooční čočku Tecnis PureSee. Jaká je její hlavní výhoda?
V současné době stoupá potřeba kvalitního vidění na všechny vzdálenosti, a to pokud možno bez závislosti na brýlové korekci. To je mimo jiné dáno potřebou ovládat technická zařízení, jimž jsme obklopeni, a širokým spektrem aktivit, které provozujeme ve volném čase.
V minulosti byla číslem jedna na trhu takzvaná multifokální difrakční čočka. Pomocí tohoto implantátu bylo možné dosáhnout poměrně kvalitního vidění na dálku, na střední vzdálenost i do blízka. Největší problém tyto implantáty vykazují na střední vzdálenost, a především při vidění do dálky za zhoršených světelných podmínek, například při řízení automobilu v noci. Zjednodušeně řečeno, na první pohled jsou na optické části implantátu viditelné mnohočetné kroužky, které právě zajišťují lomivost na různé vzdálenosti. Tato pozitivní vlastnost je ale vykoupena tříštěním světla na těchto lomných plochách při nočním vidění. Zdroje světla jsou obklopeny dalšími kruhovitými rušivými světelnými efekty. Tento fenomén se označuje jako „halo efekt“.
Mám-li co nejjednodušším způsobem představit implantát PureSee, pak je to čočka bez těchto negativních světelných efektů. Současně zajišťuje vidění na dálku a do blízka až asi do 40 centimetrů. To podle dosavadních výsledků zajistí pokrytí běžných aktivit na 90 až 95 %. Pouze úplný detail (například navlékání jehly) bude lepší s brýlemi o hodnotě asi +1 dioptrie.
Pro jaké pacienty jsou nitrooční čočky Tecnis PureSee vhodné?
Podle mých dosavadních zkušeností a současně dle dostupných zahraničních zdrojů je tento implantát ideální například pro profesionální řidiče, kteří dosud byli ve velké nevýhodě. Potřebují kvalitní vidění do dálky za všech světelných podmínek, ale moderní automobily všech kategorií vyžadují i bezproblémovou orientaci ve složitých ovládacích prvcích, navigaci...
Nadšení s tímto implantátem byli dále všichni, kdo jsou manuálně aktivní. Implantát vykazuje skutečně špičkové vidění v rozsahu natažené a pokrčené paže. Tato čočka nečiní větší problémy ani se čtením běžných textů. Kromě extrémně malého textu (například příbalových letáků léčiv) většina pacientů s PureSee brýle na čtení ve skutečnosti nepotřebuje.
U nás v Refrakčním centru Praha provádíme před každou operací důkladný pohovor s každým adeptem na operaci. Ptáme se na profesní záležitosti, koníčky i osobní představu, jak by chtěl pacient po operaci fungovat. Na základě toho doporučíme optimální implantát a vysvětlíme, proč právě ten je nejvhodnější. Dvě nejdůležitější otázky se potom týkají právě řízení, a to především v noci, a dále frekvence čtení drobných textů. Logicky největší potenciální konflikt vzniká u kombinace pravidelného řidiče, který rád a hodně čte. Pak je to otázka kompromisu, co je pro takového zájemce o operaci z dlouhodobého hlediska důležitější.
Jaká byla situace v této oblasti doposud?
Současná nabídka implantátů je opravdu široká a neustále se zdokonalují. Když zůstaneme například ve firemní nabídce Johnson & Johnson, pak musím zmínit například implantát Synergy, který kombinuje princip difrakce a čočky s prodlouženým ohniskem. Zajišťuje luxusní vidění na blízko a na střední vzdálenost. Vidění na dálku ve dne je velice kvalitní, ale vzhledem k principu difrakce se i zde vyskytují problémy s rozptylem světla v noci. Proto vítám tuto inovaci ve formě implantátu PureSee jako vyplnění mezery v poptávce, a to zejména pro zmíněné vysoce frekventované řidiče.
Lze v budoucnu očekávat další úspěchy?
Určitě ano. Neustále je co zdokonalovat a hledat řešení tam, kde dosud neexistovalo. Kdyby výzkum nešel dál, nebavili bychom se nyní o čočce PureSee.
Jaká doporučení máte v tomto směru pro praktické lékaře, kterých se potenciální pacienti zeptají jako prvních?
Asi nejlogičtějším „doporučením“ je, aby doporučili zájemci obrátit se na specializované oftalmologické pracoviště. Určitě není chybou se předem trochu zorientovat v problematice vyhledáním informací na internetu. Mám na mysli spíše odborné informace, nikoliv chaty. Ty jsou pro rozhodování spíše kontraproduktivní.
Co je pro vás osobně v oboru oftalmologie nejvíce fascinující a proč jste si ho pro svou kariéru vybral?
Vzhledem k tomu, že letos oslavím 35 let v oboru, bude paradoxem, že oftalmologie pro mě na začátku byla nouzovým řešením. Mým snem byla rekonstrukční plastická chirurgie. Ale dnes bych už neměnil!
V roce 1989 se neuskutečnila jen revoluce ve společnosti v naší zemi, ale i světová revoluce v mnoha medicínských oborech, včetně oftalmologie. Jde o dynamicky se rozvíjející obor plný techniky a technologií, vyžadující komplexní znalosti z oboru medicíny, fyziky, matematiky...
Moje štěstí bylo, že už na gymnáziu jsem měl tehdy zcela netradiční zaměření na programování a výpočetní techniku. To pro mne bylo obrovskou výhodou, přestože se tvrdilo, že na medicínu jdou ti, co nemusejí matematiku. Opak se ukázal pravdou. Čím širší souvislosti je člověk schopen vnímat, tím dále se posouvá.
Myslím si, že techniku bychom měli nejen umět využívat, ale v zásadě ji i chápat. Příklad za všechny: Od roku 1995 provádím oční operace s využitím excimerového laseru. Jedná se o neustále se zdokonalující náročnou technologii. Je třeba se pořád učit nové věci. Díky tomu jsme ale desítky tisíc mladých lidí zbavili brýlí. Stejně tak výše uvedené nitrooční implantáty zbavují brýlí pacienty staršího věku. Měníme životy lidí k lepšímu.
Je úžasné vidět a slyšet reakce těch, kteří prohlédli! Proto svou práci miluji a vidím v ní smysl profesionálního života očního mikrochirurga.
(pr)
